Zneužívání příspěvků na bydlení by měl být snad brzy konec. Alespoň na to poukazují aktuální jednání na úrovni měst a obcí, krajů, MPSV a vlády.
Začátkem listopadu proběhlo v Sušici setkání vedení města, zástupců odboru sociálních věcí MÚ, Úřadu práce v Sušici a Úřadu práce Plzeňského kraje. Cílem setkání bylo domluvit intenzivní spolupráci v oblasti poskytování sociálních dávek a příspěvků na bydlení. Diskuse byla iniciována palčivým problémem – umisťování sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel do zařízení, která by měla splňovat podmínky sociálního, případně azylového bydlení, reálně jsou to ale hotely, penziony… „Moderním podnikatelským trendem“ se v poslední době totiž stalo využívat téměř jakékoliv ubytovací zařízení k těmto účelům. Důvod? Poskytování příspěvků na bydlení státem – tedy zaplacení nájemného, v podstatě doplatek do jakékoliv výše nájemného, státem. Nedostatečná legislativa, která je aktuálně v desítkách měst předmětem zvýšených aktivit a podnětů na změnu směrem k vládě, totiž umožňuje v podstatě bezpracný zisk. Do hotelů je v době, kdy nejsou obsazené obvyklými klienty ubytovávána uvedená skupina obyvatel, za kterou stát bez problémů doplácí výši nájemného, kterou si stanoví ubytovatel. To se samozřejmě nelíbí nejen ostatním podnikatelům, kterým stát prostřednictvím sociální politiky neumožňuje takto zdůvodněné peníze získat, ale ohrazují se i úředníci Úřadů práce a právě sociální odbory měst a obcí.
Poměrně ostrá diskuse byla vedena s ohledem na aktuální stav, kdy čí dál častěji dochází ke zneužívání doplatků na bydlení, a to zejména v provozech hotelového typu které nejsou primárně určené pro trvalé bydlení. Čím dál častěji se objevují „nájemníci“, kteří za pohodlným a pro ně laciným bydlením přicházejí z jiných měst.
Dávky by měli dostávat jen lidé, kteří je skutečně potřebují. Ani Ministerstvo práce a sociálních věcí nechce přihlížet, jak doplatek na bydlení zneužívají provozovatelé ‚ubytoven‘, a proto připravuje novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Novela má nastavit přesná pravidla pro poskytování doplatku na bydlení do jiných než bytových prostor tak, aby nedocházelo ke zneužívání a aby se doplatek na bydlení poskytoval pouze do míst, která jsou způsobilá k bydlení. Zavést by se měly i nové standardy kvality bydlení, které jiné než bytové prostory musí splňovat, aby do nich vůbec bylo možné doplatek na bydlení poskytnout.
Podle MPSV stoupl objem vyplacených doplatků jen za poslední dva roky na téměř dvojnásobek.
Doplatek na bydlení (náklady a počty vyplacených dávek)
Rok |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
---|---|---|---|---|---|---|
Náklady v mil. Kč |
523,5 |
472,6 |
511,6 |
686,1 |
850,2 |
1 673,3 |
Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v tis. |
25,2 |
20,8 |
19,5 |
23,2 |
26,1 |
41,2 |
zdroj: mpsv
Kromě nového metodického pokynu směrem k Úřadu práce ČR platného od srpna, který má zefektivnit kontroly poskytování doplatku na bydlení, teď ministerstvo připravuje také změnu legislativy. Počítá mimo jiné s tím, že stát bude finančně podporovat lidi, kteří se rozhodli žít v nebytových prostorách, maximálně jeden rok.
Cílem pracovního jednání v Sušici bylo stanovit v rámci aktuálně platných zákonných možností co nejefektivnější opatření, která povedou k tomu, aby provozovatelé ubytoven nevydělávali na situaci lidí a rodin, kteří se často bez vlastního zavinění ocitli v tíživé ekonomické situaci, nebo trendu „sociálního bydlení“ cíleně svá ubytovací zařízení krátkodobě přizpůsobovali.
Podle slov starosty vedla poměrně ostrá diskuse nakonec k oboustranné dohodě v tom, že budou v daleko širší míře prováděny kontroly oprávněnosti nároků na dávky a doplatky, prohloubena spolupráce mezi odborem MÚ a Úřadem práce v individuálních případech. Týká se to právě například příchozích z jiných měst, kteří se za pohodlnějším a relativně luxusním, státem placeným, bydlením chtějí stěhovat do míst, kde takové možnosti najdou.
Podle ministerstva má novela má také zavést časové omezení výplaty doplatku na bydlení do jiných než bytových prostor, a to na šest měsíců s možností prodloužení o dalších šest měsíců, pokud bude příjemce dávky aktivně řešit svoji bytovou situaci. Zároveň má uložit Úřadu práce ČR povinnost okamžitě informovat obec a příjemce časově omezeného doplatku na bydlení bude muset ve vzájemné spolupráci s obcí a Úřadem práce ČR svou bytovou problematiku řešit. Kromě Úřadu práce ČR by se tak danou věcí měly více zabývat i obce a další subjekty.
Podstatný je i fakt, že v souvislosti se zavedením časového omezení poskytování doplatku na bydlení do jiných než bytových prostor by se mělo zrušit časové omezení, které platí v současné době. Nyní je možné poskytovat doplatek na bydlení po dobu (až neuvěřitelných) sedmi let z deseti, nově by toto platit nemělo.
-as-
zdroj: mpsv, red