Jestli si teď hospodyně, které tráví u plotny hodiny a hodiny myslí, že je budeme zatěžovat statistikami o tom co je v českých domácnostech nejoblíbenější prací, mýlí se. Vaření je totiž nejoblíbenější, ale nejoblíbenější součástí tradičního Dne řemesel, který pořádá každoročně ZŠ Komenského, praktická škola – odloučené pracoviště.
V rámci letošního Dne řemesel (15. 11.) se všechny děti vrhly na celodenní tvoření. A když je téměř konec listopadu, tak čemu jinému se věnovat, než výrobě ozdob a přípravám na vánoční svátky? V rámci Dne řemesel se všechny děti vrhnou na celodenní tvoření. A když je téměř konec listopadu, tak čemu jinému se věnovat, než výrobě ozdob a přípravám na vánoční svátky? Ze skleněné láhve, papíru, třpytek a třásní vyráběli mladí tvůrci andílka, který udělá radost hned dvakrát – jako milý dárek a pak jako ozdoba svátečního stolu. Každý byl jiný a všichni byli nádherní.
Další skupina pracovala ubrouskovou technikou na závěsných obrázcích. Poučili k tomu obyčejně neobyčejný materiál – lékařské dřevěné špachtle. Slepený podklad pak výtvarníci zdobili motivem vánočního medvídka nebo sněhuláka.
Ani příroda nezůstala stranou – v další pracovní dílně to šustilo šustím z kukuřice, z níž vznikaly ozdoby nestárnoucí – půvabné panenky. Víte, jak se takové panenky vyrobí? Rodí se už od jara, kdy začínají růst kukuřice, pak na začátku podzimu se obírají zralé klasy. Vyzrálé listy se musí usušit, ale před samotnou výrobou se šustí propere v horké vodě, aby se nelámalo a dalo se s ním dobře pracovat a tvarovat podle potřeby. To, že to není jednoduchá práce, si děti mohly samy vyzkoušet. Potřebovaly ale velkou dávku trpělivosti, šikovné prsty a úžasnou fantazii. Na konci pátečního pracovního dopoledne to už byla pěkná přehlídka krasavic ze šustí!
Sova vyrobená z látek se povedla – jak jinak než na jedničku! Je vnímána jako symbol moudrosti a k moudrosti patří trpělivost – tu mladí tvůrci prokázali, protože ji celičkou polepili peříčky. Zajímavý obrázek je vystaven a obdivován.
A teď už k té části nejoblíbenější – vaření. Proměna v kuchaře je jako kouzlo – rázem se svět změní na laboratoř, restauraci a hlavně degustační přehlídku. Potěcha oka a chuťových buněk je samozřejmostí, teď už jen vybrat, „co to bude tentokrát“ ? Los padl na bramboráky s kedlubnovým zelím. Náročná práce – strouhání brambor pro tolik hladových krků, byla odměněna křupavou laskominou vonící česnekem – sliny se sbíhaly všem, kteří jen šli okolo.
A jak to všechno skončilo? No přece velkou pýchou nad vyrobenými ozdobami, spokojenými plnými žaludky a i trochou lítosti, že už je zase konec. Ale trocha těšení, na další zajímavý Den řemesel, tam přece jen byla také.
Radost měli i učitelé, protože „jejich“ děti je opět nezklamaly, vytvořily moc hezké ozdoby, usmažily výborné bramboráky a hlavně dokázaly, že se rády a ochotně pustí i do náročných věcí.
-hh-
