Pokračování souboje robotů
Studenti sušického gymnázia se 6. a 7. prosince účastnili evropského semifinále robotické soutěže First Lego League (FLL) v Jeseníku. V konkurenci devatenácti nejlepších týmu z Česka, Slovenska, Maďarska a Bulharska získali v celkovém hodnocení krásné 6. místo, čímž jim jen o chloupek unikl postup do celoevropského finále v německém Paderbornu. Ještě větším úspěchem však je 2. místo v nejatraktivnější kategorii – “Robot Game”.
First Lego League je celosvětová soutěž pro studenty ve věku 10-16 let, které se letos účastnilo přes 20 000 týmů ze 70 zemí. Každý tým má za úkol postavit robota ze stavebnice LEGO a naprogramovat ho pro plnění předem přesně zadaných úkolů. Roboti se pak snaží splnit úkoly za co nejvíce bodů. Tato disciplína se právě nazývá Robot Game. Další kategorií je Robot Design, kde se hodnotí vzhled a funkčnost robota a programů, které ho ovládají. Dále studenti musí připravit a následně prezentovat výzkumný úkol a nakonec předvést, že umí spolupracovat jako tým.
Poté, co sušický tým G. P. S. zvítězil v českém národním kole, otestoval své schopnosti o úroveň výš. Zásadní změnou bylo, že celé semifinále probíhalo v angličtině. Navíc nestačilo mít připravené věty a ty zpaměti odříkávat. Bylo zde potřeba komunikovat s porotou, porozumět otázkám jejích členů a adekvátně reagovat. Přesto, že to pro studenty tercie a kvarty rozhodně nebyla malá výzva, se vším si poradili.
Na Gymnáziu v Sušici funguje stabilně za podpory místní firmy CompoTech robotický kroužek. Zde se studenti učí s LEGO roboty zacházet a programovat je. Soutěž FLL je však o něčem úplně jiném, než běžná výuka v kroužku. Jako typický příklad si vezměme úlohu, kdy má robot pomocí senzoru, který měří množství odraženého světla, sledovat černou čáru. V “akademickém” prostředí výuky vezmeme čistě bílou desku, na ni nalepíme čáru z černé lepenky a jede se. Na soutěži jsou však studenti konfrontováni s tvrdou realitou. Je opět třeba sledovat čáru, ale… K čáře se robot napřed musí dostat ze základny a místo čisté bílé barvy je na podkladu natištěn obrázek, který hraje všemi barvami, cestou se robot ještě musí vyhýbat vlně tsunami a sbírat domácí mazlíčky. Navíc všechno musí frčet, abychom nepřekročili časový limit.
Co bude příští rok nemůže nikdo s jistotu říct. Určitě však můžeme slíbit, že jak všichni studenti z týmu G. P. S., tak i já se Štěpánkou Baierlovou a Bohumilou Skrbkovou, do toho dáme opět maximum. Nezbývá než doufat, že si i nadále udržíme podporu vedení gymnázia a sponzorů jako FIXnet s. r. o. a SPAK FOODS s. r. o., kteří nám umožňují se soutěže účastnit.
Za sebe bych chtěl ještě dodat, že jsem moc rád, že studenti mohou a chtějí být zapojeni do podobných aktivit. Jsem přesvědčen, že jim do života těžko může škola dát praktičtější dovednosti, než jsou angličtina a programování. (Humanitně zaměření lidé jistě prominou možná zkreslený názor studenta ČVUT.)
Jan Mareš
Další snímky ze soutěže najdete ve FOTOGALERII
————————————————————————————————————————————————————————–
Autor je absolvent sušického gymnázia a spoluvedoucí robotického kroužku.
