Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – březen 2014

1 ledna, 2013
14:48

{jcomments off}

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala

31.března:

Před rokem touto dobou vrcholily Velikonoce a s nimi i poslední nápor pravého zimního počasí … letos zbývá do svátků jara ještě půl měsíce času a před námi je možná opět nejeden moment překvapení.

30.března:

Ani Boubín už se netváří jako poslední bašta pozdní zimy, …

… třebaže nabízí podle všeho asi nejvydatnější pozůstatky nedávné bílé nadílky. Ty však nemají šanci odolat osmistupňovému teplu, …

… které příští dny ještě znásobí.

29.března:

Zvolna se rozpouštějící ranní opar náleží v lesích k tomu nejpůsobivějšímu …

28.března:

Stačí, aby sluníčko jen trochu přidalo na síle, a vše, co se nedávno tvářilo jako kdovíjaká sněhová hrozba, mizí v podobě čím dál drobnějších ostrůvků …

27.března:

Zdá se, že i šumavská příroda slaví dnešní Mezinárodní den divadla.

V kulisách konečně opět krásného slunečného počasí, …

… lákajícího sice naoko částečně ještě k lyžování, …

… přece jen rozehrává svou nezpochybnitelnou hlavní roli jaro.

26.března:

Čím méně byly dnes mlhy okolo Boubína ochotny nabídnout právě vyšlé sluníčko, …

… tím více si tu celková “jarní” atmosféra nezadala třeba s lednovou.

Co jiného zde dodat nežli vybídnutí k srovnání s 18. březnem …

Vše to odstartovala prudká změna z poslední neděle, …

… přičemž každý výškový metr je dokonale znát.

Kdokoli si tedy nestihl nafotit pro radost zimní motivy, …

… dostává k tomu tradičně ideální jarní příležitost … 🙂

25.března:

Sněhová nadílka polevila – zásluhou mrazíku se udržela jen ve výškách. Odpolední obloha pak nabídla chvílemi sluníčko …

… a s ním i bez něj úžasnou podívanou v podobě oblaků typu cumulonimbus.

24.března:

Uplynulo přesně čtvrt roku od Štědrého dne a vývoj “jarního” počasí nám poměrně stylově připomíná, že na dnešek připadá v České republice Den Horské služby, vzniknuvší z popudu tragické události, jež se odehrála před sty a jedním rokem v Krkonoších. Velikonoční pondělí 24. března 1913 se stalo osudným dvěma přátelům – sportovcům Bohumilu Hančovi a Václavu Vrbatovi, kteří zahynuli ve sněhové vánici během mezinárodního lyžařského závodu na 50 km. Mimochodem Sněžka dnes hlásí 23 cm sněhu, Velký Javor pak rovných 30 cm.

23.března:

Málo platno, Vánoce byly na blátě, takže se musíme smířit s tím, …

… že zima ještě nejednou oplatí jaru návštěvu. K té dnešní vykročila třináctistupňovým propadem teploty a neopomněla přinést dárek ve svých typických barvách.

22.března:

Třetí jarní den (myšleno z astronomického hlediska) se má podle předpovědí stát na nějaký čas posledním ze slunných a teplých – Boubín to, zdá se, potvrzuje. Sluníčko se sice objeví, …

… ale zjevně mu nebude přáno, aby se prosadilo naplno.

Ještě před jeho východem se krajina po celém obzoru halí do postupně sílícího oparu, …

… skrz nějž nepovede lehká cesta.

Současně tu však opět není nouze o poutavé barevné proměny, …

… které by bez sluníčka v jakékoli podobě nebyly myslitelné.

Celá nálada je svými nepřehlédnutelnými stopami zádumčivosti každopádně předzvěstí …

… slíbené brzké změny počasí. Jaro nám nastaví nejednu tvář …

21.března:

Teplé dny sice pokračují, ale jarním kvítkům se přece jen zatím vesměs až na výjimky nechce v hojnější míře příliš na sluníčko … něco to značí.

20.března:

Nestalo se poprvé, že na obloze se v den, jímž začíná astronomické jaro (letos přesně v 17:56), objevil takovýto pomyslný symbol, …

… ale zkušenost nám současně říká, že zima se jen tak vyškrtnout ze scény ještě zdaleka nedá.

19.března:

Dalo by se bezmála prohlásit za tradici, …

… že šumavské devětsily nedočkavě vystrkují své hlavičky ještě do sněhu, třebaže tentokrát bylo spíše zázrakem, když nějaké jeho zbytky vůbec našly.

18.března:

Zatím se zdá, že sněhové latě byly této své premiérové zimy na Boubíně víceméně zbytečné, …

… neboť naprostá většina jejich výšky zůstala nevyužita. Na situace, za nichž by naopak nebyly vůbec vidět (což tu bývá běžné), tak můžeme již jen vzpomínat.

17.března:

Stále silněji se hlásí poslové jara …

16.března:

Pravda, trochu dnes nad ránem foukalo, ale naštěstí bez podobných následků, s jakými se lze na Šumavě setkat z dob minulých – zde např poblíž Ostrého.

15.března:

V půli měsíce přece jen došlo k tomu, že co spadlo dopoledne v zataženém Vimperku jako déšť, …

… nabylo ve vyšších polohách podoby sněhového poprašku. Avšak opět jen symbolického, bez zásadní trvanlivosti.

Nescházel ani ledový vítr, ostatně teploměr na Boubíně ukazoval rovnou nulu, což představovalo oproti šesti stupňům nad ní v nižších partiích slušný rozdíl.

Na zítřejší den, možná již od noci, je slibována vichřice, …

… což by za daného vývoje počasí koneckonců nebylo ničím divným.

Uvidíme tedy, nakolik se šumavské lesy rozhučí a rozhoupají, …

… neboť nám stejně jako vždy nezbývá nic jiného nežli dát se překvapit.

14.března:

Na křížkách pod Boubínem už letos rozhodně nelze opřít kolo do sněhu jako např. takto před pěti lety, …

… zato není nouze o scenérie, jaké bychom v Šumavském předhůří očekávali nejdříve po Velikonocích. Inu, tento rok už se zkrátka z hlediska počasí nezbaví nálepky výjimečnosti.

13.března:

K historickým snímkům náleží i tento pohled na zámek – sám o sobě se nezměnil, jen tradiční březnové bílo schází …

12.března:

Časy, kdy na Hájné hoře nad Vimperkem bylo možno narazit na toto skautské tábořiště, …

… už patří nenávratně minulosti.

11.března:

Boubín se ponořil do nefalšované předjarní nálady, …

… v níž hladí tváře mírným teplým větrem …

… a chvíle před soumrakem halí do jemného snivého oparu.

10.března:

Pospíšily si … a čemu se také divit?

9.března:

Při dnešních, pro začátek března zcela netypických teplotách by snad už nepřekvapily ani stromy v plném květu …

8.března:

Kdo by dnes s chutí nenastavil tvář příjemnému slunečnímu pohlazení … ? Neodolala ani tato půvabná zámecká Meluzína, dílo keramičky Pavlíny Čepičkové Šůsové .

7.března:

Teprve první březnový pátek bude, zdá se, co do krásného počasí …

… bez kompromisů 🙂

6.března:

Bylo nám slibováno, že odpoledne se vyčasí … inu, s trochou fantazie …

5.března:

V návaznosti na včerejší vzpomínání ještě další skutečnost, možná málokomu známá: již v padesátých letech minulého století se uvažovalo o tom, že by na Boubíně mohlo stát něco podobného jako např. na Svatoboru – tedy chata s přímo navazující rozhlednou. Uvedený návrh pochází z roku 1957, …

… o dva roky mladší je pak projekt zpracovaný tehdejším Okresním stavebním podnikem ve Vimperku. Už jen při představě, že by vrchol našeho krásného Boubína byl podobně jako nejen výše vzpomenutý kopec poblíž Sušice krom jiného přístupný motorovým vozidlům, můžeme být jedině vděčni za to, že z realizace nakonec sešlo.

4.března:

Občas jistě nezaškodí připomenout si namísto aktuálního stavu na Boubíně něco z jeho historie – třeba dřevěný triangulační bod, z hlediska dobové odborné terminologie “výškový bod II. třídy”, který předcházel dnešní rozhledně, třebaže oficiálně její funkci neplnil. Málokdo však odolal pokušení vylézt na něj.

3.března:

Pomalu ale jistě se blíží okamžiky, …

… kdy se nám zámek z některých dosavadních pohledů ukryje za čerstvou zeleň.

2.března:

Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se zima snažila aspoň symbolicky dohonit, co letos promeškala, …

… ba i na první březnovou neděli původně ohlašované srážky se zjevně posunou k pozdějším dnům.

Jediný stupeň pod nulou též nevytváří kdovíjak zimní atmosféru, neboť zrovna tady se můžeme, byť samozřejmě výjimečně, setkat např. již koncem srpna i s nižší teplotou.

Ať již bude platit kterákoli z meteorologických teorií, nic se nemění na permanentní možnosti vychutnat si vše, co se děje v rozmezí tří set šedesáti stupňů okolo boubínské rozhledny.

Málo platno, vzduch už tu silně voní sice předčasným, ale přece jen jarem, …

… a kdo stále smutní po sněhu, má zřejmě poslední příležitosti navštívit naši tajemnou horu třeba coby jakési sněhové muzeum.

I tady je totiž s každým výstupem znát, jak trosky bílé pokrývky, mnohde ještě i loňské, odtávají …

… a podboubínské lesy čím dál více nabývají …

… podoby, v níž co nevidět převládne čerstvá zeleň.

Našim krásným šumavským lesům bychom však měli umět především naslouchat, abychom plně vnímali jejich posvátný léčivý klid, stejně jako v druhé půli devatenáctého století Bedřich Smetana, od jehož narození uplynulo právě dnešního dne rovných sto devadesát let. Zavítáme-li na Čeňkovu pilu, můžeme se mimo jiné zastavit u památného smrku, který tu slavný, tehdy třiačtyřicetiletý skladatel a dirigent orchestru Prozatímního divadla roku 1867 během svého prázdninového pobytu zasadil.

1.března: