Na čtenářský podnět jsme se pustili do pátrání po instituci TYCHON, což byla veřejná výzkumná instituce, vzniklá ve Vimperku oficiálně k 1. lednu 2008. V jejím čele stál tehdy Jiří Mánek, cílem byla jednak prezentace výzkumných projektů a dále vlastní výzkum zaměřený na oblast zdravotnictví, přírodních věd a socioekonomické otázky. Tehdejší starosta Mgr. Pavel Dvořák prohlásil, že se instituce musí sama uživit – město je připraveno ji podpořit personálně, ale ne finančně. Činnost měla být i motivací pro studenty vysokých škol.
Instituce již nefunguje. Proč?
Jiří Mánek, ředitel NP a CHKO Šumava:
Instituce byla na základě usnesení rady a zastupitelstva města Vimperk založena a zaregistrována na MŠMT. Udělala několik průzkumů názorů veřejnosti a vypracovala Strategický plán rozvoje města Vimperk. (http://www.mesto.vimperk.cz/Strategicky_plan/plan1.pdf )
Poté se zastupitelé rozhodli, že bude lépe instituci zrušit, proto byla zrušena a zlikvidována.
Mgr. Pavel Dvořák:
Veřejná výzkumná instituce v takovém městě jako je Vimperk, i s jeho migrací mladých lidí, – nebylo to už v roce 2007, když jste stál u jejího založení, trochu velké sousto?
„Zákony to umožňovaly a připadalo to zajímavé, od vlastních projektů, hlavně v oblasti aplikací navazujících na grantová schémata, přes motivaci a metodiku, praktičnost mladých studentů. A to jak na VŠ tak na školách regionu, včetně našeho gymnázia a střední školy. Nu a například už lesnická škola ve Vimperku se podílela (a s dobrými výsledky) na mnoha velkých, nadregionálních projektech, celostátního významu. Navíc tehdy se začaly zavádět nové technologie informatiky, najíždělo se na mezinárodní spolupráci ve výzkumu, aplikacích, konzultacích. To co dnes je už běžné, nejen v oblasti základní a aplikované vědy, ale i v odborné činnosti mladých se zaměřením na přírodní a technické obory. Vždy jsem maturantům říkal – jděte studovat, jděte do světa a pak se sem vraťte, Šumava má inspiraci, je tady moře práce.
Opravdu jste věřili tomu, že se taková instituce uživí sama? Bez jakékoli finanční podpory radnice?
„ Ano to byla podmínka, buď se to samo uživí nebo ne.“
V čele stál tehdy Jiří Mánek. Jaké projekty se rozjely a s jakým výsledkem?
„Jiří Mánek je můj bývalý student, znám ho jako člověka s obrovským nasazením, zaujetím a nápady. On to vlastně rozhýbal. Začalo to socioekonomickými průzkumy a vypracováním Strategického plánu rozvoje Vimperka. Ten nám hodně pomohl v podání řady projektů a mít ho, byla podmínka pro podání žádostí do dotačních titulů. Dodnes je platný, schválený zastupitelstvem. V té době stál kolem 70-80 tisíc korun, byl z hlediska výběru nejlevnější. To byly jediné peníze, které město instituci platilo.“
Proč organizace, kterou jste viděli jako nadějnou a smysluplnou, zanikla?
„Každý, kdo se pohybuje v branži výzkumu a aplikací vám řekne, že klíčem je klid pro práci, vzájemná důvěra. Zapojíte se do výzkumných skupin a to nejen zde ve Vimperku, ale republikově i mezinárodně, na fakultách či třeba v středoškolské odborné činnosti. Tam všude máte nějakou roli, odpovědnost za svou výkonnost, komunikaci. A za svůj výdělek, svoji výplatu. A opakuji znova, že jsme nic z radnice nedotovali.
A teď? Podívejte se na programy pro školy a vědu stran, které jdou do parlamentních voleb. To přesně tam mají, skoro všechny…
Pak se začaly různit názory tehdejších zastupitelů jak by to mělo dál fungovat. Nakonec nemožnost vzájemné dohody na jednotném postupu a principu došla až tak daleko, že Tychon byl rozhodnutím zastupitelstva zrušen.”
Děkuji za odpovědi
Andrea Staňková
