Vědecká klasifikace :

Říše : živočichové

Kmen : strunatci

Podkmen : obratlovci

Třída : ptáci

Řád : hrabaví

Čeleď : tetřevovití

Rod : tetřev

Tento kurovitý pták obývá celou Evropu a Asii od Německa, Belgii, Nizozemsko, Rusko, Čínu, Francii, Skandinávii a další. Dříve patřil k loveným druhům ptáků, jeho maso se podávala jako pouchoutka především na Velikonoce. Od roku 1979 je celoročně hájen. Nejčastěji vyhledává smíšené nebo jehličnaté lesy s bohatým podrostem, především hluboké hvozdy. Většinu dne se zdržuje na zemi, ve větvích stromů spí. Pokud se musí přemístit z jednoho místa na druhé, jeho let je hlučný a těžkopádný. Samci žijí odděleně od samic, setkávají se pouze v době toku. Jeho nepřítelem je kuna a liška, vejce jsou ohrožena strakami a vránami. U nás je jeho nejhojnější výskyt především na Šumavě, odhaduje se, že zde žije 300 jedinců.

Samec má černošedou hlavu, nad očima vynikají dva červené půlměsíčky a světlý zobák. Na krku je tmavošedé barvy s jemným skvrněním. Vrchní část těla je hnědá s černými skvrnami. Křídla jsou bíle olemována. Spodní část je leskle černá. Dosahuje velikosti okolo 60 cm a hmotnosti až 1,5 kg. Samička je drobnějšího vzrůstu, zbarvením je méně nápadná. Její zbarvení je kaštanovo hnědé, příčně černě pruhované.

K vábení samičky tokáním dochází zpravidla od března do poloviny května. Sameček toká ještě před rozbřeskem usazen na silné větvi s rozvinutým vějířem. Pokud se sameček rozohní a toká nepřetržitě, může u něj dojít ke ztrátě ostražitosti a použití jinak bystrého sluchu. Mezi samci dochází často k prudkým bojům o samici. Pokud sameček samici naláká, k páření dochází na zemi.

Hnízdo si samička vyhrabe poblíž stromu nebo v hromadě klestí. V rpůběhu dubna nebo května snáší 5-10 hnědých vajec se skvrněním. Vajíčka snáší postupně během několika dní. Poté je zahřívá po dobu jednoho měsíce. Po vylíhnutí následují kuřátka matku již za několik hodin a brzy začínají poletovat. Hlavní potravou této zvěře je jehličí, pupeny, hmyz, bobule a různé lesní plody.