Vědecká klasifikace :

Říše : živočichové

Kmen : členovci

Podkmen : klepítkatci

Třída : pavoukovci

Řád : pavouci

Čeleď : křižákovití

Rod : křižák

Tento druh pavouka je původem ze Středomoří, ale díky globálnímu oteplování se hojně objevuje i v České republice a v celé střední Evropě. Jeho pavučinu spatříme nejčastěji na slunném místě s nízkou trávou a na mokrých loukách. Síť spřádá těsně nad zemí. Je kolového tvaru se svislým pruhem místy zakřiveným, v průměru okolo 20-30 cm. Křižák sedí většinou uprostřed pavučiny. Dokáže síť rozhoupat a tím kořisti rozmazat obraz, aby pavouka přehlédla. Na slunci svým leskem láká kořist a zároveň odrazuje dravce.

Křižák je velmi pestře zbarvený v kombinaci žlutých a černých pruhů, velikostně i zbarvením odpovídá vose. Hlavička s hrudí má porostlou hustým stříbřitými chloupky. Samice dorůstá délky až 15 mm , zatímco samec pouze 4-7 mm. Také zabarvení samečka je méně výrazné, světle hnědé s nevýraznou kresbou.

K páření dochází v červenci bez pářícího vlákna. Tím se odlišuje od ostatních druhů křižáků. Samec i samice se sdržují na pavučině, než dostane povolení přiblížit se. Poté dojde ke spáření, které je zakončeno sežráním samečka samicí. Za měsíc začne samice příst 2- 3 kokony do kterých naklade až několik set vajíček. Kokony samice poblíž hlídá. Prvním rokem se v kokonu líhnou nymfy, které přezimovávají uvnitř a poté se vyvinou v malé křižáky. Samice v zimě hyne. Ke konci jara se prokoušou křižáci ven a sdružují se pohromadě dokud se nazačnou díky pavučinovému vláknu šířit po okolí.

Živí se hmyzem, především kobylky. Svoji kořist chytá do sítě, poté ji zaplete a omotá vlákny. Do kořisti napustí trávící šťávy a po nějaké době ji vysaje. Jeho jed je pouze slabý pro člověka jedovatý není.