Vědecká klasifikace :

Říše : houby

Třída : stopkovýtrusé

Podtřída : houby rouškaté

Řád : lupenotvaré

Čeleď : štítovkovité

Rod : muchomůrka

Muchomůrka červená je v Evropě určitě nejznámější houbou. Roste od léta do podzimu v jehličnatých a smíšených lesích, především pod smrky. Najdeme ji jak v nížinách, tak v horských oblastech. Již z dálky ji poznáme podle zářivě červeného klobouku, posetého bílými vločkami.

V mládí je klobouk kulovitého tvaru, později ploše vyklenutý až zcela rozložený, dosahující šířky 10-20 cm. Barva klobouku je závislá na výskytu houby, může se pohybovat od sytě červené, oranžové až po nachově červenou. Povrch klobouku je za vlhka slizký, za sucha se lekne. Lupeny mají 6-10 mm na výšku, jsou hustě poskládané vedle sebe a jsou bílé či mírně nažloutlé. Třeň je bílý, válcovitého tvaru, vysoký 8-15 cm a je obalený bradavičnatou pochvou. Pod kloboukem je široký prsten, který je jen mírně rýhovaný.

Je to jedovatá houba, kterou si nelze splést. Barvou klobouku je podobná muchomůrce císařské, ta roste převážně na Moravě a na Slovensku a je možno si ji splést s její příbuznou muchomůrkou královskou, její klobouk je odlišný zbarvením do žlutohnědé barvy. Otravy z této houby bývají pouze náhodné. V historii byla používána k navození stavů opojení nebo halucinací a používala se k zabíjení much, odtud název muchomůrka ( mořiření much ). Klobouk byl posypán cukrem, mouchy sály sladký roztok z klobouku zároveň s jedem a následně došlo k jejich omámení a usmrcení.