Městečko ležící v údolí Otavy při ústí Losenice v nadmořské výšce 568 metrů. Je označováno jako vstupní brána do Šumavského národního parku.

Podnětem k jeho založení bylo rýžování zlata na řece Otavě. První písemná zmínka je z roku 1337, kdy byl Rejštejn spolu s Kašperskými horami brán jako jeden celek. Až v roce 1584 je Rejštejn povýšen císařem Rudolfem II. na královské samostatné město. Rýžování a těžba zlata trvala přibližně do 17. století, kdy ji nahradila výroba skla. Roku 1836 zde byla založena sklárna Klášterský Mlýn, která se v 19. století stala jednou z nejvýznamnějších skláren Rakouska – Uherska. Zaměřuje se především na výrobu barevného skla, zdobeného listry a lazurami, což byly napodobeniny drahokamů. Kolem roku 1900 získává sklárna avětové uznání a řadu vyznamenání.

Od roku 1878 se zde otvírá i dřevozpracující závod na výrobu dětských kočárků.

Po 1. světové válce už sklárna pouze přežívá a v roce 1947 je uzavřena úplně. Dochovala se pouze vila zdobená mozaikou fontán a pávů. Ukázky z výroby sklárny jsou k vidění v muzeu v Kašperských Horách.

Dominantou města je kostel sv. Bartoloměje ze 16. století, postavený v gotickém stylu a v roce 1792 barokně přestaven. Na hřbitově pak nalezneme hrob matky a bratra spisovatele Karla Klostermanna.

Na památku zlatokopů jsou dodnes v městkém erbu vyobrazeny hornická kladívka a na náměstí je vystavený rýžovní kámen, balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověké úpravny zlatonosného křemene.