S hokejem začal na Šumavě, teď je ve Spartě

Šumavský kluk ve SPARTĚ PRAHA: DANIEL SCHWAMBERGER

Další novou tváří, která před sezonou 2014/2015 rozšířila řady mladíků na soupisce „A“ týmu, je útočník DANIEL SCHWAMBERGER.

Devatenáctiletý reprezentant, který v minulé sezóně pomohl sparťanské juniorce dojít až do semifinále, dostává po pouhém roce působení na Spartě šanci probít se do seniorského extraligového kádru. „Jistotu nemám žádnou. Dělám ale všechno pro to, abych se do sestavy prosadil,“ hlásí odhodlaně.

Daniel Schwamberger:

Danieli, snil jsi už jako malý kluk o tom že se staneš slavným hokejistou, nebo jsi měl nějaké jiné vysněné povolání?

Ano už od malička jsem chtěl být profesionálním hokejistou a živit se hokejem, a sním o tom dál. Jsem teprve na začátku cesty a ta cesta je dost dlouhá, aby se mi ten sen splnil, ale snažím se proto dělat maximum.

Od léta jsi v přípravě A mužstva Sparty Praha, jaké bylo přijetí v kabině?

Přijetí v kabině bylo super, kluci jsou fajn a pomáhají nám mladým. Nikdo si na nic nehraje takže si nemůžu stěžovat. Je jasné že si občas kluci rejpnou kvůli nošení pití a puku, ale to myslí ze srandy a to k tomu patří.

Jaký je tréninkový den hokejisty slavné Sparty Praha?

Sraz máme v 9 hodin, jdeme se převléknout a v 9:10 už máme zapracování před ledem s naším kondičním trenérem. To trvá tak 20 minut, pak si každý může udělat co potřebuje a v 10 vyrážíme na led. Trénink trvá tak 70 minut, pak je prostor na to, aby každý pracoval na individuálních věcech sám. Když slezeme z ledu, jdeme do posilovny, kde nám kondiční trenér napíše cviky a podle toho jedeme. Po posilovně na 20 minut běh, dále protažení, regenerace. Z kabiny odcházím kolem půl jedné a jdu si dát pořádný oběd 🙂

Máš radši suchou přípravu, nebo až tu na ledě?

Určitě na ledě, asi jako každý hokejista, příprava na suchu není mezi hokejisty vůbec oblíbená, ale bez ní to prostě nejde a je potřeba. Nabírá se tam síla a vytrvalost, a kdo dobře trénuje, tak z toho potom těží při sezoně.

Vzpomínáš na svůj úplně první zápas?

Tak to si vážně nepamatuji, to už je dlouhá doba, ale poprvé na bruslích jsem stál ve třech letech.

Tvým mateřským týmem je Vimperk. Sleduješ jeho výsledky ?

Ano, zajisté! Na Vimperk nikdy nezapomenu, sleduji jeho výsledky a když mám čas tak se přijdu i rád podívat. Hraje tam dost mých kamarádů takže je rád podpořím.

Vybavíš si nějaký zážitek, na který nejraději vzpomínáš ?

Asi to bude postup s Pískem do semifinále extraligy staršího dorostu. Bylo to super a zatím můj největší zážitek. S klukama jsem si to hodně užívali, postoupit přes Vítkovice, které obhajovaly titul, bylo něco neuvěřitelného a často na to vzpomínám.

Jaký je tvůj hokejový vzor a tým?

Tak nejoblíbenější hráč je Alexander Ovečkin, kterého obdivuji – má jednu z nejlepších střel na světě a líbí se mi jak hraje. A nejoblíbenější tým je NY Rangers, které mam rád od malička a mám i jejich znak nad postelí .

Kdo tě přivedl k hokeji?

Můj  taťka – on hrál hokej a on mě poprvé postavil na brusle ve Vimperku. Vlastně ale celá naše rodina žije hokejem, takže hokej byl první volba. Všichni mě v tom podporovali, i dědové a babičky :-)

Těšíš se na zápas s HC Třinec za který chytá vimperák Šimon Hrubec? 

Nad tímhle už jsem přemýšlel dříve, co kdyby se to stalo. Jaké by bylo dát Šimonovi gól? ‚Šimiho‚ znám od malička, hráli jsme u nás v pokoji hokej jako malí. Byl by to pro mě zajímavý zápas, ale to je ještě hodně daleko.

Jaký jsi měl pocit, když jsi se dozvěděl že budeš oblékat reprezentační dres juniorů?  

Byl to krasný pocit, reprezentovat svoji zem je úžasný zážitek a když jsem se to dozvěděl, měl jsem vážně velkou radost. Doufám, že tento dres ještě obléknu.

Danieli, díky za rozhovor, přejeme ti hodně sportovního štěstí a pochopitelně zdraví a vytrvalosti. Ať se ti daří na ledě i mimo něj!

Zdeněk Formánek