Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – květen 2015

1 května, 2015
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31.května:

Už za rozbřesku se rýsoval předpoklad, že nejzajímavějším směrem k pozorování dnes bude ten vnitrozemský – pohled z boubínské věže krátce před půl pátou vše potvrdil.

Sluníčko má ještě půl hodinky čas, ale obloha – zde nad Kletí a Chlumem – již dávno chytá jeho nádech.

V popředí ještě svítí vesnička Buk, o něco dále vpravo pak Šumavské Hoštice.

Sílící nebeský oheň dosahuje i nad Vimperk, který před chvilkou své veřejné osvětlení zhasl, …

… mračna bezmála dramaticky mění své barvy i tvary, …

… ale tam, kde už by mohl být k vidění sluneční kotouč, se vinou husté clony na obzoru setkáváme všehovšudy s nepatrným náznakem halového sloupu.

Nad Luzným se vše pro změnu vyladilo do nesmělých pastelových tónů, …

… což platí i pro celý jižní obzor.

Sluníčko dostane šanci ukázat se až za nějakých deset minut, během nichž stoupá za neprostupnou oblačnou clonou. Právě proto se obloha v jeho blízkosti dosud nezbavila zbytků lehce ohnivého nádechu, …

… rámujícího stále shora Vimperk a vše východně od něj.

Je však zřejmé, že pouťová neděle se v našem městě z hediska počasí (a jistě nejen jej) dozajista vydaří.

30.května:

Závěrečná květnová sobota si dopoledne slušně poplakala, ale v podvečer vzbudila svým barevným laděním zvědavost, jak se máj rozloučí zítra na Boubíně.

29.května:

V posledních dnech nebývá problémem spatřit s trochou nezbytné fantazie v oblacích i nejednu tvář …

28.května:

Konečně se nám, jak se zdá, náležitě vyčasí, což je před nadcházející vimperskou poutí jistě nanejvýš žádoucí.

27.května:

Lesy stále více bohatnou novými kvítky … tato náležejí šťavelu kyselému.

26.května:

Podle očekávání nám slunečné okamžiky dlouho nevydržely, ale studený máj pranic nebrání netradičním pohledům na některé vimperské historické objekty, k nimž se bezesporu řadí i někdejší továrna Josefa Kotschwary na nábytek, pozdější “stará Jitona”, již je s ohledem na její stále neutěšenější stav skutečně lepší pozorovat takto zpovzdáli, orámovánu milosrdnou zelení.

Večerní obloha je pak, zdá se, ochotna slevit ze své celodenní nevlídnosti …

… a snad opět i přislíbit nějaké to dílčí zlepšení, které by postupně mělo vyústit v červnové oteplení.

25.května:

Sluníčko se po delší době zase naplno usmívá … i na všelijaké oblačné útvary, které se sice zpočátku tváří nevinně, ale s nemalou pravděpodobností mu opět zastoupí cestu.

Nežli se však tak stane, můžeme dosyta využít možnosti potěšit oko v záři slunečních paprsků některými zákoutími města, zkrášlenými takto chvályhodnou péčí mílovníků okrasné vegetace.

24.května:

Nesmíme zapomínat, že máj se stal mimo jiné též přívlastkem obzvláštní kvality v kočičí říši – ostatně i nesmrtelná babička, jak známo všem milovníkům našich národních literárních klenotů, přivezla na Staré bělidlo májová koťata a prohlásila, že výborně chytají myši … 🙂

23.května:

Co asi může vzejít z tohoto oblačného dialogu, je nasnadě … ale sobotní dopoledne se každopádně celkem vydařilo.

22.května:

Po třech dnech se přece jen dočkáváme malého příslibu obratu k lepšímu, i když Boubín si brumlá pod vousy, že na skutečné teplo si máme počkat do června.

21.května:

Mokro trvá … ale bez něj bychom si koneckonců jen stěží, až přijde jejich čas, pochutnali třeba na lesních jahodách …

20.května

V nevábném deštivém počasí, jaké se po včerejšku dalo jedině očekávat, se raději místo šedi autentických záběrů potěšme skromnou krásou violky rolní …

19.května:

V druhé půli května nebývá zcela obvyklou situací, aby člověk mohl stoupat okolo čtvrté hodiny ranní dosud temnými boubínskými lesy jen v košili, a to tím spíše, je-li předpovídáno ochlazení s následným dlouhodobějším deštivým počasím. Nicméně bylo tomu tak, a když se v průběhu oné cesty dvakrát výrazně zablesklo (byť bez slyšitelného zahřmění), rázem to nečekané dusno došlo svého vysvětlení. Západní strana pak pohledem z věže nevěstila nic dobrého.

Zdálo se být jen otázkou okamžiku, kdy výrazný, avšak stále velmi teplý vítr všechnu tu temnou nadílku přižene člověku přímo nad hlavu, ale naštěstí vše neprobíhalo tak rychle, …

… aby nebylo možno postupně zhlédnout dění vnitrozemským směrem. Každopádně však bylo zřejmé, že noční hvězdné nebe nad Vimperkem záhy vystřídá nefalšovaná májová “sprcha”, …

… jíž snad přece jen bude předcházet aspoň letmý sluneční pozdrav.

Kulisy k němu byly zase jednou velkolepé a nabízely možnost barevného porovnání jednotlivých stran. Severovýchodní se v daném ohledu jevila jako nejpestřejší, …

… zatímco jih se stále více mračil.

Nad Bobíkem započínal prostor fantastických oblačných útvarů …

… a vše postupně stále více růžovělo …

… blíže místu, odkud mělo nastoupit svou nebeskou pouť sluníčko.

Že však nepůjde o pouť v plném rozsahu po celý den viditelnou, …

… jasně signalizoval právě onen zakaboněný jih spolu s prvními kapkami deště, každým okamžikem sílícího.

Sluníčko tedy vkročilo na scénu v okamžiku, kdy nad rozhlednou panovalo mokré temno, …

… čímž byla dokonale naplněna skutková podstata slov o postupném přibývání oblačnosti od západu.

Dusno rázem vystřídal obstojný chlad – ba i teploměr v rozmezí čtvrthodinky zaznamenal pokles z původních dvanácti na osm stupňů.

Déšť nabyl podoby jemné vytrvalosti, …

… zaručující dostatek vláhy celému kraji, …

… který se sice ještě na několik chvil zahalil do mírného růžova, …

… avšak bez sebemenších pochybností o tom, že barvou dneška i následujících dnů bude především šedá.

18.května:

Pod Žďáreckou horou pramení řeka Řasnice, která se, sama obohacena řadou přítoků, u Lenory vlévá do Teplé Vltavy.

Jistě stojí za to vydat se za posvátným klidem končin, v nichž je teprve jen malou říčkou …

17.května:

Svého rozkvětu si na Šumavě naplno užívá také plicník lékařský, …

… nemluvě pak o borůvkách, jichž bude letos v některých lokalitách opět hojnost, nezasáhnou-li však do tohoto slibného vývoje ještě nějaké nepředvídané mrazíky.

16.května:

Krásný jarní den láká k cestám za vychutnáním přírodních krás i poznáváním šumavské historie.

Z hlediska obou modrých hrnců na troskách někdejšího stavení se s nemalou pravděpodobností namísto historického stavu věci jedná o novodobou aranž, ale jistě neubírající na intenzitě pocitům smutku nad zničenou a opuštěnou předválečnou příhraniční vesnicí, …

… konkrétně Horními Světlými Horami, jejichž dějiny, násilně ukončené kdysi v pohnuté půli minulého století, započínaly již rokem 1760.

Snad nejvíce žalují trosky bývalé školy, …

… z nichž dodnes silně promlouvá …

… cosi slovy nezachytitelného.

A tak děkujme právě máji za umocnění charismatu všech míst, která jsou navzdory své kráse předevšm dalším z pomníků nejtemnějších projevů lidského rodu.

15.května:

“Žofka” nás skutečně ušetřila mokra, jež s ní bývá spojováno … díky tomu byl dostatek prostoru třeba k vychutnávání skromné krásy právě kvetoucích knotovek.

14.května:

Ledoví muži letos čest svému jménu neudělali, ovšem není vyloučeno, že jen zaspali svůj čas a tradiční ochlazení připraví na pozdější dobu. Bonifác stlačil boubínskou teplotu jen na osm stupňů nad nulou …

… a na sklonku jinak slunečného dne zatáhl celý obzor kolem dokola do té míry, …

… že sluníčko, které už svůj západ posunulo za Jezerní horu a oba Ostré, zůstalo bez šance na rozloučení.

Vyslalo tedy svůj poslední dnešní pozdrav jen prostřednictvím zbarvené trhliny v oblačnosti, ale současně přiživilo naději, že ani zítřejší Žofie neučiní zadost přívlastku, jímž ji obdařila lidová tradice.

13.května:

Po dalším z mimořádně teplých dnů přinesla včerejší noc zákonitě další bouřky, které však opět jen z větší dálky posvítily do Vimperka, aniž by předvedly nějaké zajímavé divadlo. O to se nakonec postarala podvečerní oblačnost, …

… která jistě dokázala připoutat nejedno oko k obloze.

12.května:

Dnešek nepřipouští pochybnosti o tom, …

… že se nemálo zahřejeme.

11.května:

Teplé dny, jaké můžeme v nejbližší době očekávat, přinášívají na obloze rozmanitou podívanou …

10.května:

Šeřík se jako téměř vždy v našich končinách lehce opozdil s rozkvětem, ale Den matek přece jen nezmeškal.

9.května:

Včerejší komentář ohledně bouřek dnešním dnem pozbyl své platnosti – na našem území již zdaleka nebyl z daného hlediska klid, ale Šumava si jej užívala i nadále. Vimperk, od rána slušně zavlažován, se pak zvečera zahalil do západových barev náhle protržené oblačnosti.

8.května:

Byly nám slibovány bouřky – a jako finále krásného teplého májového dne by asi nikoho neudivily. Momentálně si jich hojně užívají ve středním Rakousku a ještě více na severu Itálie, zatímco na našem území je kompletně klid. Kvetoucí stromy …

… i ta nejdrobnější kvítka (jako např. rozrazil rezekvítek) se jistě mohou bez obav uložit k spánku … a my samozřejmě s nimi 🙂

7.května:

Včerejší večerní obloha se po předchozím značně oblačném průběhu překvapivě vyčistila, v noci nechala povětšinou zazářit hvězdy včetně ubývajícího Měsíce, takže na dnešním ranním Boubíně se dalo očekávat chladno blízké bodu mrazu. Na ten už sice rtuť teploměru nesestoupila, ale více než třístupňové rysky nad ním se nedotkla.

A byl to opět západní vítr, kdo nejen výtvarně pracoval s oblačností, ale též se navzdory vládnoucímu jaru přičinil o dokonalé ocenění zimní bundy a čepice, třebaže dole na Kubovce by takováto výstroj působila již poněkud nepatřičně.

Sluníčko se přihlásilo necelých deset minut před půl šestou, tentokrát se zjevným rozhodnutím nezůstat za větrem ve výtvarném zápalu pozadu.

Inverzní proudění zase jednou pasovalo oba Roklany do role ospalců …

… a na protější straně pak dokonale opsalo krajinný reliéf od lipenské nádrže …

… přes Vltavský luh až tam, kde bylo možno za tmavším obzorovým pásem jen tušit Alpy.

Více nežli jejich mlhavá představa však lákalo oči sluníčkem probouzené kvetoucí úbočí Basumského hřebene, klesající až k Boubínskému pralesu.

Vykreslit ale na západní krajinu tradiční stín našeho velikána bylo tentokrát vlivem oparu, clonícího paprskům v jejich cestě, mírně zdlouhavější záležitostí.

Ostatně i Temelín, ač sám v plné sluneční záři, nabídl pohledem z věže jen mlhavou siluetu.

Čerstvě probuzený čtvrtek bude sice oblačný, …

… ale současně vyladěný do pozitivních barev.

6.května:

Zdá se, že teplotní zvrat po vpravdě letním pondělku nebude pokračovat v duchu pesimistických předpovědí …

5.května:

Ještě nedávno nesmělé dřípatky už vykvetly i těsně pod boubínským vrcholem, což je zde známkou konečné vlády jara s náležitými teplotami, které sice mohou kolísat, ale již bez dlouhodobějších ochlazení.

4.května: