Půvabný kostelík sv. Mořice nad Annínem připomíná českého patrona a Den české státnosti svátečním programem. Pozvánka na sváteční den zahrnuje nejen mouřenecký kostel, ale i další aktivity na annínsku:
Svatý Václav je prvním českým světcem, příslušníkem první dynastie panovníků – rodu Přemyslovců, symbolem české státnosti a patronem České země. Je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy.
První akt, který posmrtně zdůraznil Václavův význam, provedl sám jeho vrah Boleslav, který tři roky po bratrově smrti nechal jeho ostatky převézt na Pražský hrad. Další kult byl pěstován v církevním prostředí, ze kterého pochází o několik desítek let mladší první dochované legendy. Již od 10. století se tedy projevuje dvojí význam Václava: jako světce vyznačujícího se křesťanskými ctnostmi a jako symbolu vládce, přemyslovské dynastie a českého státu. Toto dvojí pojetí Václava se v různých podobách a proměnách objevuje po celou následující historii až do současnosti.
Svatému Václavovi byly připisovány různé zázraky, které měly dosvědčovat jeho svatost.
Jeden z nich souvisí s pokořením kouřimského knížete, tzv. Radslava, který údajně uviděl na Václavově čele zářící znamení kříže se dvěma anděly kolem něho, a proto se mu v bitvě vzdal. Václav údajně vyzval kouřimského vévodu k osobnímu souboji na místě dnes nazývaném Přistoupim (stojí tam barokní plastika Václavova). Po zmíněném vidění zlický kníže sesedl z koně a pravil na kolenou k Václavovi: “Přistoupim na Tvé podmínky”.
Další zázrak se měl stát u královského dvora. Jindřich Ptáčník se rozhněval, že se Václav nedostavil včas na sněm, a přikázal, aby mu nikdo neprojevoval úctu a všichni zůstali sedět. Když ale přišel Václav, král vstal a pozdravil se s ním, protože nad ním uviděl zlatý kříž a po jeho bocích dva anděly, kteří mu hrozili. Po skončení sněmu otevřel královskou pokladnici a nabídl mu dar podle výběru. Václav si vzal relikviář s ostatkem ruky sv. Víta, pro který dal postavit rotundu sv. Víta. Vysvětlení zázraku bylo hledáno ve zlatém nánosníku ve tvaru kříže na jeho přilbě, který je však zřejmě mladšího původu.
Další zázraky se měly udít po jeho smrti. Jednak jsou to události spojené s jeho tělem, přenesení vozu přes rozvodněno řeku a zhojené rány při převozu ostatků do Prahy. Jiné se děly po jeho uložení v rotundě sv. Víta, osvobození z žaláře a okovů a uzdravení těch, kdo se modlili k mučedníku Václavovi. (wikipedie.org)
