17. listopad 2015
Co se stalo za rok, když jsme spolu s ostatními „řvoucími neandrtálci“ vypískávali prezidenta Zemana na Albetrově, udělajíce mu ostudu před čtyřmi prezidenty států EU? Prezident ani rok po té, tuto snad jeho největší potupu nestrávil. I když je stále evidentně psychicky i fyzicky nemocnější, je více a více nenávistnější, zlejší, až se 17.listopadu 2015 pozván na Albertov „hnědými“, stal z bývalého komunisty hnědý fašista, jak to správně řekl večer na Hradčanském náměstí Prof. Martin.C.Putna. Loni na něj někdo hodil několik vajíček, jistě to nebylo “košér“, ale letos u tří desítek lidí „Bloku proti islámu“ na Albertově našli policisté různé zbraně, od nožů, přes po domácku vyrobený boxer a pepřové spreje, až po ruční pilku…..A já se musím ptát, kdo je největší nebezpečí pro tuto zemi ? My „řvoucí neandrtálci“, „havloidi“, „sluníčkáři“ nebo „kavárenští povaleči“? A nebo lidé kolem Okamury, Konvičky a nebo dnes již „hnědého“ Zemana, včetně „radikálních“ českých komunistů? Prezident Zeman chtěl při svém projevu na Albertově působit svojí řečí rozhodně, byl to však včetně dikce, projev velmi nemocného muže. I kolem něho jsou lidé typu senátora Veleby, mluvčího Ovčáčka, kancléře Mynáře včetně vedoucího protokolu Forejta, bez výrazu a představující minulost. K nim velmi „pasoval“ pan Konvička. Přívrženci Miloše Zemana jsou ti, kteří v sobě živí nostalgii po „jistotách“ minulého systému, odporu k EU, národovci, rusofilové a antiamerikanisté, lidé poslušní , neboť poslušnost vyžaduje autorita, kterou pro ně představuje právě prezident Zeman. A pokusy a zkušenost dokazují, že iracionálně poslušné jsou za běžných civilních mírových okolností přibližně dvě třetiny lidí, bez ohledu na pohlaví, stupeň vzdělání nebo sociální původ. Lidé poslechnou, přestože vědí, že jejich poslušnost bude mít pro jiné lidi ničivé, katastrofální důsledky. Podle mého názoru se prezident „utrhl se řetězu“ a cítí, že přímou volbou nikomu není zodpovědný. Na jedné straně má radost z toho, že může provokovat tu vzdělanější část národa a na druhé straně má na své straně lidi shora uvedených vlastností, kterým však opovrhuje.…..
Před projevem Miloše Zemana na Abertově, který jsem sledoval z televize, jsem se zúčastnil odpoledne na Mírovém náměstí v Praze akce na podporu uprchlíkům. Viděl jsem mezi účastníky děti Petra Uhla, Sašu i Michala, Jana Rumla bývalého ministra vnitra, ministra Dienstbiera, včetně Táňi Fischerové, která měla i projev. Mezi účastníky byli v drtivé většině mladí lidé, převážně studenti dokonce i mladí sympatičtí Němci z Lipska, až po skupinu vypadající jako anarchisté. Akce samozřejmě splnila svůj účel. Mezi řečníky byl i jeden z dobrovolníků, kteří pomáhají uprchlíkům. Informoval přítomné, jak byli všichni zklamáni z reakcí našich lidí….místo aby jim bylo vyjádřeno poděkování. Bohužel hysterie z uprchlíků jen vynesla na povrch projev až psychopatických známek strachu, který je největší hnací silou tohoto národa. Závěrečný řečník mladý člověk, jeden z pořadatelů, mne však zaskočil názorem, že jediným řešením současné situace je „levicové“, kdy např. uvedl, že se musí ještě více přerozdělovat a vzít více těm bohatým. Před večerním pochodem na Hrad jsem ještě na pár minut zastihl konec programu „japonsko-českého“ šovinisty T.Okamury. Na této akci jsem zahlédl tváře té násilnické spodiny společnosti. Samozřejmě české vlajky, ale nemohli zastřít výraz hrubosti a násilí……a Okamura na Hrad !!!
Nejvíce jsem si užil večerní pochod na Hrad, jehož účastníci byli lidé mého „gusta“ včetně „loňských „řvoucích neandrtálců“. Od Sv.Václava přes kus Vodičkové, přes Národní na Újezd až k francouzskému velvyslanectví uctít oběti pařížské tragédie , přes Malostranské náměstí až na Hradčanské pod sochu T.G.Masaryka. Bylo to náročné, „ ať žije Havel“, „Miloše do koše“, „Babiše do koše“, „právě jsem se vrátil z Moskvy“, „raději krtka v zahradě než Zemana na Hradě“… Organizátoři nečekali tolik lidí, když na facebooku se přihlásilo 230, ale bylo nás možná desetkrát více. Zde chci vyzdvihnout neúnavnost a entuziasmus jednoho z organizátorů T.Peszynského a pana Bílka. První řečník upozornil na porušování ústavy ze strany českého prezidenta a přes pozdrav „majdanistů“ a pozdrav europoslance pana Štětiny, až po závažný názor přítomného profesora Martina C.Putny, který se mimo jiné zúčastnil odpoledního setkání na Mírovém náměstí, že prezident účastnící se odpoledního setkání na Albertově na pozvání „fašisty“ Konvičky… je sám fašista… Akce proběhla bez větších problémů, česká policie, která celý pochod doprovázela se chovala zdrženlivě a klidně. Účastníkům však zabránila, aby se vraceli přes Klárov, kdy bylo srocení „český nácků“, kteří snad před Strakovou akademií údajně chtěli demisi vlády. 17.listopad 2015 ukázal jedno, že česká společnost je v pohybu, v nejistotě a ve strachu. To nakonec ukázaly akce během dne, jež potvrdily, že společnost je rozervána na řadu skupin a nejtěžím úkolem bude spojit ty pokrokové síly, které chtějí svobodu, toleranci k jiným, lidská práva, lidskou důstojnost, orientaci na západní hodnoty, včetně členství v EU. Společnost stojí před velkou výzvou, zda-li zvítězí síly minulosti , zla a nacionalizmu, reprezentované prezidentem Zemanem, Klausem, pány Okamurou, Konvičkou, komunisty a jim podobných, nebo „havolidní“ „neandrtálsky řvoucí“ „válící se v kavárnách“ ale ctící, „že pravda a láska zvítězí nad nenávistí“.
Bohumil Řeřicha
Předseda Kruhu přátel česko-německého porozumění
(foto : pametnaroda.cz)