Vlci se lidem vyhýbají a jeleni kvůli nim mění chování: tři roky výzkumu na Šumavě a v Bavorském lese mají výsledky
← Zpět
Zprávy

Vlci se lidem vyhýbají a jeleni kvůli nim mění chování: tři roky výzkumu na Šumavě a v Bavorském lese mají výsledky

Poslechnout článek

Vlci na Šumavě a v Bavorském lese přes den odpočívají co nejdále od sídel a silnic a setkání s lidmi se pokud možno vyhýbají. Jeleni, kteří tvoří převážnou část jejich potravy, kvůli nim mění chování: přes den se méně pohybují a častěji se drží na otevřených plochách. To jsou hlavní výsledky tříletého výzkumného projektu správ národních parků Šumava a Bavorský les a České zemědělské univerzity v Praze, které vědci představili na závěrečné konferenci ve Volarech.

Vystoupení na závěrečné konferenci projektu o vlcích ve VolarechFoto: Štěpán Rosenkranz / Správa NP Šumava
Závěrečná konference projektu ve Volarech, 9. 10. 2026. Foto: Štěpán Rosenkranz / Správa NP Šumava

Vlci se na Šumavě opět vyskytují od roku 2015, do oblasti se vrátili přirozenou cestou. Projekt s názvem „Ekologické dopady návratu vlků do ekosystému Šumavy a Bavorského lesa“ zahájily obě správy národních parků spolu s univerzitou v květnu 2023, spolufinancovala ho Evropská unie z programu Interreg Bavorsko – Česko 2021–2027.

„Po třech letech výzkumu máme spolehlivé údaje o chování, prostorovém rozšíření a rozmnožování těchto zvířat. Získané výsledky nám umožňují vnést do současné diskuse věcnost,“ řekla ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster, která zdůraznila, jak důležité je o vlcích transparentně informovat. Správy obou parků budou vývoj vlčí populace sledovat i po skončení projektu a pravidelně o něm informovat veřejnost.

Vědci nejprve zkoumali pobytové znaky, tedy otisky tlap, trus, srst nebo zbytky kořisti. Kde se vlci vyskytují, jak využívají území a kolik mají mláďat, ukázaly fotopasti. „Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky jedenácti vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači,“ vysvětlil Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. Ve vlčím roce 2024/2025 zjistil výzkum na sledovaném území o rozloze přibližně 2 000 kilometrů čtverečních výskyt minimálně 43 vlků: 38 jedinců v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících vlků, takzvaných floaterů, které nebylo možné přiřadit k žádné smečce. „Vlk přes den odpočívá co nejdále od sídel a silnic. Data ukazují, že se vlci setkáním s lidmi pokud možno vyhýbají,“ uvedl Aleš Vorel.

Prezentace výsledků výzkumu vlků na závěrečné konferenci ve VolarechFoto: Štěpán Rosenkranz / Správa NP Šumava

Vysílači vědci vybavili i některé jeleny evropské. „Jejich pohyb nám ukázal, že přítomnost vlků ovlivňuje chování jejich kořisti,“ uvedl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Jeleni se v průběhu dne méně pohybují, využívají menší domovské okrsky, přes den se častěji zdržují na otevřených plochách a v noci se pohybují blíže k sídlům. Počet jelenů, kteří v chladném období roku vyhledávají přezimovací obůrky, v posledních letech klesl kvůli mírnějším zimám, zejména na české straně.

Projekt sledoval také obnovu lesa. „V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží,“ uvedl profesor Marco Heurich, který za projekt odpovídá v Národním parku Bavorský les. Celkový okus je v Národním parku Šumava vyšší než v Národním parku Bavorský les. Mezi dřevinami se ale obě území liší: zatímco na Šumavě byl v roce 2024 zaznamenán menší okus jeřábu, buku, jedle a smrku než v roce 2018, v Bavorském lese to platí jen pro jedli. U buku tam byl zjištěn vyšší okus, u smrku a jeřábu se situace nezměnila.

Zdroj: tisková zpráva Správy Národního parku Šumava z 9. 10. 2026 (Jan Dvořák), připravená společně s Národním parkem Bavorský les a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Foto: Štěpán Rosenkranz / Správa NP Šumava.

Fotogalerie

Tvorba s pomocí AI · Část obrázků, videí a textů na tomto webu vytváříme s pomocí umělé inteligence. Obsah kontrolujeme a odpovídáme za něj. (čl. 50 AI Act)