Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove
31. prosince:
Přesně týden po Štědrém dni jako by příroda chtěla zopakovat tentýž scénář, totiž sněhovou nadílku – jen s ní tentokrát započala až po poledni.
Boubínský vrchol se tak zahalil do šedobílého neviditelna, takže nikoho z příchozích nemuselo mrzet, že závěr letošního roku poprvé na neznámou dobu ruší dvacetiletou tradici silvestrovských výstupů na rozhlednu – 5. července se bohužel dočkala definitivního uzavření.
Každopádně by se tam dal zažít solidní točící se vítr, jestliže při zemi vykazoval rychlost 12,3 m/s (44,28 km/h), …
… to vše navíc za slušného mrazíku, který by na vyhlídkové plošině zásluhou zmíněného větru ještě pocitově zesílil.
Pro věrné čtenáře je tu naštěstí fotokronika, která nás může aspoň ve vzpomínkách navracet ke krásám uplynulých let, a to krom jiných krás k patrně nejsilnějšímu magnetu výhledů, totiž k Alpám. Takhle se nabídly zrakům přítomných o úterním silvestrovském jitru roku 2013.
Ještě přitažlivějšími bývají, jestliže jejich vrcholy přikrášlí atmosférické zrcadlení neboli fata morgána. Tato se představila o dva roky později, v silvestrovský čtvrtek roku 2015.
Je-li atmosféra vyladěna k zrcadlení, lze si s jistotou počíhat i na sluneční zelený záblesk – tento, v silvestrovskou sobotu roku 2016, byl skutečně skvostný, …
… stejně jako fata morgána nad Alpami, představujícími se ve zcela nových chimérických tvarech.
30. prosince:
Po drobné odpolední sněhové epizodě opět přitlačil na pilu mrazík – což k pravým Vánocům patří.
29. prosince:
Nejednou stojí za to provést v životě srovnání, aby člověk na leccos pohlížel jinak, někdy i s menší dávkou pesimismu … porovnejme třeba včerejší šumavskou krajinu s dnešní, polohou na dohled od Novohradských hor.
Tam mají sněhu výrazně méně, prakticky vlastně téměř žádný, …
… ovšem s výrazně větší příležitostí vychutnat si – za působivého přispění právě onoho sněhového minima – modelaci krajiny, …
… vyznačující se oproti té naší rovinami.
28. prosince:
Vypravit se na Šumavě kamkoli výš s výjimkou vysloveně hraničních hor …
… znamená dospět k závěru, …
… že sluníčko posledních dvou dnů …
… poctivě zacvičilo s vánoční sněhovou nadílkou.
Večerní Alpy ovšem slušně vykreslilo – samozřejmě s neodmyslitelným podílem šestistupňového mrazíku.
27. prosince:
Čtyři různé tváře jediného dne – poslední soboty roku 2025 … ranní idylka pokračující slunečné zimy, …
… v jemném oparu dokonce viditelní alpští velikáni, …
… lesy ovšem vesměs slunečními paprsky zbaveny bělostné výzdoby …
… a konečně zasněný podvečer, na obzoru orámovaný vzdalující se hladinou inverzního oceánu pod Venušiným pásem.
26. prosince:
Teprve o svatém Štěpánu si Vimperk k ladovské atmosféře vykoledoval i sluníčko …
… a krásné Vánoce nemají sebemenší chybičku.
25. prosince:
Na Boží hod vánoční lehce zesílil mrazík – místy až na -6°C a ukázalo se, že Vimperk se z hlediska bílých Vánoc těší téměř výsadnímu stavu.
Jen o nějakých čtrnáct kilometrů jihozápadně totiž vyšlo najevo, že Šumavě se dostalo sněhových přídělů rozličné intenzity.
Slibované slunečno se pak vesměs dostavilo jen v náznaku. Není tedy divu, že v jiných koutech naší vlasti (třeba na Plzeňsku) vyšli se svátečním sněhem zcela naprázdno.
24. prosince:
První dnešní pohled z okna možná mnohým, kdož si přáli konečně zase jednou stylové bílé Vánoce, vnukl pomyšlení, že Ježíšek naděluje již od samého rána. Po nejednom z minulých let, v nichž velmi slibné sněhové zásoby dokázaly roztát doslova těsně před Štědrým dnem, se příroda konečně smilovala …
… a tentokrát vše načasovala s dokonalou přesností.
A tak nezbývá než popřát všem, aby došlo naplnění vše výše na snímku řečené …
23. prosince:
Palčivá otázka, dočkáme-li se ladovských bílých Vánoc, …
… se zdála být dnešního rána řešena, třebaže s proměnlivými výsledky.
Slibně se tvářily třeba pivovarské terasy, …
… samy o sobě dýchající historií zde kdysi končícího pradávného středověkého Vimperka a ke všemu působivě vánočně vyzdobené.
Předvečer Štědrého dne pak v daném směru vnesl do celé věci nemalou dávku optimismu, jehož oprávněnost potvrdí další noční vývoj, resp. zítřejší sváteční pohled z okna.
22. prosince:
Únik před inverzními mlhami do výšin může přinášet nečekané zážitky, …
… zejména pak poznání, …
… že zima nesložila zbraně stejně jako v nížinách, …
… ale právě zásluhou chybějící souvislé sněhové peřiny uchystala velmi poutavá překvapení, …
… hledáme-li k nim ovšem správnou cestu.
Ta dnešní lákala k zákoutím, …
… jež bylo možno za daných okolností směle zvát přímo pohádkovými.
Mrazík tu totiž našel skvělé útočiště před slunečními paprsky, …
… které by mu jinak jeho skvostné dílo dozajista mařily.
21. prosince:
Poslední zimní slunovrat prvé čtvrtiny jednadvacátého století vyšel současně na poslední adventní neděli a byl uvítán v inverzním duchu.
Mlha se více než celé dopoledne sveřepě držela i vyšších poloh nežli vimperských, …
… ovšem chvílemi připustila i z těch nižších zahlédnout Boubín, který se po celou zmiňovanou dobu zjevně těšil plné sluneční lázni.
A tak se zrodila výzva k dalšímu lovu alpských velikánů, dnes ovšem oproti včerejšku méně prokreslených, neboť zahalených do jemného oparu.
Ten pak s blížícím se soumrakem vystřídal zprvu nenápadný, …
… postupně však stále mohutnější tah čerstvé inverzní oblačnosti, …
… jehož vlivem Alpy v krátké době zmizely …
… a s nimi zákonitě i šumavské vrcholy z nižších vyhlídkových pater. Všemu přihlížející zřícenina někdejšího strážního hradu Kunžvartu …
… se rovněž zanedlouho ocitla v mlžném sevření, v němž vše pohltila první zimní tma.
20. prosince:
Při počasí, jaké panovalo den před zimním slunovratem, se zdálo, že obloha nedovolí spatřit Alpy.
Zdání ovšem, jak to nejednou dělává, klamalo – dodejme, že naštěstí.
19. prosince:
Vnitrozemský inverzní oceán stále udržuje svou hladinu bez ohledu na teplotní výkyvy – dnes opět směřující nad nulu.
18. prosince:
Ke kouzelné noční předvánoční atmosféře vlastně vůbec není zapotřebí sněhu, …
… i když by ji dozajista nezastupitelně umocnil.
17. prosince:
Týden před Vánoci se představila další ze zajímavých variant ranní oblohy, působící tak trochu nerozhodným dojmem v nakročení dvěma směry – slunečným i zataženým.
V průběhu dopoledne se lehce projasnila, z čehož vzešlo ideální rozptýlené světlo pro dokumentární fotografii – třeba k zmapování zbytkové námrazy na kostelní střeše, …
… nebo půvabné vánoční výzdoby, podtrhující historický ráz proslulého domu U Jelena.
V úžasně neutrálním podání se „vyloupla“ též nová zámecká fasáda, již ne zářivě bílá jako ve fázi příprav.
Po poledni se navrátil lehký opar, aby město obdařil zadumanou, ba zasněnou náladou, jaká k blížícím se vánočním svátkům dozajista náleží.
Z popsané situace mimo jiné vyplynulo mírné oteplení do cca tří stupňů nad nulou … zítřek by mohl zase uvítat slunečné počasí.
16. prosince:
Bylo celkem snadno předvídatelné, že inverze se zvedne výš, způsobí šedivo nad hlavami … a mrazík bude pokračovat ve svých kratochvílích na veškerém porostu.
15. prosince:
Mírný mrazík za lehce ustupující inverze …
… a o působivé zážitky bylo postaráno.
Boubín na vše pohlížel z naprosto čistých výšin, …
… neboť vše se odehrávalo především ve vnitrozemí.
Krásně si jako vždy zakouzlily první sluneční paprsky.
Chvílemi se ovšem zdálo, že Vimperk všemu, co do něj severním údolím mířilo, i sám svými komíny nemálo pomáhá.
Však se nepochybně s večerem opět dočká šedobílého zakletí.
14. prosince:
Také neděle poskládala svůj průběh ze slunečna a mlhy, …
… jen tentokrát bylo více druhé složky. V odpoledních hodinách se začala od severu přes kopce pomalu přelévat šedobílá hladina, …
… která postupně celé město pohltila, …
… což tak zůstalo až do večera.
13. prosince:
Nic nenaděláme se skutečností, že jednadvacátého listopadu působily sněhové zábrany přirozeněji nežli dnešního rána na polní hlíně pod Boubínem. Ale již několik dní opět klesá teplota, ještě nedávno připomínající nefalšované jaro. Neustávající houpání může stejně dobře přinášet mlhy jako naopak čistou hvězdnou oblohu.
Noc z druhé prosincové soboty na neděli naplnila vlastně obě varianty, naštěstí s výraznou převahou druhé. Jemný opar většinově střídala čistá projasnění, a tak bylo možno po roce opět vyrazit na lov galaxií a mlhovin. V případě již loňského 30. listopadu zde představené spirální galaxie M31 v souhvězdí Andromedy jistě stojí za to připomenout, že ještě do počátku 20. století nebylo astronomům známo, zda se jedná o objekt uvnitř naší domovské galaxie, tedy Mléčné dráhy, nebo mimo ni. O zodpovězení této otázky se zasloužil roku 1924 proslulý americký astronom Edwin Hubble (na jehož počest je pojmenován i Hubbleův vesmírný teleskop, pracující již od roku 1990 coby družice na oběžné dráze Země a přinášející odtud fantastické snímky vesmíru, opticky neovlivněné zemskou atmosférou), který podal důkazy, že M31 není mlhovinou, jak byla původně zvána, ale samostatnou spirální galaxií, vzdálenou od nás 2,5 milionu světelných let a obsahující miliardy hvězd i dílčích mlhovin.
Zmíněná noc se ovšem ukázala být téměř magickou. Nejen že v ní kulminoval meteorický roj Geminid, ale třebaže jeho radiant (místo na obloze, z nějž meteory opticky zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Blíženců, jeden z výrazných meteorů, jejž bylo možno pro jeho zcela mimořádný jas s klidným srdcem označit za tzv. bolid, si zalétl pozdravit téměř přes dvě třetiny nebeské klenby vzdálenou princeznu Andromedu, resp. právě její proslulou galaxii M31. Samozřejmě s ním nemohlo být fotograficky počítáno, snímek cílil výlučně na zmíněnou galaxii, takže bohužel neobsáhl fantastickou ohnivou kouli na špici té nebeské pochodně.
Oproti Andromedě se v souhvězdí Oriona nachází skutečně jen hvězdotvorná mlhovina, tedy obrovský oblak plynu a prachu, nesoucí značku M42.
Jelikož její vzdálenost od Země je podstatně menší – cca „pouhých“ 1350 světelných let – a je součástí Mléčné dráhy, představuje ideální objekt pro odborná astronomická pozorování, jakož i fotografování.
12. prosince:
Nejen ráno dnes bylo plno úžasných červánků, …
… jejich přítomnost na obloze potvrdil i podvečer.
11. prosince:
Co naplat, máme sice stále kalendářní podzim, …
… ale adventní čas volá po sněhu, což by jistě potvrdil i andělský houslista na vimperském náměstí, …
… který už má ochutnávku bílé nadílky z 5. prosince za sebou.
10. prosince:
Renovovaná zámecká fasáda se již před nedávnem dočkala odstranění lešení …
… a nutno říci, že zejména nočním pohledem z nasvícených pivovarských teras ožívá mocnou silou vimperská historie.
9. prosince:
Počasí nám zatím stále nezpochybnitelně připomíná, že ještě dvanáct dní má vlastně nárok na kalendářní vládu podzim. Pojďme si tedy připomenout čtrnáct let starý boubínský výstup – z 9. prosince 2011.
Pro silnou mlhu sice tehdy nebylo nic k vidění z rozhledny, takže objektiv mířil spíše k detailním záběrům, …
… ale atmosféra adventu a blížících se Vánoc byla na rozdíl od popsané letošní naprosto dokonalá.
8. prosince:
Prozatím je shůry rozhodnuto, …
… že sen o lyžařském ráji se na Šumavě rozplývá v sedmi i více stupních nad nulou.
7. prosince:
O nejkrásnější adventní i vánoční výzdobu se stejně nejlépe stará sama příroda, …
… která jediná dokáže třeba jen z pouhé kapky vody na konci smrkové větévky vytvářet fantastické mikrosvěty.
6. prosince:
Za současného teplotního vývoje není příliš složitou hádankou, …
… jak dlouho vydrží ve vyšších polohách tyto zbytky sněhové pokrývky.
5. prosince:
V lidové tradici se někdy o hustém sněžení říká, že „padají sedláci“ … nu, dnešního rána překvapili, …
… i když ve výsledku nakonec žádné převratné zásoby sněhu nenadělali.
K pravé adventní atmosféře ale rozhodně přinejmenším na celé dopoledne přispěli, …
… třebaže večer mikulášských nadílek už se musel odejít bez nich, …
… snad jen s výjimkou některých kopců okolo vimperského dolíku. To už ale bylo „čerta starého“ vidět.
4. prosince:
Nad ránem se začalo zdát, že vimperská mlha se konečně rozhodla udělit městu milost – dokonce zprvu naplno k probuzeným očím na chvilku propustila, …
… vzápětí však už jen do pouhého náznaku opět skryla i téměř hotový poslední letošní úplněk (bude dovršen v 23.14).
O necelou hodinu a půl později vše vypadalo, že o příštím vývoji počasí je rozhodnuto, …
… leč definitivní odpověď zprvu nedalo ještě ani plné rozednění.
3. prosince:
Zatímco včera se postupně ukázalo, že mlha si vybrala za svůj cíl především vimperský dolík, dnes vystoupala výš, …
… takže i dostat se nad ni si vyžádalo výstup do větších, …
… osvědčených výšin.
2. prosince:
Včerejší popsané počasí vyústilo v noční mlhu, do níž se Vimperk také dnešního rána probudil, ale hned lákala vyzkoušet, jak vysoko sahá. Ukázalo se, že byla souzena jen městu, z nějž stačilo povyjet do výše Solné Lhoty (před polednem již jen k vlakové zastávce na západní výpadovce) a rázem se dokola rozprostřel zcela jiný svět, sice vychlazený do mraziva (zatímco vimperská teplota se pohybovala nad nulou), …
… ale nabízející fantastické rozhledy.
Mlha byla většinou zkrocena do přízemní podoby, …
… jež ovšem pranic nevadila prvním lyžařským nadšencům, pokud měli nač vyjet, …
… což rozhodně jen tak leckde nešlo.
Ani naplno z výše zářící sluneční paprsky tentokrát, jak tomu nejednou bývá, neumlčely siluety alpských velikánů, …
… které by nicméně v každém případě nad inverzní hladinou výrazně lépe vynikly z umlčeného Boubína.
Daly se však spolehlivě rozpoznat i za daných podmínek, …
… které by rozhodně měly být předmětem díků kamsi vzhůru.
1. prosince:
Zdálo se, že prosinec vkročí na scénu v slunečném rozpoložení, …
… ovšem namísto toho v průběhu dopoledne …
… předvedl proměnu v nepřívětivé zataženo, …
… které pak vydrželo až do večera.
