Šumava — výhled na Kašperk při západu slunce

Šumava

královna české přírody

Víte, že..... hluboký nádech a pomalý výdech je nejkratší zpráva „všechno je v pořádku“ pro vaše tělo i mysl?

Aktuality

Více aktualit →
STALO SE··· každý den v 6:00 a 16:00

Nově podaná žaloba na neplatnost hlasování v říjnových komunálních volbách brání Vimperku svolat ustavující zasedání zastupitelstva. Návrh došel v pondělí 19. října a starostka Jaroslava Martanová uvedla, že zasedání lze svolat až po nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Konkrétní namítané pochybení městský úřad zatím nezná.

Ministerstvo vnitra stanoví, že soud musí o návrhu rozhodnout do 20 dnů od doručení. Samotné podání neznamená opakování voleb; soud posoudí, zda došlo k porušení volebního zákona, které mohlo ovlivnit výsledek. Žalobu může podat každý právoplatný volič ve Vimperku. Krajský soud o podání informoval radnici a zmocněnci kandidujících subjektů budou vyrozuměni.

Rodinný areál Lipno čelí při přípravě zimy nízkému stavu jezera. Zakladatel Miloš Kratochvíl uvedl, že hlavním problémem nebude množství vody, ale její doprava z jezera na sjezdovky. Areál pořídil 32 nových sněžných děl a věří, že bude zasněžovat standardně.

Investice do děl dosahuje desítek milionů korun. Kratochvíl očekává další pokles hladiny, pokud nepřijdou výraznější srážky, a připouští, že voda by se mohla ztratit i v lipenském přístavu. Odběr pro zasněžování považuje za malý vůči objemu jezera. Vodu podle něj areál nespotřebovává, pouze ji zadrží v krajině podobně jako rybník, a věří, že kvůli období sucha nebude potřeba zvláštní povolení.

O víkendu zamířily k Hauswaldské kapli u Srní početné skupiny turistů za skleněnou sochou Panny Marie Lurdské. Autorkou je šumavská sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová, socha byla instalována letos v létě a v srpnu vysvěcena při mši. Pramen, který vtéká do skleněných rukou, letos kvůli suchu neteče.

Socha stojí pod dřevěnou stříškou na kamenných zbytcích kaple, výrazná modrá barva odkazuje k bleděmodrému rouchu. Návrh je od architekta Jana Trávníčka, přístřešek postavil Národní park Šumava a sochu věnoval spolek Karla Klostermanna k dvacátému výročí péče o poutní místo. Původní dřevěnou sochu z kaple z roku 1902 zachránil po odstřelu místní obyvatel a je v kostele v Srní. Turistka Pavlína Sedláková řekla, že dílo musela vidět na vlastní oči.

Johannes Kepler Universität v Linci varuje, že bez dodatečných 50 milionů eur od roku 2029 je ohrožen další rozvoj lékařské fakulty. Rektor Stefan Koch uvedl, že prostředky nesmějí jít na úkor běžného rozpočtu univerzity ani ostatních fakult. Fakulta je nyní financována zvláštní dohodou do roku 2028.

V uplynulých dvanácti letech univerzita navýšila kapacitu na 330 studijních míst ročně. S rozšířením mají přibýt čtyři katedry a přibližně 50 míst pro lékaře, ošetřovatele a další zdravotnické profese. Asi 75 procent absolventů začíná lékařskou přípravu v Horním Rakousku, uvedl děkan výuky Bernd Lamprecht. Prorektorka Elgin Drda připomněla, že druhá etapa byla s ministerstvem vědy sladěna už v roce 2025, šéf Kepler Universitätsklinikum Meinhard Lukas vyzval spolek, aby dostál zákonné odpovědnosti za výuku a výzkum.

Národní park Bavorský les pořádá v neděli 25. října poslední dvě přeshraniční komentované výpravy letošní sezony. Pěší túra míří na Bučinu a Knížecí Pláně, cyklisté na elektrokolech k Prášilskému jezeru a na Poledník. Součástí nabídky je i nenáročná meditativní vycházka.

Průvodkyně Brigitte Paster povede cestu krajinou lesů a luk, přes historický hřbitov na Knížecích Pláních a zpět do Bavorska přes rašeliniště Finsterauer Filz na vrch Wistlberg. Odchod je v 8.15 hodin, nutný je doklad totožnosti a poplatek deset eur bez slevy. Vyjížďka s Bernhardem Bullermannem startuje v 10 hodin v oblasti Scheuereck a vede přes přechod Gsenget do Prášil.

Plocha pro průmysl, výrobu a obchody v Horním Rakousku vzrostla v letech 2022 až 2025 o 370 hektarů, což zhruba odpovídá velikosti lineckého centra. Vyplývá to z analýzy organizace WWF; větší nárůst mělo jen Dolní Rakousko s přibližně 440 hektary. Země čísla potvrdila, ale upozornila na rozdíl mezi záborem a novým územním určením.

Nově jako provozní, průmyslové nebo obchodní území bylo ve stejném období vymezeno jen kolem 195 hektarů. Rozdíl vzniká tím, že do bilance se započítává i dříve vymezená plocha, která se začala využívat později. WWF kritizuje, že Horní Rakousko nemá závazné limity na zábor půdy provozními zónami a chybí i zvláštní pravidla pro datová a logistická centra. Organizace žádá závazné cíle snižování záboru a přednostní využití prázdných areálů.

Hornorakouský hejtman Thomas Stelzer při okresní cestě navštívil firmu Internorm v Sarleinsbachu, jednoho z největších zaměstnavatelů okresu Rohrbach. Společnost existuje 95 let, značka 60 let a podle jednatelky Anette Klinger je kvalitativně nejlepší, nikoli nejlevnější okenní značkou v Evropě. Exportní podíl činí 60 procent.

Koncern IFN vyrobí ročně 30 milionů okenních jednotek a zaměstnává 2000 lidí, z toho 670 v Sarleinsbachu, kde závod stojí od 18. dubna 1977. Týdně odtud odejde 431 000 jednotek a od roku 1992 sem firma vložila asi 150 milionů eur. Klinger varovala před čínskou nadvýrobou oken i před federální brzdou nájmů a zastavením podpor na sanace, kvůli nimž stavebníci vyčkávají. V třísměnné výrobě pracuje 21 žen a školí se sedm učňů.

Na škole zdravotní a ošetřovatelské péče při Kliniku Freistadt nastoupily na začátku září a října nové ročníky. Letos se pro péči a sociální obory ve Freistadtu rozhodlo 45 nových žáků. Celkem nyní školou prochází 84 posluchačů v různých kurzech.

Nedávno skončil první kurz domácí pomoci a v listopadu dokončí vzdělání první absolventi ošetřovatelské asistence se zaměřením na geriatrii. Ředitelka školy Bernadette Bauer označila osobní doprovod a individuální podporu za klíč k úspěšnému výcviku. Od 1. října běží přihlášky na kurz domácí pomoci při zaměstnání, startovací ošetřovatelský výcvik, ošetřovatelskou asistenci s geriatrií a odbornou ošetřovatelskou asistenci.

Energiebezirk Freistadt uspořádal v obecním domě ve St. Oswald informační diskusi o větrné energii. Krátké přednášky měli Tobias Pröll z Universität für Bodenkultur a zástupci Windkraft Österreich. Cílem bylo předat fakta a otevřít prostor pro otázky obyvatel.

Pröll uvedl, že vítr pomáhá právě v zimě, kdy je vysoká potřeba dovozu energie, zatímco fotovoltaika je silná v létě. Sylvia Steininger a Benjamin Olejniczak-Berger z Energiebezirk Freistadt řekli, že informace vytvářejí základ konstruktivního dialogu. Martin Jaksch-Fliegenschnee z Windkraft Österreich ocenil zájem veřejnosti a podporu výměny názorů.

28. 11. · Messehalle 2, Freistadt

6. 11. · Kulturraum m3, Linz

Hotel Lebensquell, Bad Zell

Prachatice

Šumaváci

Výjimeční Šumaváci a doporučené osobnosti — rozhovory a portréty

Zobrazit všechny →
Ivan Trojan
Kultura a paměť
Ivan Trojan – hudba, která léčí
Frontman kapely Parkán, který stojí na pódiu přes padesát let a věří, že hudba dokáže léčit.
2026 · Číst rozhovor →
Lenka Ovčáčková
Příběhy bez hranic
Lenka Ovčáčková – Naslouchání uzdravuje
Dokumentaristka a vědkyně, jejíž film Světlo pro budoucnost otevírá téma poválečného vysídlení Němců.
2026 · Číst rozhovor →
Libor Pražan
Kultura a paměť
Libor Pražan – bezbřehý svět stavitele kytar
Nástrojař z Loun žijící ve Freyungu, který stavěl repliky historických klavírů a vede dřevařské workshopy.
2026 · Číst rozhovor →
Martin Páv
Příběhy bez hranic
Martin Páv – od emigrace k Evropské komisi
Emigrant z Československa, který přes tři desetiletí pracoval v Evropské komisi a dnes přednáší studentům.
2026 · Číst rozhovor →
Pavel Pavel
Příroda, věda a zdraví
Pavel Pavel – inženýr, který rozhýbal sochy Moai
Strakonický inženýr a experimentální archeolog, který v roce 1986 rozhýbal sochu Moai na Velikonočním ostrově.
2025 · Číst rozhovor →
Lukas Haselberger
Příroda, věda a zdraví
Lukas Haselberger – tajemství Skrytých světů
Fotograf a grafik z Finsterau, jehož makrosnímky skákavek a slizovců získaly cenu festivalu Šumava Litera.
2025 · Číst rozhovor →
Hubert Gibis
Příběhy bez hranic
Hubert Gibis – stavitel mostů mezi Bavory a Čechy
Bývalý pohraničník z Mitterfirmiansreutu, který v pěti knihách zmapoval 300 domů zaniklých šumavských vsí.
2025 · Číst rozhovor →
Eva Reitspiesová
Kultura a paměť
Eva Reitspiesová – Steinbrenerovi kreslíři
Kurátorka Muzea Vimperska, která ze šesti tisíc kreseb Steinbrenerových kalendářů sestavila první výstavu.
2025 · Číst rozhovor →
Werner Ratzesberger
Příběhy bez hranic
Werner Ratzesberger – Na konci světa
Rodák z Finsterau, který pamatuje železnou oponu a dnes na elektrokole objevuje Šumavu a učí se česky.
2024 · Číst rozhovor →
Martin Patras
Příroda, věda a zdraví
Martin Patras – místní potraviny a Farmářský obchod
Bývalý sociální pracovník, který vede Farmářský obchod v Prachaticích a vaří v něm vegetariánská jídla.
2024 · Číst rozhovor →
Martin Kalný
Příroda, věda a zdraví
Martin Kalný – fotograf a projekt Fotíme Šumavu
Šumavský rodák a fotograf, který s manželkou Aničkou založil projekt Fotíme Šumavu.
2024 · Číst rozhovor →
Jiří Jiroušek
Příroda, věda a zdraví
Jiří Jiroušek – Nebeské pohledy
Pilot a fotograf, který od roku 1994 létá na motorovém paraglidu a fotografuje českou krajinu z výšky.
2024 · Číst rozhovor →
Pavel Hubený
Příroda, věda a zdraví
Pavel Hubený – ředitel Národního parku Šumava
Ředitel Národního parku Šumava od roku 2014, na Šumavě působí 30 let a napsal o ní několik knih.
2024 · Číst rozhovor →
Stanislav Schneedorf
Kultura a paměť
Stanislav Schneedorf – zachránce šumavských kapliček
Strakonický rodák (1936), který obnovil sto drobných sakrálních památek Šumavy a fotografuje kraj.
2024 · Číst rozhovor →
Dušan Žampach
Příběhy bez hranic
Dušan Žampach – číšník z Třístoličníku
Vimperský rodák, který téměř 25 let jako číšník v horské hospodě na Třístoličníku sbližoval Čechy a Bavory.
2023 · Číst rozhovor →
Karel Tittl
Kultura a paměť
Karel Tittl – šumavský řezbář křtěný Radbůzou
Známý šumavský řezbář a betlémář z Plzně, jehož životní příběh vypráví kniha Marie Bubeníkové.
2023 · Číst rozhovor →
Roman Szpuk
Kultura a paměť
Roman Szpuk – meteorolog, básník a šumavský poustevník
Meteorolog na stanici Churáňov, básník a spisovatel, jeden z „šumavských poustevníků“.
2019 · Číst rozhovor →
Kilian Schönberger
Příroda, věda a zdraví
Kilian Schönberger – fotograf, který ukázal Šumavu na CNN
Profesionální fotograf krajiny z Horního Falcka se základnou v Bischofsreutu, pracoval pro Adobe či GEO.
2018 · Číst rozhovor →
Lenka Klímová
Kultura a paměť
Lenka Klímová – kniha o zaniklé Bučině
Autorka ze Čkyně, která napsala první českou knihu o zaniklé obci Bučina na základě rozhovorů s pamětníky.
2017 · Číst rozhovor →
Bohumil Harmonický (alias Miroslav Crha)
Výjimeční Šumaváci
Bohumil Harmonický alias Miroslav Crha
Volarský rodák sledovaný StB, nositel ceny Václava Bendy a pořadatel Festivalu pro svobodné lidi.
2016 · Číst rozhovor →
Heinrich Vierlinger
Výjimeční Šumaváci
Heinrich Vierlinger – znalec a vyslanec Bavorského lesa
Lesní a turistický průvodce z Freyungu, který od založení NP Bavorský les hájí jeho myšlenku.
2016 · Číst rozhovor →
Petr Hrach
Výjimeční Šumaváci
Petr Hrach – Plastici, Havel, Charta a StB
Sušický karikaturista a chartista, kterého za Plastic People a Chartu pronásledovala StB.
2014 · Číst rozhovor →
Jan Tláskal
Kultura a paměť
Jan Tláskal – fotograf, muzikant a Šumavák
Vimperský muzikant, učitel hudby a fotograf, který denně tvoří fotokroniku města a okolí.
2013 · Číst rozhovor →
Zdeněk Klein
Kultura a paměť
Zdeněk Klein – Sklárna, já a Walda
Vimperský brusič skla, který od roku 1948 pracoval u Mosera a na vojně hrával s Waldemarem Matuškou.
2013 · Číst rozhovor →

Webkamery

35 kamer · Šumava právě teď

Všechny kamery →
Webkamera Kašperk
ŽIVĚ23:30

Doporučujeme

knizeciplane.cz →

Šumava není jen místo.
Je to pocit. ❤️

Pocit, kdy zpomalíte, nadechnete se
a uvědomíte si, jak málo stačí ke skutečné spokojenosti.

Uprostřed národního parku,
daleko od všeho,
a přitom blíž k sobě než kdy dřív.

Hájenka Knížecí Pláně – Šumava, která uzdravuje.

Rezervovat →

Tipy na výlet

53 ověřených tras · vyberte podle nálady

Všechny výlety →
Nejoblíbenější podle čtenářů Šumava.euNajít další výlet

Fotogalerie Knížecí Pláně

knizeciplane.cz →
Knížecí Pláně Knížecí Pláně Knížecí Pláně Knížecí Pláně Knížecí Pláně