Zajímavé výsledky testování výparu

Ve dnech 4. až 18. března proběhlo na meteostanici ve Volarech testování výparu srážek z manuálních srážkoměrů, podrobně jsme při zahájení o tom informovali v samostatném článku.

 

Cílem testu bylo zjistit, kolik vody se vypaří z několika srážkoměrů, když každý bude mít pro výpar jiné podmínky, ale stejné povětrnostní podmínky. Výsledky jsou velmi zajímavé a pomůžou nám co nejvíce zpřesnit měření srážek v odlehlých lokalitách na Šumavě, kam budou srážkoměry ve spolupráci s hydrology a budějovickou pobočkou ČHMÚ umístěny. 

 

Před samotnými výsledky je potřeba se zmínit o počasí, o úhrnech srážek, o teplotách, vlhkosti vzduchu a slunečním svitu, vše totiž výpar srážek významně ovlivňuje. Za období od 4. do 18. března spadlo pouhých 5,6 mm srážek (měřeno meteostanicí Davis, která měla odchylku měření v roce 2014 pouhých 0,9%). Srážky byly zaznamenány pouze v 5 dnech, nejvíce srážek spadlo 11. března a to 3,6 mm. Aby mohlo docházet k výparu od prvního dne, bylo do všech srážkoměrů nalito v přepočtu 20 mm srážek. V každém z 15 dní se vyskytl mráz (mrazový den), nejnižší teplota v uvedeném období byla -7,2°C, naopak nejvyšší teplota dosáhla 17. března hodnoty 14,1°C. V žádném dni nebyl zaznamenán celodenní mráz (ledový den).

 

Ve dvou dnech klesla vlhkost vzduchu pod 30%, konkrétně 8. března na 25% a 10. března na pouhých 23%, v těchto dnech tak docházelo k výraznému výparu. Slunce svítilo alespoň 0,1 hod/den ve 12 dnech z 15, úhrn slunečního svitu činil za toto období necelých 64 hodin. Podmínky pro výpar vody tak byly dobré.

 

Voda ve srážkoměrech pravidelně zamrzala a to i ve srážkoměru, kde byl přidán olej a malé množství soli, množství nebylo však zřejmě dostatečné. Vrstva oleje v uvedeném srážkoměru činila 2 mm, hladina tak byla rovnoměrně pokryta slabou vrstvou oleje. Oproti původním plánům byl ke srovnání přidán ještě čtvrtý srážkoměr, který byl zakryt trychtýřem, avšak bez plastového kanystru.

 

 

Výsledky srovnávacího měření za období 4. března až 18. března 2015:

Typ srážkoměru množství naměřených srážek od 4.3. do 18.3. úbytek výparem v procentech oproti automatickému srážkoměru
Davis – automat 214 cm2 5,6 mm
Manuální srážkoměr 500 cm2 s trychtýřem a plastovým kanystrem 5,3 mm 5%
Manuální srážkoměr 500 cm2 s trychtýřem 5,3 mm 5%
Manuální srážkoměr 500 cm2 bez trychtýře, olejová vrstva 2 mm a malé množství soli 3,9 mm 30%
Manuální srážkoměr 500 cm2 bez trychtýře 0,4 mm 93%

 

 

Z výsledků je jasně patrné, že při použití trychtýře dochází jen k minimálnímu vypařování srážek bez ohledu na to, jestli je či není uvnitř plastový kanystr, úbytek 5% je zanedbatelný. Překvapivě větší výpar byl zaznamenán u srážkoměru, kde sice nebyl trychtýř, ale výparu měla zamezit vrstva oleje, která v síle 2 mm byla evidentně nedostačující. 

 

Žádným překvapením není, že nejvyššího výparu dosáhl srážkoměr bez trychtýře, množství vypařených srážek je však velmi vysoké, takové měření srážek zcela nedostačující a nemělo by smysl v lokalitách, kde dojde k přeměření třeba 1x za měsíc.

 

U měření asistovala nejmladší generace amatérských meteorologů a to jak za fotoaparátem, tak před ním 🙂

 

 

text (ir)

foto (ir, mr)