Svrchní zrcadlení

Dne 12. 10. 2015 brzy ráno jsem z Boubína viděl impozantní zrcadlení.

 

Nejprve bylo pozorovatelné na vzdálené oblačnosti na východním obzoru. Podle výšky, ve které se zrcadlení z Boubína vytváří, jde o altocumulus v hladině cca 2 000 – 2 200 metrů nad mořem. Krátce poté jsem stejný jev pozoroval na alpských vrcholech vlevo od Smrčiny a nakonec se tato fata morgana objevila i na vrcholcích Watzmannu a Hochkalteru, tedy na jihozápadě. Během východu slunce došlo též k působivé deformaci slunečního kotouče. Vznikly tak ideální podmínky k focení zeleného záblesku, bohužel jsem ho nezachytil, tenhle jev mému objektivu stále uniká. Vítr foukal od východu a teplota klesla na -5 °C (měřeno jen přibližně bimetalovým teploměrem). Z poměrně běžných jevů byl k vidění silný Venušin pás, který můžete vidět na fotografii Roklanu. Za sestupu do údolí jsem zůstal stát v bukovém lese, kde se na mne snášely žluté a bronzové listy. Bývá to jedinečný okamžik, který začíná mrazivou nocí, po níž následuje sluneční ráno. Paprsky se opřou do korun, ohřejí je a déšť listí se spustí v tomto tichém a velebném představení.

 

 

 

Zdraví Roman Szpuk 

 

{gallery}vimperk/2015/10_rijen/roman/{/gallery}