Jak je to s chemickými pokusy?

Tanečky kolem jedné vypuštěné věty

Právě v době, kdy střední školy a gymnázia lákaly během svých dnů otevřených dveří nové uchazeče na chemické pokusy a kdy řada škol začala naplno využívat z dotačních programů vybudované nebo renovované chemické laboratoře, vstupovala v platnost legislativní úprava, která významně ovlivnila praktickou výuku chemie na středních školách. Naštěstí jen nakrátko.

 

 

Jak to celé je?

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky o práci mladistvých znamená, že žádný žák střední školy mladší 18 let nemůže v rámci výuky zacházet mimo jiné s řadou kyselin a zásad v doposud běžně používaných koncentracích: např. s 15% kyselinou sírovou, 10% amoniakem nebo 2% hydroxidem sodným. Tato změna platí v plném rozsahu od začátku letošního roku. Vyvolala pozdvižení především u vyučujících chemie a ředitelů odborných škol a gymnázií. Následoval zájem novinářů: Aktuálně.cz, 3. 12. 2015, Hospodářské noviny, 19. 12. 2015, Deník vzdělávání (příloha KD), 7. 1. 2016: „Ministerstvo hledá způsob, jak umožnit výuku chemie v laboratořích“, Klatovský deník, 20. 1. 2016: „Novela je pro školy katastrofou“ atd.

 

 

Ve skutečnosti jsou tyto články „obohaceny“ řadou nepřesností. Rozhodně nejde o rušení pokusů a praktické výuky chemie. Existuje mnoho chemických pokusů, kterých se úpravy nedotkly, řada z nich je použitelná i na ZŠ, kde jsou bezpečnostní limity a omezení daleko tvrdší. Nebylo omezeno plošně používání kyselin a zásad, jen jejich koncentrovanějších roztoků (viz graf). Úprava se netýká používání lihu (ethanolu) a už vůbec ne lihových a plynových kahanů. Relevantní informace podala kolegyně Iva Obhlídalová z pražské Střední zdravotnické školy. Všimněte si, že na vloženém videu studenti této školy s plynovými kahany v laboratoři pracují 🙂

 

graf chemie

 

Zákaz se týká látek žíravých (výše zmíněné koncentrované kyseliny a zásady) a toxických, včetně karcinogenních a mutagenních, kam patří např. benzín, mazadla, ropné oleje, některá rozpouštědla a mořidla – zmiňovaný ethanol ovšem nikoli. Tříd nebezpečných chemických látek je více, zbývající třídy ovšem nebyly zákazem dotčeny.

 

Reakce osob kompetentních na sebe nenechala dlouho čekat: Aktuálně.cz, 4. 12. 2015. I zde je v článku řada již zmíněných nesrovnalostí.

 

Konečně 18. ledna se žáci, vyučující chemie a ředitelé škol dočkali schválení slíbeného nařízení vlády: Idnes.cz. Škoda je, že článek končí paušalizujícím nesmyslem o „omezeném množství pokusů, při nichž se nepoužívají chemické látky klasifikované jako nebezpečné…“ Podobně obecné a nepřesné jsou informace také v článku na Aktuálně.cz.

 

Nařízení vlády by mělo vstoupit v platnost od začátku února.

 

 

Proč o to vše tolik jde?

Praxe potvrdila, že nejlepší je (nejen) s chemickými pokusy začít už na druhém stupni základní školy: ještě v osmé třídě žáky baví například pracovat s mikroskopem, přelévat chemikálie do zkumavek, hrát si s magnety anebo zkoušet vodivost. V tomto věku je pokus jedinečnou příležitostí, jak podchytit zájem dětí o přírodní vědy. Pro středoškoláky by pak měl být například chemický pokus běžnou součástí výuky chemie. S limitovanými možnostmi experimentování žáky chemie jako předmět stěží zaujme.

 

Věřím v inteligenci osob zodpovědných za výuku k přírodovědné gramotnosti. Jistě lze do budoucna uvažovat o zpřísnění pravidel o nakládání s nebezpečnými látkami v laboratořích, ale domnívám se, že pokud studenti a žáci pracují pod odborným dohledem v souladu s doposud platnou legislativou, je riziko minimální. Je potřeba si uvědomit, že v laboratořích jsou jako nebezpečné klasifikovány i látky, které jsou komerčně dostupné.

 

Pokud by změna zůstala tak jak je, ohrozila by nejen výuku chemie na středních školách, ale i rozsah a konání chemických olympiád a dalších přírodovědných soutěží, které mají nenahraditelnou roli ve výchově talentovaných středoškoláků a pokročilejších adeptů chemie. Jak je to s povědomím o chemii a „chemické“ legislativě mezi novináři, je vidět po rozkliknutí výše uvedených odkazů.

 

Jak dál s realizací chemických pokusů ve školách?

Přesně tak jako do konce listopadu 2015.

 

 

Závěr?

Ať už byla JEDINÁ vypuštěná věta v novele zákona vinou kohokoli, byla to hloupost. Ti chemikáři, kteří pokusy dosud nedělali, je nebudou dělat ani nadále. Novinářům netřeba všechno věřit. Informace o chemii hledat, pokud je to možné a žádoucí, u osob s chemickým vzděláním.  

 

RNDr. Mgr. Radovan Sloup, Ph.D., vyučující chemie na Gymnáziu v Sušici

 

 

{jcomments off}

Vaše reakce, připomínky, komentáře, náměty a podněty k daným tématům můžete redakci zasílat na: info@sumava.eu