Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí má číslo 116 006
Pracuje nonstop, je bezplatná a poskytuje diskrétně odborné rady.
Na telefonní linku 116 006 se může obrátit každý, kdo se cítí být obětí trestného činu, a to bez ohledu na to, zda trestný čin byl nebo nebyl oznámen. Volat mohou oběti různých forem násilí včetně násilí domácího. Pomoc na lince je určena i obětem nedbalostních trestných činů, např. dopravních nehod. Linka poskytuje okamžitou pomoc, rady a informace ženám, mužům i dětem. Volat mohou lidé i při pouhém podezření, že jsou obětí některé z forem domácího násilí, ať už fyzického, psychického, ekonomického, či sociálního, stalkingu, nebezpečných výhružek a podobného trestního jednání.
Na linku 116 006 mohou volat pozůstalí po obětech úmyslných i nedbalostních trestných činů, kterým linka zprostředkuje rychlou a nadstandardní pomoc Bílého kruhu bezpečí nebo nejblíže situované kvalitní služby. Linka poskytuje pomoc také svědkům trestných činů, kteří byli událostí traumatizováni, potřebují psychickou podporu a informace o svých právech a ochraně.
Provozovatel linky Bílý kruh bezpečí věnuje výraznou pozornost prevenci kriminality a na linku mohou zavolat i lidé, kteří se odůvodněně obávají, že se mohou stát obětí trestného činu a svou situaci potřebují konzultovat.
Vznik a provoz této nové služby je realizován díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha a programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
Více informací najdete na webových stránkách www.linka-pomoci.cz .
Jen v Plzeňském kraji policie v loňském roce uložila trest vykázání osoby ve 27 případech, v celé ČR to bylo neuvěřitelných 10 261 případů spojených s domácím násilím. Kolik z obětí, které mlčí, nebo si neuvědomují, že jde o násilí, ale evidováno není?
Kde je hranice, kterou musí “pachatel” překročit, aby si oběť uvědomila, že se musí bránit?
Klíčové znaky domácího násilí:
- Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.
- Eskalace – od urážek se stupňuje k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.
- Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné – domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají.
- Neveřejnost – probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.
Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky!
Projevy domácího násilí:
- psychické násilí
- zastrašování – zlé pohledy, výhružná gesta, předvádění zbraní, ničení věcí, ubližování jiným v přítomnosti ohrožené osoby
- zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá – kam jde, s kým mluví, co říká, kdy se vrátí, omezování samostatnosti a rozhodování o sobě
- kritizování a ponižování – nadávky, zesměšňování, snižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, přehlížení přání a potřeb
- vyhrožování a vydírání – nucení k poslušnosti, vyhrožování bitím, přerušením kontaktů, sebevraždou, vydírání přes děti, vnoučata, vyvolávání pocitů viny
- fyzické násilí – facky, rány pěstí, kopání, tlučení hlavou (např. o stěnu, topení), rdoušení, tahání za vlasy, bití nějakým předmětem apod.
- sociální násilí – izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy, svým chováním odrazovat návštěvníka od dalších návštěv, zákaz telefonovat, dívat se na TV, doprovázení např. k lékaři, na úřady
- ekonomické zneužívání – zamezení přístupu k financím (i vlastním), vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti
- sexuální násilí
- kombinace
Rizikové faktory doprovázející vznik domácího násilí mezi blízkými osobami:
- vynucená sociální izolace
- finanční závislost na partnerovi
- péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené
- zdravotní postižení a omezení
- vyšší věk a bezmocnost seniorů
- přechod z aktivní zaměstnanosti do starobního či jiného důchodu
- nezvládnuté rodičovství a výchova dětí
- závislosti násilné osoby
-red, tz-
{jcomments off}
Vaše reakce, připomínky, komentáře, náměty a podněty k daným tématům můžete redakci zasílat na: info@sumava.eu