
Pro hodnocení zimy 2016/17 (klimatologická zima, tedy období prosinec až únor) na Šumavě bylo v tomto případě využito průměrných denních teplot a jejich dlouhodobého průměru počítaného ze zim 1986/87 až 2015/16. Ve všech 
Z hlediska průměrné teploty vzduchu byla uplynulá zima v souhrnu hodnocených stanic normální, ve srovnání s 30letým průměrem byla téměř shodná na Horské Kvildě, o -0,6°C chladnější ve Vimperku a o -1,0°C chladnější u Řasnice. Nejchladnějším měsícem byl ve všech polohách Šumavy leden, který byl ve srovnání s dosavadními průměry silně podnormální, u Řasnice s měsíční odchylkou od 30letého průměru -4,8°C, ve Vimperku -4,4°C a na Horské Kvildě -3,6°C. Nejteplejším měsícem byl naopak únor, kdy ve Vimperku i u Řasnice vyšel výsledně o více než dva stupně nad průměr, na Horské Kvildě byl dokonce teplejší o stupně tři. Prosinec byl ve všech hodnocených polohách v porovnání s 30letým průměrem teplotně normální, jak dokladují údaje v tabulce (Tabulka 1), kromě hřebenových partií Šumavy, kde vzhledem k prezentovaným údajům ze stanice Březník hřeben se dá usuzovat, že zde letošní zima byla teplotně nadnormální.
Tabulka 1. Průměrné teploty vzduchu za zimu a její jednotlivé měsíce, v sezóně 2016/17 a v dlouhodobém průměru (1986/87 až 2015/16)
V porovnání zim v hodnocené historii na časové ose, tedy od zimy 1986/87, vychází letošní zima na Horské Kvildě jako nejstudenější z posledních pěti zim, ve Vimperku a u Řasnice jako nejstudenější od zimy 2010/11. Jak je možné vypozorovat z grafu (Graf 2), u Řasnice se jedná o 9. nejstudenější zimu v 31leté historii měření, ve Vimperku jde o 12. nejstudenější zimu za posledních 31 let a na Horské Kvildě až o 18. nejstudenější zimu za stejné období. Tento rozdíl je způsoben letošním častějším slunečným počasím a teplejším prouděním ve výšce, kdy ve vyšších polohách denní teploty vystupovaly výše než v údolích a zvedaly tak třeba právě na Horské Kvildě denní průměry.
Graf 1. Průběhy průměrných teplot za období zim 1986/87 až 2016/17 u hodnocených stanic v různých polohách na Šumavě
Nezajímavé proto nejsou průběhy průměrných denních teplot na jednotlivých stanicích, taktéž promítnuté ve vztahu k jejich dlouhodobějšímu (30 let) průměru. V grafu (Graf 2) vyniká velmi chladný leden, zejména pak jeho druhá polovina, pozornosti jistě neujde ani výrazné oteplení před koncem února spojené se silnou oblevou. Prosinec se svými často typickými teplotními výkyvy dopadl, jak již bylo výše uvedeno, teplotně průměrně. Poněkud odlišně se často jeví denní teplotní průměry na hřebenu Šumavy, kde ovšem pro lepší porovnání chybí delší časová řada.
Graf 2. Průběhy denních průměrných teplot za zimu 2016/17 a jejich porovnání s 30letým průměrem
Za zmínku jistě stojí i nejnižší teploty této zimy zaznamenané na hodnocených stanicích. Byly zaznamenány u všech 7. ledna, a sice ve Vimperku -20,7°C, na Horské Kvildě -31,0°C a u Řasnice -26,7°C s přízemní teplotou -33,8°C. Pro zajímavost vůbec nejnižší teplota letošní zimy na Šumavě byla zaznamenána na Rokytské slati -34,6°C a to také 7. ledna.
Z předběžného hodnocení průměrných teplot vybraných stanic lze konstatovat, že letošní meteorologická zima (období prosinec až únor) byla na většině hodnocených poloháh Šumavy teplotně normální s výrazně chladnějším lednem, nadprůměrným únorem a průměrným prosincem. Hřebenové partie Šumavy byly v uplynulé zimě z hlediska průměrných měsíčních teplot vzduchu s určitou pravděpodobností nadnormální.
Foto 1. Meteorologická budka u Řasnice
Foto 2. Meteorologická budka na Horské Kvildě
Foto 3. Zimní Vimperk 19. ledna 2017 (zdroj: sumava.eu)
Foto 4. Meteorologická stanice Březník hřeben
(jp, av)




