Jarní sníh na hřebenech Šumavy

Nedávná vydatná obleva a současné slunečné počasí s často vysokými teplotami iniciovaly skupinu hydrometeorologického výzkumu na Šumavě k poslednímu komplexnímu expedičnímu měření sněhu této zimní sezóny.

Pro upřesnění, expedičním měřením sněhu se rozumí měření výšky sněhové pokrývky (zavedené označení SCE) a její vodní hodnoty (v mm vodního sloupce se zavedenou zkratkou SVH) na vzdálenějších lokalitách mimo standardní meteorologické stanice s pravidelným pozorováním uvedených parametrů. Význam a metodika těchto měření byly již na tomto webu několikráte zjednodušeně popsány, včetně výsledků měření, např. zde:

První jarní expediční měření sněhu ve vyšších polohách

Snahou těchto měření je krom jiného postihnout vrchol, či kulminaci, hodnot SVH v příslušné zimní sezóně. Termín takového měření je ovlivněn mnoha faktory, nicméně je v těch vyšších polohách Šumavy předpokládán v období od poloviny března do poloviny dubna. V letošní sezóně se nám na Šumavě tento termín, resp. stav, nepodařilo podchytit včas a to zejména vzhledem k výše uvedené vydatné oblevě a jejím důsledkům, z části jsme informovali zde:

Hladiny Studené Vltavy a Řasnice se zvedly

Tímto jsme na většině Šumavy již v březnu byli ochuzeni o souvislou sněhovou pokrývku, nicméně v těch vyšších a nejvyšších polohách i nadále zůstaly podmínky pro uskutečnění komplexního průzkumu. Ten jsme započali na Modravsku, pokračovali na Železnorudsku výstupem na vrchol Svaroh a zakončili na hlavním hřebenu Trojmezenské hornatiny (viz. mapa). Přestože nás v tomto směru primárně zajímá území náležící do povodí českých řek Vltavy, Otavy a Úhlavy, tak pro poslední dvě uvedené oblasti je vzhledem k dostupnosti vhodné zvolit přístup z Bavorska, tak říkajíc od Dunaje.

Vybrané výsledky měření přináší tabulka, kterou doplňují ilustrační snímky. I bez dalšího vyhodnocení je zřejmé, že výšku sněhu a její vodní hodnotu v tomto již jarním období krom nadmořské výšky podstatněji než jindy ovlivňuje expozice, konfigurace terénu a krajinný pokryv. Díky těmto faktorům si některé lokality s nadm. výškou kolem 1000 m (např. údolí Modravského potoka, Javoří pila nebo prameny přítoků Řasnice u Vorderfirmiansreutu) udržují souvislou sněhovou pokrývku, zatímco exponované lokality nad 1100 m jako Filipova Huť, Horská Kvilda, Zhůří či Churáňov jsou již beze sněhu. Podobně z hlediska expozice je v souvislosti s vyhodnocením měření nutné zmínit, že stejně vysoko položené lokality v Bavorsku či Horním Rakousku náležící k povodí Dunaje mají i v polohách ve výšce 1200 – 1300 m leckde nesouvislou sněhovou pokrývku (lze v tomto období zmínit konkrétně J a JZ svahy vrcholů jako Gr. Osser, Svaroh, Dreisessel, Hufberg, Plechý), zatímco podobně vysoko položené lokality náležící souhrnně k povodí Vltavy mají zásoby sněhu a vody v něm diametrálně odlišné (viz měrné profily v tabulce, či uvedené snímky). Nejvyšší hodnoty SCE i SVH byly naměřeny při nutné kontrole stanice v síti ČHMÚ na hřebeni nad Březníkem, kde se drží sněhová pokrývka nad 1 m s vodní hodnotou nad 500 mm, dále byly ve spolupráci s ČHMÚ zaznamenány zajímavé údaje na lokalitách osazené totalizátory pro měření celoročního úhrnu srážek, jako jsou Jezerní hora, Plechý či Březník. Nic méně, pokud jde o zimní srážky, nejvydatnější byly v této sezóně v hřebenových partiích povodí Vydry.

Na závěr není od věci opět zmínit, že uvedená spíše ojedinělá expediční měření z odlehlých lokalit významně přispívají k doplnění údajů z automatických stanic a stanic s manuální obsluhou pro výpočty a odhady hydrologických situací, ať už v souvislosti s možnými povodňovými situacemi, obdobím sucha, nebo jen pro běžnou manipulaci na objektech na našich řekách či výpočty hydrologické bilance.

Video natočené mezi vrcholy Trojmezná a Plechý 27. března pro Českou televizi

Tabulka s vybranými lokalitami:

{gallery}pocasi/2017/03/03_27_mereni_snehu{/gallery} 

zdroj mapových podkladů: Mapy.cz

(ir, jp, av)