Porovnání posledních čtyř zim na Plechém

Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již čtvrtou zimu. Lze tak již porovnat, jaká byla meteorologická zima 2017/2018 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada.

Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty -5,0°C. Stala se tak i přes velmi teplý leden nejstudenější zimou za poslední čtyři roky. Nejstudenějším měsícem zimy se stal únor (-8,9°C) naopak nejteplejší byl leden (-1,9°C).  

Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet dnů s mrazem, tedy dnů, kdy teplota klesne pod nulu. V právě skončené zimě bylo takových dnů 87, tedy nemrzlo pouze v 3 dnech. Je to nejvyšší počet mrazových dní za dobu měření. Mrzlo jak celý prosinec, tak celý únor, pouze v lednu se vyskytly tři dny s kladnou minimální teplotou.

Ledových dnů, tedy dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v klimatologické zimě 2017/2018 statisticky 65. Nejvíce jich bylo v únoru, kdy ledový den nebyl pouze 16. února, maximum v tento den dosáhlo hodnoty 0,0°C. Nejméně lednových dní bylo v lednu a to jen 15. Za poslední čtyři zimy bylo ledových dnů opět nejvíce v právě skončené zimě, celodenní mráz tak nebyl jen v 25 dnech z 90. Nejméně ledových dnů bylo naměřeno v zimě 2015/2016 a to jen 35. Pro úplnost dodejme, že více ledových dnů za rok zaznamenají horské hřebeny než horská údolí. U mrazových dnů je tomu často naopak.

V další tabulce se na chvílí zastavíme u sněhové pokrývky. Ta se na Plechém měří pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje ručním přeměřováním sněhové pokrývky. Klimatologická zima trvá 90 dnů, v přestupném roce (2015/2016) o den více. Z tabulky tedy vyplývá, že uplynulá zima zaznamenala maximální počet dnů se sněhovou pokrývkou, stejně jako zimy 2014/2015 a také 2016/2017. 

U sněhové pokrývky lze hodnotit i výšku sněhu. Tento parametr ale zařazujeme spíše pro zajímavost, protože maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích zaznamenána v období klimatologické zimy, ale většinou až na přelomu března a dubna. Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v klimatologické zimě 2017/2018 v měsíci lednu a to 205 cm. Z tabulky vyplývá, že každý měsíc byl co se týče maximální výšky sněhu rekordní a to velmi výrazně. Po několika letech byla zima co se týče sněhové pokrývky v hřebenových partiích průměrná. 

Na závěr se vrátíme ještě jednou k teplotám a to k minimálním a maximálním. Hřebenové partie hor nejsou v tomto ohledu u minimálních teplot závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jak je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním kritériem je příliv studeného vzduchu ve výšce, pro meteorology sledovaná hladina 850 hPa (tedy přibližně nadmořská výška 1500 m). Nejchladnější období zimy přišlo až v poslední únorové dekádě, kdy se teplota na Plechém dostala pod -20°C a to hned ve třech po sobě jdoucích dnech.

Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi sporadicky dosahují hodnot kolem 10°C. I v přílivu teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry se maxima pohybují pod touto hranicí. Za jasných nocí teploty v přílivu teplého vzduchu neklesají často pod nulu, ale v přízemní vrstvě, tedy v 5 cm nad zemí je vzduch prochlazený a není výjimkou že například při teplotě vzduchu ve 2 metrech nad zemí je přízemní teplota i -10°C. Nedochází tak k odtávání sněhu. Přízemní vrstva si drží teplotu pod nulou především v období zimního slunovratu, kdy je slunce nejníže nad obzorem a sluneční paprsky se odráží od sněhové pokrývky. Za celou klimatologickou zimu bylo teplotní maximum 6,3°C naměřené 26. ledna. Naopak únor s měsíčním teplotním maximem 0,0°C  se stane rekorním za poslední 4 zimy. 

Zima 2017/2018 se tak dle výše uvedených statistik stala nejchladnější a zároveň i „nejsněžnější“. Nepokazil to ani extrémně teplý leden a suchý únor.

(ir)