Jarní otevření léčivého pramene s žehnáním
uspořádal tradičně spolek Karel Klostermann – spisovatel Šumavy. Slavnostní jarní otevření pramene a mši svatou vedl páter Jenda Kulhánek, o hudební doprovod a atmosféru se postaralo Volné sdružení horažďovických zpěváků a muzikantů.
Zbytky kaple se zachovaly dva kilometry jižně od Srní v lese nedaleko Vchynicko-tetovského kanálu pod vrchem Spotzberg. Podle lidové pověsti zde přímluva Matky Boží zachránila dvě ženy před útokem medvěda. Také zde docházelo k zázračnému uzdravování nemocných. Někdy bylo slyšet tajemné vyzvánění zvonů a zpěv neviditelného sboru. Obec Srní vystavěla v roce 1820 malou Hauswaldskou kapli jako poutní místo.
V roce 1860 byla vedle postavena velká Hauswaldská kaple Nanebevzetí Panny Marie s věžičkou. Její vysvěcení, které provedl děkan Hirnschrodt z Kašperských Hor, sledovalo 2000 poutníků. Na oltáři byla socha Panny Marie Lurdské, která je v současné době vystavena na postranním oltáři kostela v Srní.
Tato kaple vydržela pouze 7 let, pak byla uzavřena, zbořena a v letech 1901 – 1902 postavena na jejím místě nová. Pouť se zde slavila vždy o svátku Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. O zdejší pouti se zmiňuje Josef Váchal v knize Šumava umírající a romantická. Kaple byla vojáky zdemolována v roce 1957, údajně proto, aby nesloužila jako úkryt lidem, mířícím za západní hranici. Zůstaly jen malé zbytky zdiva malé i velké kaple a tradice letních poutí v Srní.
Občanské sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy v Srní a Správa Národního parku Šumava se v roce 2005 rozhodly toto poutní místo obnovit. Prozatím byly zvýrazněny obrysy původní kaple a vyznačena cesta ke kapli.
Pramen, který v blízkosti bývalé kaple vyvěrá, je obložen žulou. Voda je od něj dřevěným žlabem vedena ke zbytkům kaple. Žlab je položen na 59 bludných kamenech, které symbolizují 59 korálků na růženci. Voda je na konci žlabu zachycována do skleněných dlaní, které vytvořila umělecká sklářka Vladěna Tesařová, která nyní žije v Dobré Vodě u Hartmanic.
O historii tohoto místa a zázracích Hauswaldské kaple se zmiňuje v povídce Červené srdce Karel Klostermann.
Zdroj: www.isumava.cz, text z knihy Průvodce Šumava bez hranice, nakladatelství Starý most
Foto JAN KUBITA
{gallery}susice/2019/05_kveten/hauswald_4.5.2019/{gallery}
{jcomments off}
