Jaké zvyky a tradice se dnes na Štědrý den ještě u vás dodržují? Máte i nějaké vlastní?

Víte, co kdysi neodmyslitelně k vánočním svátkům patřilo? Jaké obyčeje nám naši předkové zanechali?

Co se na Štědrý den podle pověr rozhodně nesmí?

 

S oslavami vánočních svátků je spojeno mnoho místních či národních zvyklostí.

jesličky a koledy

…k Vánocům rozhodně patří i betlém:

V Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá.

 

 NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT  JESLIČKY V SUŠICI

 

22.12. jeslicky

 

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři.

Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti:

Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků:

lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem a další. 

 

 

Šupiny pod talíř – před štědrovečerní večeří dejte každému ze stolovníků pod talíř kapří šupinu, ta by měla zajistit, aby měl v příštím roce dost peněz.

 

Hvězda

Od dávnověku byly hvězdy pokládané za mocné nebeské bytosti, které mohou ovlivňovat osudy lidí. Objevení nové hvězdy na obloze bylo vždy pokládáno za předzvěst důležité události. O původu betlémské hvězdy se dodnes vede řada diskuzí i v odborných kruzích, a ať již byl její původ jakýkoli, vždy bude symbolizovat víru v nové, lepší časy.

 

Anděl

Průvodce vánočního času je anděl – objevuje se jako postava z průvodu sv. Mikuláše i jako figurka k vánoční dekoraci. Postava anděla troubícího na roh zavěšená nad vánoční stůl prý dokáže přivést do domu duše zemřelých předků i usmířit rozkmotřené příbuzné.

 

Rozkrojené jablíčko
Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého, velkého jablka. Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok.

 

Zlaté prasátko

Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok.

 

Skořápkové lodičky
Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal.

 skorapky

Co lodička prozradí?

 

Rozkvetlá Barborka

Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory (4. prosince) utrhne větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvete do Štědrého dne, příští rok se vdá. Dnes si „Barborky“ do domácností pořizují nejen svobodné dívky …. jde o velmi rozšířený zvyk, který spíše než znamení svatba přináší  díky rozkvetlým  větvičkám připomínku  jara…. barborky prostě v Česku k Vánocúm patří bez ohledu na to, jestli jsou v rodině dvě svobodné dcery nebo tři neposední kluci.

 

Lití olova
Nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká.

 

Co vidíte vy?  Malá pomoc při „čtení“:

 

Házení střevícem
Pata nebo špička? Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.

 

Třesení stromkem

Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní, bezem či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem a odkud se první ozval pes, odtud (z toho směru) měl přijít ženich. Dodnes se tento zvyk dodržuje snad už jen někde na Moravě, možná bychom dívku třesoucí stromem na Štědrý večer ale hledali dnes už marně…. více štěstí bychom určitě měli na „sociálních sítích“…

 

Štěstíčka

 Na malé papírky se napíší zpravidla jednoslovná hesla (štěstí, zdraví, bohatství, svatba, dítě atd.) a ty se vloží do nádobky. Stolovníci pak po večeři losují. Převládají samozřejmě pozitivní hesla! Použité heslo se vrací do nádobky zpět, aby další losující si mohl vytáhnout svou budoucnost z plné škály osudu.

 

Jmelí
Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést.

 

Bosou nohou na sekyru
Zajímavá je i tradice stoupání si bosou nohou na sekeru ležící na zemi – to prý mělo zaručit, že dotyčného pak celý rok nebolely nohy.

 

Cibule a sůl prozradí počasí
Z cibule naloupeme dvanáct ‚sukének‘, dáme je do řady vedle sebe a do každé nasypeme trochu soli. Jednotlivé sukénky znamenají jeden měsíc v roce. Na které se sůl do rána rozpustí, v tom měsíci bude pršet, ve kterém zvlhne, ten bude srážkově průměrný, a ve kterém většina zůstane, v tom lze čekat sucho.

 

Co přináší o Štědrém dni štěstí?


Když na Štědrý den vystřelíte z pušky směrem k Měsíci.

 

 

Co rozhodně nedělat?


Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu.

 


Na Štědrý den se nemají čistit stáje, dobytek by pak kulhal.

 


Před půlnoční mši se nesmí šít ani plést – myši by dílo zničily.

 

U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt.

 

Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.

 

 

Zajímavost:

Největší adventní kalendář na světě


Města jsou nazdobená jako z pohádkové knížky, v ulicích voní svařené víno, cukroví a ze stánků spousta dalších dobrot. K adventu  patří také adventní kalendář. Známe ho u nás především v tradiční podobě  malých okének, z nichž děti vyloupnou každý prosincový den až do Štědrého dne  malou sladkost. A chtěly by větší a větší, čím netrpěliveji na Ježíška čekají. Ale víte, kde a jaký je opravdu ten největší kalendář na světě?

 

V městečku Gengenbach – je to rovnou celý dům, ozdobená radnice:

signaly.cz

V jednotlivých oknech  se neskrývají obrovité pamlsky – v adventní době se  každý den od 1. do 24. prosince  v 18 hodin otevře jedno z oken a v něm  nový obrázek.  Tentokrát na téma Malý princ Antoine de Saint-Exupéryho.Tento magický rituál doprovází hudba a divadlo.

 

radniceGengenbach

Radnice zpodobňující adventní kalendář je  atrakcí pro místní i návštěvníky z dalekého okolí – ročně sem tu správnou vánoční atmosféru přijede načerpat až  100 000 návštěvníků.Každý večer v 18:00 se otevře další z jasně osvětlených oken neoklasické radnice – truhla s pokladem fantazie…

Prvenství největšího adventního kalendáře drží toto místo více než 20 let.

Je to ohromující podívaná, která se koná každý večer pod očima mnoha velkých i malých návštěvníků, dokud není otevřeno poslední z 24 oken a radnice nesvítí v celé své kráse.

 

A co vy? Dodržujete některé ze starých štědrovečerních tradic?

 

– red, posbíráno  z webů, publikací, starých pohledů a kalendářů –

{jcomments off}