Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – duben 2020

1 dubna, 2020
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

30. dubna:

Dřípatky – tedy přinejmenším ty boubínské – si letos raději počkaly, …

… jako by tušily, že na rozdíl od nižžších poloh tady ještě mohou být zastiženy mrazíkem – ovšem klidně i májovým.

Zkamenělé čarodějnice se nemohou dočkat, až nadejde jejich čas … a mnoho k němu už v tuto podvečerní hodinu nezbývá.

Samotný Boubín pak dokonale překvapil, neboť zahlédnout odtud v poslední dubnový den, byť třeba jen velmi slabě, Alpy, …

… lze považovat bezmála za kouzla a čáry.

Totéž je možno říci na protější straně …

… o krušnohorském Klínovci. Ale ona je vlastně před námi čarovná noc – čemu se tedy nakonec divit?

2,5 m/s (9 km/h) – taková byla nejvyšší síla občas se za dané teploty připomínajícího západního větříku.

Filipojakubská (či Valpružina – jak se komu líbí) noc může začít.

Letos nebude vadit, že se ponese v deštivém duchu, neboť tradiční ohně, které ji jinak neodmyslitelně provázejí, nejsou a nebudou tentokrát (snad až na výjimky) k vidění.

29. dubna:

Po prvním poctivějším nočním dešti nám dosud sluneční přízni se těšící Šumava zase trochu „zklostermannovštěla“ …

… a v té náladě vydržela prakticky po celý den, …

… vydatně podporována stále čerstvým přísunem impozantní oblačnosti od západu.

Obloha se proměnila v jednu velkou otevřenou učebnici meteorologie, …

… v níž bylo možno názorně sledovat zejména každou blížící se přeháňku.

Nejen pánové Klostemann či Váchal by si tu naplno užívali pro tento krásný kout světa charakteristických výjevů, …

… které však s blížícím se večerem pozvolna ustoupily …

… velkolepému slunečnímu finále.

28. dubna:

V místech, kde ještě roku 1952 stávala obec Kepelské Zhůří (nežli byla na vyšší pokyn zničena tehdejší Československou armádou), se můžeme setkat s památníkem zvaným smírčí kříž. Pokud se ovšem přidržíme středověkého výkladu daného pojmu, jsme nuceni konstatovat, že v současnosti je zde interpretován poněkud volněji. V trojjazyčném textu na průvodní informační tabuli se dočteme: „Právo postavit smírčí kříž náleží každému, kdo se rozhodne něco odpustit.“ Ve středověkém pojetí ovšem byla stavba smírčího kříže ukládána v rámci tzv. smírčího práva provinilci jako součást odčinění jeho zločinu. Kříž musel postavit na místě, kde zločin spáchal – šlo tedy o osobu nikoli odpouštějící, ale naopak o odpuštění žádající, trestanou a projevující své pokání. Další zvláštností zhůřského památníku je prohození prvních dvou kamenů s latinským textem, čímž dochází ke změně jeho slovosledu, správně znějícího „In hoc signo vinces“ – „V tomto znamení zvítězíš“. Jedno však rozhodně nelze zpochybnit: kříž se nachází na místě, kde, jak dále stojí na výše citované tabuli, „… se v minulosti soustředilo zlo ve své koncentrované podobě“.

27. dubna:

Kam jinam se uchýlit před současnou poblázněnou situací, nežli do posvátného klidu šumavských lesů …

26. dubna:

Za počasí, které naštěstí nesplňuje podmínky k tomu, aby mohlo být zváno aprílovým, …

… lákají k návštěvě kouzelné lesní …

… a krajinné scenérie, …

… jaké nabízejí třeba známé Dračí skály, …

… představené zde již loňského 2. května (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/15699).

25. dubna:

Pětadvacátá dubnová obloha se v odpoledních hodinách stala skvostným jevištěm.

24. dubna:

Svatý Jiří sice přinesl další mírné oteplení, ale rozhodně nepostačující k vypouštění hadů a štírů.

Každopádně však vnesl do dosavadní azurové oblohy žádoucí změnu, …

… jež mimo jiné umožnila z večerního Boubína sledovat velmi zajímavé pravé parhelium.

Teplota oproti minulému měření povyskočila o pět stupňů a vítr změnil směr – dnes vál od západu, a to o něco mírnější rychlostí, v nárazech nepřekračující 7,3 m/s (26,28 km/h).

Sluníčko tentokrát mizelo do obzorového oblačného pásu, ale i spoza něj se dokázalo rozloučit. Podobný celkový vývoj počasí bychom mohli očekávat i zítra.

23. dubna:

Z toulek za šumavskými pamětníky, …

… kteří mají co vyprávět …

… a jistě si nezaslouží …

… být rušeni jakýmikoli jinými slovy.

22. dubna:

Stupeň za stupněm se zvolna otepluje – aktuálně až na průměrných +19°C, …

… ale některé šumavské vrcholy – v tomto případě Roklany – si zatím stále zjevně uchovávají nezanedbatelné zbytky sněhu (loni jej tam ještě o tři dny později ovšem bylo více – zavzpomínejme zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/15577).

Na níže položených lukách pro změnu nastavují tvář sluníčku – dozajista oslavují dnešní padesátý Den Země – stále nová kvítka, zde violka rolní či též maceška rolní (Viola arvensis), …

… zatímco pavoučkům pranic nevadí, že svými čerstvými sítěmi krášlí třeba uschlé stromy.

21. dubna:

Již druhým dnem je nám za nikoli náležitě teplého slunečna přána zcela čistá bezoblačná obloha, která pohledem z večerního Boubína …

… zásluhou zapadajícího sluníčka rozprostírá nad obzorem kouzelný Venušin pás.

Dnešního večera se navíc přihlásil ke slovu výrazný východní vítr o rychlosti 8 m/s (28,8 km/h), …

… takže výše jmenovaný úkaz měl citelně chladný doprovod.

20. dubna:

Navzdory ochlazení se pomalu, …

… ale jistě hlásí k světu šumavská květena, ve vyšších polohách zatím ta nejotužilejší – nahoře devětsil bílý (Petasites albus), dole mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium).

19. dubna:

Tak máme za sebou přechod studené fronty, provázený již včerejšího odpoledne deštěm a bouřkami, které se ještě zopakovaly mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Předposlední dubnová neděle se tak zahalila do šedého mlhava, ale večerní obloha nám opět slibuje slunečný zítřek.

18. dubna:

Sluníčko se nám dnes i schová, potůčky získají posilu shůry, ale na to, že vládne apríl, můžeme stále hovořit o krásném počasí.

17. dubna:

Pohledem z boubínské rozhledny do vnitrozemí nelze co výrazný orientační bod v krajině minout kostel sv. Vojtěcha ve Lštění. V časech inverzí bývá posledním majákem na břehu oblačného oceánu. Je pak zajímavě sledovat, odkud odevšad se jeví jako podobně nepřehlédnutelná dominanta z opačného směru, tedy s majestátním Boubínem v pozadí.

Takto je k zachycení kousek nad Stříteží na Volyňsku, tedy necelých 14 km vzdušnou čarou. Boubínská rozhledna se nachází o dalších necelých 10 km dále.

Z výše uvedených končin pak naše hora získává v jarním období úžasné kulisy.

16. dubna:

Ani končinám Vimperska již nejsou vzdáleny podobné okamžiky, v nichž si budeme moci říci, …

… že zatímco ještě nedávno se snažila pozdě prosadit zima, teď se pro změnu předbíhá máj. Inu, prazvláštní to rok!

15. dubna:

V rozmezí deseti dnů, které uplynuly od poslední návštěvy Boubína, stačily v lesích roztát prakticky veškeré zbytky sněhu.

Před námi je další nastupující oteplení, jehož počátek se projevil již dnes …

… a uchystal z rozhledny do všech stran velmi působivou podívanou.

Pohled vimperským směrem pak prozradil, že všechen sníh z lesů přece jen nezmizel – inu, díváme se k severu.

Jednoznačným překvapením se staly viditelné Alpy, …

… dnes ve velmi zasněném vyznění, jako ostatně celá krajina pod nimi.

V průběhu svého západu sluníčko vykouzlilo skvostné antikrepuskulární paprsky …

… a skvěle vyzdobilo oblohu nad sebou.

Naměřená teplota nikterak nepřekvapila, s převládajícím bezvětřím, jen chvilkami oživeným lehkým západním dýchnutím o zanedbatelné síle 1 m/s (3,6 km(h) vytvořila k pobytu na věži velmi příjemné podmnínky.

Červánky zpravidla věstí změnu počasí, …

… ta zítřejší by se měla nést jen v pozitivním duchu.

14. dubna:

Na dnešek předpovídaný sníh se projevil všehovšudy ojedinělými poletujícími vločkami, které už nezanechaly v přírodě pražádných stop. Chladno ovšem bylo citelné.

13. dubna:

Sváteční pondělní obloha od samého rána věstila příští překvapení, …

… přičemž bylo jasné, že toto se dostaví právě shůry.

Stala se jím polední bouřka, …

… následovaná deštěm, …

… který s drobnými světlejšími výjimkami pokračoval, kvitován s velkým povděkem, až do zamlženého večera.

12. dubna:

Zdálo by se, že velikonoční dny se sobě podobají jako vejce vejci, ale něco se chystá …

11. dubna:

Z teplotního průběhu letošních Velikonoc by krom meteorologů patrně nikdo netipoval, že hned v úterý by ještě mělo sněžit.

10. dubna:

O Velkém pátku nám obloha zbohatla četnými altocumuly.

9. dubna:

Někdy se tak na šumavských lukách podaří vzácné setkání, které je svou blízkostí překvapením pro obě strany.

8. dubna:

Dnešního rána ve 4:34 vstoupil Měsíc do fáze úplňku a současně na své eliptické dráze doputoval nejblíže k Zemi, …

… díky čemuž opět můžeme hovořit o tzv. superúplňku.

I v okamžiku svého zapadání se měsíční kotouč opticky jevil asi o třináct procent větším a stále zářil výrazně jasněji nežli obvykle.

7. dubna:

Ještě před týdnem se stále nepřehlédnutelně hlásila o slovo vlezlá zima, dnes počasí pro změnu téměř lákalo k vodě.

6. dubna:

Jak příjemné je nastavit naplno tvář jarnímu sluníčku …

5. dubna:

Na konci týdne, který započal ještě v minulém měsíci, proběhl výstup na Boubín za zcela jiných podmínek. Květná neděle se ukázala být současně velmi příjemně teplou, …

… což ale samozřejmě nevylučovalo ve vyšších polohách zbytky sněhu, …

… do nichž ke všemu neznámý nadšenec otiskl bosé nohy. Vše navíc nasvědčovalo tomu, že právě takhle absolvoval celou boubínskou cestu tam i zpět.

Rozpuštění bělostných ostrůvků …

… by se mohlo z největšího stát záležitostí příštího týdne, …

… který dle všeho přehoupne teplotu trvaleji do vyšších poloh nad nulu.

Dnes byl jednolitý blankyt nebeské klenby přece jen lehce narušen drobnou oblačností od severu.

Bobík je na tom z hlediska posledního sněhu velmi podobně. A právě z jeho směru se hlásil vítr, dosahující v nárazech rychlosti až 9,1 m/s (31,76 km/h).

Tentokrát bylo možno konstatovat, že na rozdíl od předešlých výstupů měl zase rozhodující podíl na výsledném pocitu, že teploměr snad nemluví pravdu a měl by ukazovat spíše hodnoty pod nulou.

Už poněkolikáté se potvrdilo, že ač za daných podmínek jsou víceméně vyloučeny klasicky oddělené zelené záblesky, …

… sluníčko je prakticvky neustále připraveno přinejmenším k jejich velmi slibným náznakům.

S první dubnovou nedělí se každopádně rozloučilo úchvatným Venušiným pásem, …

… na nějž shlížel ze své výše i Měsíc, …

… připravený za tři dny vstoupit do fáze úplňku.

4. dubna:

Teploty i barvy v přírodě konečně nepřipouštějí jinou variantu nežli skutečně jarní.

3. dubna:

Už byl nejvyšší čas trochu zase shůry sáhnout do té všehovšudy obzorovým oparem střídané modři, …

… a vyvolat tak třeba neopakovatelné zajímavé šumavské dialogy.

2. dubna:

Co zbývá k definitivnímu vítězství jara?

1. dubna:

Těžko dnes bylo ubránit se dojmu, že už i Boubín člověka vyvádí aprílem. Pokračující obzorový opar jistě v těchto dnech není ničím divným, …

… stejně jako vlivem sílícího sluníčka zmizelé námrazy, které na vrcholových smrcích kolem rozhledny těšily oko ještě předevčírem (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17038).

Ale ony tu ještě jsou – stačí jen pohlédnout směrem do vnitrozemí, kde současně rázem bezpečně identifikujeme sever.

Však se oteplilo, takže i do třetice přichází ke slovu nepřímá úměrnost – samozřejmě ve vztahu k severovýchodnímu vánku o symbolické síle 1,2 m/s (4,32 km/h), který jen velmi sporadicky střídal prakticky většinové bezvětří.

Zapadající sluníčko s kouzlem sobě vlastním nejen pozlatilo špičky lesů, …

… ale těsně před svým zmizením za obzor se přizdobilo zábleskem, v němž se sice zelená barva hledala jen velmi úporně, ale byla tam.

A vida, v rozmezí půlhodiny bylo nutno teploměr zvěčnit znovu – za rohem přece jen číhal mrazík, patrně připraven s nastupující nocí stále více rozvíjet svou přirozenou tvořivost.

Kdo by tu tedy nemluvil o aprílu … ale půvabně podbarveném?

Oči se bohatě radovaly ještě zpáteční cestou potemnělými lesy, ale přejme si, aby se v tom právě narozeném jarním měsíci zase konečně radovaly především všechny duše, jimž není přáno léčivě uprchnout před aktuálními nástrahami osudu kamkoli, kde mohou potkat zážitky podobné boubínským.