V pravidelných měsíčních přehledech nejnižších minimálních teplot vzduchu na vybraných lokalitách především na Šumavě jsme zmiňovali taktéž pravidelně i nejvyšší počet mrazových dnů. Čili počet dnů v měsíci, kdy teplota vzduchu měřená ve standardní výšce klesne pod bod mrazu. Tentokrát jsme se podívali, jak je to s počtem mrazových dnů na některých zajímavých lokalitách za celý rok, konkrétně rok 2021.
Dalo se předpokládat, že nejvyšší počet bude na mrazových lokalitách, přičemž v roce 2021 měla oblastně převahu Šumava. Nejvíce 249 mrazových dnů zaznamenala stanice v údolí Luzenského potoka na Březníku, o druhé místo se dělí Knížecí Pláně se stanicí Kvilda – Perla, kde vloni mrzlo v 241 dni. Ale ani nejvyšší vrcholy Česka, kde se teplota vzduchu měří, nezůstaly o tolik pozadu. Jak ukazuje přehled vybraných stanic v tabulce, na pomyslném 10. místě se umístila stanice Sněžka, Poštovna, s 207 mrazovými dny. Na Šumavě z vrcholových stanic naměřila nejčastěji mráz v 170 dnech stanice na Boubíně. 
Jako protipól, a pro zajímavost zde uvádíme i součet z pražského Klementina, kde naše nejznámější meteorologická stanice zaznamenala v roce 2021 pouhých 40 mrazových dnů.
Zajímavým se ukazuje i porovnání průběhu měsíčního počtu mrazových dnů během roku na příkladu silně mrazivého údolí Březníku, skoro stejně vysoko položené, ale vrcholové stanice na Churáňově a pražského Klementina. Z grafu vyplývá, že na Březníku mrzne každý měsíc a přes zimu až na pár výjimek prakticky každý den, na Churáňově mrzne v zimě velmi často, ale vůbec nemrzne v létě. V Klementinu se vyskytoval mráz v podstatě jen v zimních měsících a zřejmě jen díky loňskému chladnému jaru to bylo i několik málo dnů v březnu a dubnu.
Přiložené snímky přibližují v přítomnosti mrazu nejfrekventovanější lokality za rok 2021 Březník, Kvilda – Perla a Knížecí Pláně:
{gallery}pocasi/2022/01/mrazove_dny{/gallery}
foto, text (jp)