Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/
31. prosince:
Silvestr je z pohledu přírody zcela stejným dnem jako kterýkoli jiný. Úloha uzavírat rok je jen přisouzeným lidským, emocionálně zatíženým konstruktem, majícím krom pestré palety mnoha jiných rozmanitých průvodních jevů za následek i dočasné přelidnění boubínské rozhledny, a potažmo tím značně ztížené podmínky k fotografování (čímž se nerozumí mobilní cvakání, které v těch okamžicích naopak zažívá masivní rozkvět).
Dnes ke všemu bylo od samého rozbřesku přebohatě co zachycovat, …
… neboť panovala skvostná dohlednost, …
… navíc neméně skvostně barevně podtržená.
Poslední sluneční východ roku 2024 se předem ohlásil impozantním halovým sloupem, …
… po dlouhou dobu dokonale zřetelným.
Nejednou zde při podobných alpských výjevech zazníval v souvislosti s jejich zřetelností přívlastek brilantní, …
… i dnes by se jen nanejvýš obtížně hledal přiléhavější.
K naměřené teplotě pak lze dodat jediné – vimperská startovní okolo půl šesté ranní činila tutéž hodnotu pod nulou. Tedy přímo symetrická teplotní inverze, nahoře zpestřovaná jihozápadním větrem o maximální rychlosti 6,1 m/s (21,96 km/h).
V každém případě se rok, který svým průběhem náleží v mnoha ohledech k extravagantním, loučí ozdoben slunečním úsměvem.
30. prosince:
Mlhu je dozajista půvabnější i zajímavější zažít ve vyšších polohách nežli třeba kdesi dole na Českobudějovicku, kde v posledních dnech více než cokoli jiného značně dramatizuje dopravu.
29. prosince:
Třebaže se to s ohledem na celodenní lehkou oblačnost nezdálo zcela pravděpodobným, noční obloha se i navzdory zmírnění mrazíku do té míry projasnila, že umožnila fotografický lov další galaxie, tentokrát z protější strany oje Velkého vozu. Nejvýraznější hvězdou při levém okraji snímku širšího záběru je již posledně (konkrétně 25. prosince) v souvislosti s Větrníkem zmiňovaný Alkaid. V pravé polovině, mírně šikmo vzhůru, se pak nachází zmíněná galaxie, opticky svou velikostí příbuzná jmenované hvězdě. Spadá však již do souhvězdí Honicích psů a nese označení M51. Její vzdálenost od Země činí třiadvacet milionů světelných let, což je o čtyři miliony blíže nežli Větrník, avšak není tak spirálně rozevlátá jako on, kterýžto tím pádem působí navenek dojmem většího.
Následné přiblížení pak nejen lépe zobrazuje její tvarovou a barevnou strukturu, ale především zde vychází detailněji najevo, že hlavní masa galaxie (tedy, jak nám praví odborná literatura, gravitačně provázaného systému hvězd a jejich zbytků, kosmického prachu, mezihvězdné a temné hmoty) je oproti jiným ještě doplněna menším průvodcem, s nímž dochází k vzájemnému gravitačnímu spolupůsobení. Zásluhou popsané sestavy se M51 řadí k nejzajímavějším galaxiím.
28. prosince:
Ano, již to zde bylo řečeno – za sněhem jedině výš.
A stačí všehovšudy něco okolo dvou set nadmořských metrů, byť přísnější pohled nedovolí více, než namísto o poctivé zimě hovořit spíš o její věrohodné iluzi. Sněhu by se tu jistě snesla podstatně silnější vrstva.
Aspoň že dohlednost nepřipouští žádných výtek.
27. prosince:
Že by nás opět čekala změna počasí?
Obloha včetně svého večerního vybarvení by tomu nasvědčovala.
26. prosince:
Řada mrazivých nocí pokračuje – a s ní i touha znovu zachytit ten vzdálený galaktický Větrník. Tentokrát ovšem vstoupil na scénu jemný opar – ubral viditelných hvězd a přinesl poněkud jiné vyznění fotografického úlovku.
Vlastně i voda, navíc koketující s mrazíkem, je jakýmsi svébytným vesmírem, …
… v němž ale na rozdíl od toho nad hlavou máme jistotu, že hledíme na stávající skutečný děj (třebaže s jepičím životem), nikoli na často netušený odlesk světla dávno vyhaslých hvězd, na pouhou ozvěnu čehosi již neexistujícího.
25. prosince:
Po delší době opět od samého jitra úžasně čistá obloha … to je výzva pro nadcházející noc.
Dávno odrůst věku, v němž človíček věří, že dárky pod stromeček naděluje Ježíšek, ještě neznamená, že se skutečně nelze dočkat úžasných darů přímo z nebes … v daném případě se skvostným vánočním darem stalo již samotné výše řečené božíhodové vyčištění oblohy, o štědrovečerní noci ještě zatažené. Tím pádem bylo možno fotograficky polapit spirální galaxii M101, zvanou „Větrník“. Nachází se nad prvními dvěma hvězdami oje Velkého vozu (zvanými Alkaid a Mizar), k nimž tvoří – s přimhouřením oka – vrchol takřka rovnoramenného trojúhelníku. Od Země je vzdálena nepředstavitelných sedmadvacet milionů světelných let, tedy bezmála jedenáctkrát více nežli galaxie v Andromedě, k nalezení ve fotokronice z posledního listopadového dne.
24. prosince:
O Štědrém dni obzvláště nesmí být vynechán výstup na Boubín, nicméně dnes bylo možno přispat si, neboť bylo jasné, …
… že vrchol procitne do mlžné čepice.
A bylo tomu tak, …
… pročež neudivila lidských stop prostá vstupní podlážka rozhledny, třebaže dva turisté se přece jen ještě za tmy vydali vzhůru.
Přebohatá námraza tentokrát v rámci pokrytí takřka celé konstrukce věže …
… plně obklopila i teploměr. Severozápadní vítr o rychlosti 5,1 m/s (18,36 km/h) pocitově násobil intenzitu naměřeného mrazíku.
Mlha se chvílemi slušně trhala, …
… takže navzdory její zdánlivé sveřeposti bylo krajně pravděpodobné, že zase jednou rozhodne jedenáctá a Boubín se své čepice zbaví.
Správnost odhadu se krátce po poledni potvrdila – inu, naše hora zjevně chtěla oslavit Vánoce s nepokrytou hlavou.
23. prosince:
Pro naplnění touhy po bílých Vánocích …
… je zkrátka již tradičně nutno přidat na nadmořské výšce.
22. prosince:
Noční fotografie je v rámci aktuálního dění rozhodně milosrdnější ke všem, kdož si stále uchovávají naději na bílé zlepšení.
21. prosince:
Zimní slunovrat zkrátka klamal tělem, resp. zrazovala jej teplota.
Večer dokonale vymazal pocukrované jitro a první zimní den ovládl na revanš opět podzim.
20. prosince:
Milé překvapení, ale bílé Vánoce z něj patrně nebudou.
19. prosince:
Další oteplení a drobný déšť – jiný výsledek nežli duha, jak jinak nežli prosincová, se dostavit nemohl.
18. prosince:
I kdyby se dostavily sebebohatší srážky, stávající teplota zatím bohužel jasně předznamenává další Vánoce na blátě. Leda by na poslední chvíli byl v záloze další prudký zvrat, což v rámci celého končícího roku jistě není vyloučeno.
17. prosince:
Pět dní před vypršením své vlády (astronomická zima se jí ujme v sobotu 21. prosince v 9:20) je podzim dokonale zpět, …
… teplota laškuje okolo šestého stupně nad nulou a tam, kde ještě včera byly k nalezení větší sněhové ostrůvky, se opět krajina zelená.
16. prosince:
Sněhu valem ubývá, drží se jen na místech, kam nedosáhnou sluneční paprsky.
Ano, předevčírem zmiňovaný výrazný obrat je v plném proudu.
15. prosince:
Meteorologové varovali před silným větrem – a měli pravdu. Ozývá se celou noc, vyčistil nebeskou klenbu, avšak ne natolik, aby nás ošidil o půvabné halové jevy okolo posledního letošního úplňku, který nadešel zrovna dnes v 10:01 hodin.
14. prosince:
Po lehkém návratu zatažené oblohy přichází další kapitola protrhávání, tentokrát s příslibem celkové změny počasí – jak jinak i na sklonku tohoto roku, nežli ve znamení výrazného obratu.
13. prosince:
Klasický vánoční strom už na vimperském náměstí nenajdeme, …
… ale je nutno přece jen poctivě uznat, že snaha, aby andělskému houslistovi sekundovaly, a to v celém rozsahu středového pásu mezi oběma kašnami, aspoň menší nasvícené okrasné stromky, projevena byla.
Dodejme k tomu, že za celkové vyznění pravé vánoční atmosféry tady vděčíme především mrazíku, aktuálně třístupňovému, neboť bez jeho působení by ta trocha přežívajícího náladotvorného sněhu přes den spolehlivě zmizela.
Nejbohatší a nejvýraznější vimperská iluminace každopádně náleží již sedmým rokem městskému parku, resp. školní budově, a to zcela nezávisle na případné sněhové výzdobě i mimo adventní či vánoční čas.
Připomeňme si proto závěrem 10. prosinec roku 2017, jehož večer náležel krom jiného slavnostnímu ohňostroji, na počest nového vzhledu školní budovy odpalovanému ze sousedního dětského hřiště.
12. prosince:
Magické datum 12. 12. přineslo Vimperku od samého rána dozajista již po předchozích šedivě zatažených dnech vytouženou vyhlídku na konečně protrhanou oblohu, …
… jež se navíc záhy i vpravdě magicky vybarvila …
… a konečně zase uvítala krásný slunečný den, …
… tvářící se dokonale zimně, ač sám o sobě z kalendářního hlediska stále ještě podzimní.
11. prosince:
Jestliže byl 4. prosinec věnován srovnávací vzpomínce na tradici vimperského vánočního stromu, nelze opomenout, že se s ní v dílčí, avšak nezměněné podobě můžeme setkat i v jiných městských lokalitách. Stačí vypravit se vzhůru ulicí 1. máje (více pamatující, jichž ovšem valem ubývá, by kráčeli po Fišerce), kde nás první svátečně svítící strom uvítá napravo před budovou ředitelství Národního parku Šumava …
… a druhý pak nalevo před nedalekou ZŠ TGM, lidově „Masaryčkou“.
10. prosince:
Není nutně zapotřebí velkého množství sněhu, …
… aby iluze zimy byla dokonalá, ba přímo vánoční.
9. prosince:
Advent umí zahrát podmanivě svátečními barvami, …
… obzvlášť spojí-li se k tomu doznívající podzim s nastupující zimou.
8. prosince:
Namísto ohlašované kalamity a s ní souvisejících pohrom …
… vytvořil čerstvý sníh ve spolupráci s mlhou …
… pestrou paletu nefalšovaných kouzel, …
… na nichž se fotoaparát s chutí popásl.
A nescházel tu ani zákonitý otazník za pomyšlením, …
… zda všechna ta krása dožije Vánoc.
7. prosince:
Působivě vybarvené jitro mělo být předzvěstí výrazných změn v podobě ochlazení a sněhových přídělů. Nu, po poledni skutečně nebeská modř, do těch chvil převažující, opět ustoupila stereotypní šedi a mrholení.
Atmosféře tradičních adventních trhů na českobudějovickém náměstí …
… to však na půvabu neubralo.
Bylo jen zřejmé, že časový harmonogram očekávaných změn počasí se přinejmenším posune.
6. prosince:
Co dodat k jedinému slovu … mlha … ? Přívlastky si každý jistě doplní dle svého nazírání sám.
5. prosince:
Již zde byla připomenuta extrémní sněhová nadílka, jaká provázela tyto dny přesně před rokem, zatímco letos si svůj charakteristický vzhled krajiny poctivě hájí stále trvající kalendářní podzim. Nacházíme-li se však od včerejška ve světě vzpomínek na předcházející léta, jistě se mezi nimi neztratí jedna z časů, kdy množství sněhu nebylo nijak dramatické, ale jistě ideální pro předvoj Vánoc – čas mikulášských nadílek.
4. prosince:
Již třetím rokem trvá ve Vimperku změna oproti letité tradici – totiž situování vánočního stromu místo dřívějšího náměstí do městského parku. Připomeňme si, že důvodem zmíněného řešení byl nevyhovující, obecnou bezpečnost ohrožující stav zařízení, jímž býval v adventním a vánočním čase ukotven do země každoročně na náměstí dovážený strom. Park navíc nabídl možnost ozdobit živý, zde rostoucí strom, což ve srovnání s předchozí variantou bezesporu představuje šetrný přístup k přírodě. Přesto se však nelze ubránit určité nostalgii pominulého kouzla, jež skýtalo oné slavnosti právě náměstí, které by už jen z principu mělo představovat centrum městského dění, obzvláště pak slavnostního. Připomeňme si tedy počínaje rokem 2010 onu nezastupitelnou atmosféru, již dnešní svítící anděl – houslista na místě někdejšího stromu nemá šanci vzkřísit …
2010
2010
2011
2012
2013
2013
2014
2014
2015
2016
2017
2017
2018
2019
2021
2021
Rokem 2021 se datuje zatím poslední vánoční strom na vimperském náměstí.
3. prosince:
Tentokrát je původ domnělé ranní mlhy zcela jasný, …
… avšak stejně jako skutečnost, …
… že dnešek bude zase jednou bohatě oblačný.
2. prosince:
Také další prosincová noc pokračovala v mrazivém scénáři, ba přidala do něj další dva stupně, vedoucí k celkovému součtu osmi. Zákonitě následoval slunečný den, zaznamenávající však současně situaci, již lidová mluva opisuje obratem, že se mráz „ztrhal“. Teplota se, byť už nijak razantně, navrátila nad nulu a v průběhu dne přibylo oblačnosti.
V městském parku zatím zcela beze sněhu září předešlého sobotního večera slavnostně rozsvícený vánoční strom spolu s kašnou převlečenou za symbolický adventní věnec. Kdo si vzpomene na tytéž časy loňského roku, jistě pocítí velmi příkrý kontrast.
Koneckonců si je tu připomeňme též …
Jak vidno, za první adventní svíci byla tehdy zvolena přesně protilehlá té letošní – změna je život 🙂 … ale to je zanedbatelný detail vedle sněhových přívalů, jimiž nás loni překvapil počátek prosince. Však uvidíme, co má v záloze aktuální finalizující rok, zcela jednoznačně charakterizovatelný jako plný dramatických zvratů.
1. prosince:
Hned v samém počátku posledního měsíce, který nám ve svém závěru přinese nejkrásnější svátky v roce (budiž prominuto všemi, kteří tak Vánoce případně nevnímají), mrazík, jímž se loučil i listopad, opět lehce přitlačil na pilu, tentokrát k šesti stupňům pod nulou. První adventní nedělní jitro pak nastolilo otázku, …
… je-li jen záležitostí času, než údolím Volyňky dorazí plazící se inverze a zatopí celé město.
