Ve středu večer došlo ve Vimperku k otřesnému útoku – jedenáctiletou dívku napadla skupinka přibližně patnáctiletých dětí. Incident se odehrál, když se dívka vracela domů. Agresoři ji měli nejprve slovně napadat, poté ji srazili na zem a jeden z nich ji kopl do hlavy. Na místo musela přijet záchranná služba a dívka byla převezena do nemocnice. Policie České republiky potvrdila, že případ vyšetřuje a jedná se o podezření z výtržnictví.
Napadená dívka utrpěla otřes mozku, pohmožděniny a naraženou kostrč. Po několika dnech ji propustili z nemocnice do domácího ošetřování, nicméně podle rodiny je její psychický stav vážný – má strach vycházet sama z domu a odmítá chodit do školy. Matka uvedla, že útok nepřišel zničehonic – stejná parta dětí prý její dceru obtěžovala už dříve, mimo jiné u místního nákupního centra, kde se k zastrašování používala i elektrokoloběžka. Celá situace vzbudila v místních obyvatelích obrovské rozhořčení a obavy o bezpečnost dětí ve městě.
Zarážející na celé události je fakt, že útočníky mají být samotné děti. To vyvolává otázky o roli rodiny, školy a společnosti při formování chování mladistvých. Policie i město budou muset čelit výzvě, jak podobným incidentům do budoucna předcházet – ať už prostřednictvím preventivních programů, posílení dohledu nebo komunikace s rodiči.
A tak zůstává zásadní otázka: je naše město opravdu v bezpečí? Tento útok ukázal, že i v relativně klidném a malém městě může dojít k brutálnímu napadení dítěte. Ukazuje to na potřebu větší pozornosti, prevence i solidarity mezi lidmi. Bezpečí totiž není samozřejmost – je to něco, o co se musí společnost každý den aktivně starat.
