Světoběžník Emil: Usadil se konečně los v novém domově?
Uběhly zhruba čtyři týdny od chvíle, kdy byl los „Emil“ poprvé spatřen v Bavorském lese. Za hustého deště tehdy v noci procházel hraniční obcí Bischofsreut a vzbudil tam nemalé překvapení (jak tehdy informoval portál da Hog’n). Následující týden pokračoval v typickém „cik-cak“ pohybu napříč hranicemi až k vodní přehradě Frauenau, kde si dopřál osvěžující koupel – a pak zmizel v okolních lesích.

Screenshoty: FB skupina „EMIL der Elch“
Krátce poté se Emil „odpojil z internetu“, protože se vybil akumulátor jeho GPS zařízení připevněného na paroží. To ale bylo záměrné – měl mít klid, aby se mohl v Šumavě přidat ke svým druhům a po náročných dnech v Rakousku si konečně odpočinout.
Ale kam se slavný čtyřnožec, který se stal hvězdou médií i sociálních sítí, nakonec vydal? Na základě fotografií a svědectví sdílených zejména ve fanouškovské skupině „EMIL der Elch“ se podařilo zjistit následující: zdá se, že Emil se na Šumavě opravdu zabydlel.
Emilovo setkání s českou policií
Jednou z prvních zastávek po návštěvě přehrady Frauenau bylo Prášilské jezero, kde byl 3. října ráno spatřen a vyfotografován turisty. O dva dny později se klidně procházel houštinami Českého lesa. 11. října se objevil poblíž Hartmanic, kde ho natočili lesní dělníci. Následující den byl spatřen v Keplicích, asi 10 km severozápadně od Hartmanic. „Prohlédl si statek a domy – a šel dál,“ komentoval svědek s humorem.
O dva dny později, 14. října, byl nalezen zhruba 30 km severněji, na louce v oblasti Klatov – tedy asi 85 km vzdušnou čarou od místa v Šumavě, kde byl 22. září znovu vypuštěn na svobodu po omámení u rakouského Sattledtu. Zaměstnankyně okresního mysliveckého svazu ho tam vyfotila, jak si trhá jablko ze stromu. Podle zprávy české policie byl den předtím spatřen v jedné zahradě malé vesnice, odkud se mu nedařilo dostat ven. Policisté, které lidé přivolali, se k němu přiblížili – a los se podle hlášení „začal chovat jako divoké zvíře“, dokonce měl muže krátce pronásledovat po zahradě. „Policii se nakonec podařilo hlasitým tleskáním Emila nasměrovat k plotu – ten přeskočil a zmizel opět v divočině,“ uvedl policejní mluvčí.






Krátce poté ho natočili řidiči při klidném přecházení silnice – zřejmě mezi Běšinami a Vrhavečí, tedy na předměstí Klatov. Příjezd auta ho nijak nerozrušil a dopravu zcela ignoroval.
„Nahoru a dolů – jako v románu“
Ještě následující den se Emil podle svědků potuloval po obci Vrhaveč a brzy nato ho lidé natočili, jak v naprostém klidu kráčí podél železniční trati. 17. října byl spatřen v Kocourově, jihovýchodně od Klatov, při noční procházce po silnici. O den později zkoumal okolí Čachrova, jižněji než předtím, tedy zase blíž k Šumavě. „Dokud má na paroží stahovací pásky, nelze si ho s jiným losím samcem splést,“ poznamenala jedna uživatelka – narážela tak na zbytky GPS zařízení, které už z paroží zmizelo.





Je fascinující, jak se kolem Emila vytvořila komunita lidí, kteří se o něj upřímně starají a sledují jeho osud. Komentáře jako „Skvělá zpráva, že se má dobře“ nebo „Paroží mu trochu povyrostlo, snad si brzy najde losí družku, bývá tak sám“ jsou běžné. Jedna fanynka dokonce napsala dlouhé přirovnání:
„Cestu Emila přirovnávám ke čtení dobré knihy. První kapitola je úvod, vzbuzuje zvědavost. S každou další se do příběhu noříš hlouběji. Po pauze se už těšíš, co bude dál. Chvíli romantika, pak humor, pak klid. Přichází drama, ale končí to šťastně. Je to kolotoč emocí – a když dočteš poslední slovo, je ti vlastně líto, že už je konec. Tak přesně se cítím při sledování Emilovy cesty.“
V oblasti Čachrova se Emil zdržel několik dní, než se kolem 25. října znovu objevil v Národním parku Šumava, poblíž obce Prášily, asi 18 km jihozápadně od Sušice – za deštivého počasí, ale ve výborné kondici. Od té doby se zdá, že tam zůstal – tedy uprostřed šumavské přírody.
Našel Emil svůj cíl?
A tedy: všechno dobře dopadlo? Našel los Emil konečně svůj domov – i když zatím bez spojení s ostatní šumavskou populací? Zůstane samotářem, který občas navštíví lidské zahrady a silnice? Nikdo to přesně neví. Jedno je ale jisté: tento „světoběžník“ zůstane ještě dlouho v srdcích svých početných fanoušků.
Text: Stephan Hörhammer

Snímky obrazovky: Facebooková skupina „EMIL der Elch“