Šumavské lesy skrývají tajemné obyvatele, kteří se po desetiletích vrátili tam, kam odjakživa patřili. Rys ostrovid se na Šumavě a v sousedním Bavorském lese zabydlel natolik, že výsledky letošního monitoringu přinášejí skutečně povzbudivé zprávy – jak co do počtu jedinců, tak co do počtu mláďat.
Sledovací kamery a stopovací metody zaznamenaly v sezoně 2024/2025 druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy na sledovaném území zjištěn. Ještě výraznější rekord padl u mláďat: jejich počet překonal dosavadní maximum z roku 2018/2019. To odborníkům umožňuje konstatovat, že stav rysí populace je v obou národních parcích víceméně stabilní a populace se úspěšně rozrůstá.
Rysi jako Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček – to jsou jen někteří z jedinců, kteří jsou díky fotopastem a GPS obojkům dlouhodobě sledováni. Tyto šelmy přirozeně ignorují státní hranice a pohybují se volně mezi českou a bavorskou částí chráněného území. Právě přeshraniční spolupráce obou správ národních parků je klíčem k úspěšnému monitoringu a ochraně tohoto ohroženého predátora.
Rys ostrovid je největší evropská kočkovitá šelma. Dospělý jedinec váží mezi dvaceti a třiceti kilogramy a ke svému přežití potřebuje rozsáhlé klidové území. Šumava mu tyto podmínky poskytuje – zejména díky rozrůstajícím se bezzásahovým zónám, kde lidská přítomnost zůstává minimální. Hlavní potravou rysů jsou srnci a jeleni; přítomnost zdravé populace těchto šelem je dokladem celkové ekologické kondice šumavského ekosystému.
Zatímco rysi si u veřejnosti těší velké oblibě a jejich návrat byl přijat s nadšením, situace kolem vlka je vnímána rozporuplněji. Průzkumy mezi místními obyvateli i turisty ukazují, že přítomnost vlka přijímá asi polovina dotázaných kladně, zatímco o medvědovi nemůže být v dohledné době řeč – jeho případný návrat odmítá naprostá většina místních starostů i veřejnosti. Rys ovšem zůstává symbolem šumavské divočiny, na který mohou být všichni hrdí.
Zdroj: Správa Národního parku Šumava, npsumava.cz
Fotografie rysů z fotopastí. Autor NPBW