
Miniatury: Jako bílý šátek
Jako bílý šátek Kousek od sutin Pézlova domu hnije ve slati starý posed. Pomalu lezu po žebříku, cítím, jak se pod mou vahou každá příčel
Jako bílý šátek Kousek od sutin Pézlova domu hnije ve slati starý posed. Pomalu lezu po žebříku, cítím, jak se pod mou vahou každá příčel
Bez střechy. Procházíme zelenou stěnou křovisek a nízkých stromků. Noříme se do ní jak tajemní Kristové schopní procházet zdí. Za ní nás
Žluna Došel jsem na nádraží na Kubově Huti. Mám ještě dvacet minut k dobru. A co se všechno děje! Támhle letí žluna s nádhernou
Rehabilitace Vypráví mi kamarád hvězdář Vojta o svých potížích se sluchem. Byl na rockovém koncertu. Už měsíce mu v uších píská. Nepříjemně
Duha Vlak stoupá na Kubovu Huť. Žena přes uličku si přikrývá bílým kloboučkem kolínka. Když jsme vystoupili, Cyril ještě dlouho z nástupiště mává do vlaku
Fenka a okoun Když je příznivé počasí, posadím maminku odpoledne na vozík, který si půjčuju z chirurgie, a jedeme k rybníčku
Noční bouřka na Boubíně (28. – 29. 6. 2017) Stoupáme s Oldou na vrchol Boubína. Sucho vrcholí. Od nohou se nám práší a
David je fatalista Pod Milešickým pralesem žije David Vostrovský. Je to fatalista. Snad se jím stal pod vlivem šivaismu. Nechá se zbít.
Táta Přecházím v přízemí nemocnice čerstvě vytřenou chodbu. Cítím na sobě pohled mladé uklízečky. Teplo mnou prochvěje. U dveří se otočím, zase se
Domov Sedím s hajným Řehořem na Koreji. Povídáme si o německých starousedlících. „Vezl jsem je tam v květnu v devadesátým Ávií,“ vypravuje