Freyung (655 m n. m., asi 7 000 obyvatel) je okresní město zemského okresu Freyung-Grafenau a nejbližší bavorský soused české Šumavy. Jméno nedostalo po zakladateli, ale po výsadě: Freiung znamenala osvobození osadníků od daní, kterým pasovští biskupové lákali lidi do drsného pohraničního hvozdu. Osada vyrostla kolem roku 1300 pod hradem Wolfstein a poprvé se písemně připomíná roku 1301 jako „Purchstol zu Wolferstein und ein Wald dazu" — purkrechtní dvorec u Wolfsteinu a k tomu les.
Zámek Wolfstein
Nejstarší památka města stojí na ostrohu nad údolím: hrad Wolfstein nechal kolem roku 1200 vystavět pasovský kníže-biskup Wolfger von Erla jako strážní pevnost biskupského panství. Dnes je z hradu zámek s okresní galerií Wolfstein a muzeem Jagd Land Fluss, věnovaným lovu, krajině a řekám Bavorského lesa. Samotné město stoupalo po žebříčku pomalu: tržní práva získalo roku 1523 (převodem z nedalekého Kreuzbergu, kde platila už od roku 1354) a městem byl Freyung prohlášen teprve 3. prosince 1953.
Zlatá stezka a soumaři
Slávu přinesla Freyungu Zlatá stezka — svazek soumarských cest, po nichž putovalo „bílé zlato": sůl z alpských solivarů, svážená po Innu do Pasova a odtud přes hory do Čech. Nejstarší větev mířila do Prachatic, prostřední do Vimperka — a právě přes Freyung vedla nejmladší, kašperskohorská (horní) větev. Roku 1356 pověřil císař Karel IV. Heintzlina Badera jejím vyměřením; karavany pak šly z Röhrnbachu přes Freyung, Mauth a Finsterau na Bučinu, Kvildu a dál do Kašperských Hor, kde listina z roku 1366 obchodníkům přikazovala povinný nocleh. Kde přesně soumaři přecházeli hranici, ukazuje zákres v mapě vpravo — a kde se obchodovalo poctivě, tam se prý i pašovalo, jak připomínají zdejší vyprávění o nočních stezkách mimo celnice.
Geyersberg
Nad městem se zvedá Geyersberg (800 m) s rozhlednou vysokou 31,5 metru — po 168 schodech se otevře kruhový výhled na hřebeny Bavorského lesa a Šumavy, od Luzného po české pohraniční hory. Je to nejsnazší způsob, jak si Freyung a jeho krajinu prohlédnout z nadhledu soumarských časů.
Dnešek — brána do národního parku i k Čechám
Severně od města začíná Národní park Bavorský les — nejstarší národní park Německa a dvojče NP Šumava; Freyung je jeho jižní bránou. O víkendech sem jezdí obnovená Ilztalbahn z Pasova a od léta 2026 spojuje jižní Čechy s okresem i nová přeshraniční autobusová linka. Pouto s českou stranou je i oficiální: partnerským městem Freyungu je Vimperk a každé jaro patří město festivalu Vimperský týden ve Freyungu. V roce 2026 navíc Freyung hostí bavorskou zemskou výstavu „Hudba v Bavorsku".
Tip navíc
Aktuální skóre počasí, kamery a GPS rozcestník kolem města najdete na živém hubu sumava.eu/freyung. A pokud se vydáte po stopách soumarů pěšky, držte se značení Goldener Steig — z Freyungu dojdete přes Mauth a Finsterau až na Bučinu a Kvildu, přesně po trase z roku 1356.
