Jelen evropský (Cervus elaphus) je největší běžně žijící zvěř Šumavy — mohutný přežvýkavec, kterého na první pohled poznáte podle statné postavy a u samce podle rozvětveného paroží. Dospělý jelen (samec) váží zpravidla kolem 150–200 kg, laň je výrazně lehčí a paroží nenosí. Právě jelen je pro Šumavu tím zvířetem, které se vám možná neukáže, ale za rozbřesku ho na pláních uslyšíte.
Král šumavské říje
Vrcholem jeho roku je říje na přelomu září a října. Jeleni v ní troubí — hluboké, chraplavé volání se za mlžných rán nese přes celé pláně a slouží k obhájení laní i k zastrašení soků. Silní jeleni shromažďují tlupy laní a mezi sebou svádějí souboje. Paroží přitom není trvalé: jelen ho na konci zimy shazuje a přes léto mu doroste nové, zprvu měkké a obalené sametovým „lýčím“, jak je vidět i na snímku vpravo.
Kde a kdy ho potkáte
Jádrem výskytu je centrální Šumava — Modravské a Kvildské pláně, okolí Březníku, Filipovy Huti a Horské Kvildy, tedy prostor kamer vpravo. Jelen je nejaktivnější za soumraku a rozbřesku, přes den se ukrývá v houštinách a na sečích. Mezi klidovými zónami národního parku pravidelně migruje a najde si trasy napříč hřebenem — proto ho spatříte spíš náhodou než na objednávku.
Zima v obůrce
V zimě, kdy je potravy nedostatek, by okusem a loupáním kůry natropil velké škody na lese. Správa parku proto část zvěře stahuje do přezimovacích obůrek a zimovišť, kde ji přikrmuje a udrží pohromadě až do jara. Jde o kompromis mezi divokou zvěří a lesem, který má na Šumavě dlouhou tradici.
Kdo ho loví
Přirozeným nepřítelem jelení zvěře je na Šumavě rys ostrovid — ten si troufne hlavně na kolouchy a slabší kusy, dospělé jeleny loví spíš výjimečně. Postupně se vrací i vlk. Právě přítomnost šelem drží stavy zvěře i její chování v přirozenější rovnováze.
Tip navíc
Že se jeleni na Šumavě dožívají úctyhodného věku, ukázal slavný jelen Vincek, kterého strážci sledovali s obojkem plných čtrnáct let. Nejlepší čas na zážitek je ráno v době říje — stačí tiše počkat u kraje pláně a nechat mlhu, ať troubení přinese sama.
