Karel Weis (13. února 1862 Praha – 4. dubna 1944 Praha) byl český hudební skladatel, dirigent a folklorista. Studoval na pražské konzervatoři, kompozici soukromě u Zdeňka Fibicha, působil jako houslista v orchestru Národního divadla a později dirigoval operu v Praze i Brně. Do dějin se ale nezapsal jen jako autor jevištních děl — proslavil se hlavně jako sběratel lidové písně.
Opery a věhlas
Weis složil na třináct oper a operet, mezi nimi Viola či Útok na mlýn. Světový úspěch mu ale přinesl Polský žid (premiéra 3. března 1901), který se rychle rozšířil po evropských scénách — od Drážďan přes Vídeň, Berlín a Amsterodam. Vrcholem bylo uvedení v newyorské Metropolitní opeře v roce 1921, kde šlo teprve o druhé dílo českého skladatele po Smetanově Prodané nevěstě.
Český jih a Šumava v písni
Jeho životním dílem se stala monumentální patnáctisvazková sbírka „Český jih a Šumava v písni“, výsledek téměř půl století sběratelské práce (vydávaná postupně od roku 1928). Weis do ní zapsal přes 2000 textů a melodií, z nichž na 400 nikdo předtím neznal. Zachytil je i s nápěvem — v době, kdy je ještě zpívali pamětníci a kdy hrozilo, že s nimi navždy odejdou.
Kde sbíral — Pošumaví a Vimpersko
Kromě soběslavsko-veselských blat mířil Weis do šumavských hvozdů a Pošumaví — na Stašsko, Zdíkovsko a do severního okolí Vimperka. Spolupracovníky a přátele měl v Úbislavi, Jaroškově a Žárovné a úzce spolupracoval s vimperskou českou menšinou. Právě tento kraj, kde Weis chodil od chalupy k chalupě a zapisoval, sledují živé kamery v pravém sloupci.
Odkaz
Po jeho smrti pojmenoval Vimperk na jeho počest bývalou čtvrť Adolfov „čtvrtí Karla Weise“, které místní dodnes říkají Vajzovka. Životopis a dobové fotografie najdete v článku Karel Weis v archivu Šumava.eu.