Kilián Nowotny (1. prosince 1905, Staré Hutě /Kaltenbach/ u Nových Hutí – 12. března 1977, Waldkirchen v Bavorsku) patří k legendám staré Šumavy. Byl to sudetský Němec, pašerák a později převaděč, kterému Státní bezpečnost pro jeho nepolapitelnost přezdívala „Král Šumavy". Jeho příběh se stal symbolem chvíle, kdy skončila stará prostupná Šumava — a začala éra ostnatých drátů, reflektorů a pohraničních hlídek.
Odkud pocházel
Narodil se přímo v šumavských horách, na sklářské samotě Staré Hutě u Nových Hutí na Vimpersku, do rodiny s dlouhou pašeráckou tradicí. Vyučil se řezníkem a živil se i jako obchodník, ale kraj kolem Nových Hutí, Kvildy a Borových Lad znal od dětství doslova strom po stromu. Právě ta důvěrná znalost lesa z něj později udělala nejobávanějšího průvodce přes hranici.
Kanál 54 — cesta přes hvozdy
Po komunistickém převratu roku 1948 se z pašeráka stal agent americké zpravodajské služby CIC. Převáděl na Západ uprchlíky před režimem a naopak do Československa dopravoval spojky. Jeho nejznámější trasa, zvaná „Kanál 54", začínala na výpadovce z Vimperka a vedla lesy přes Michlovu Huť, Nový Svět, Borová Lada a Františkov až k pramenům Vltavy na samé státní hranici.
Poslední přechody a osud
Dne 5. května 1950 byl u Františkova zraněn při přestřelce s pohraničníky, ale podařilo se mu uniknout do Bavorska. Přežil i pozdější atentát Státní bezpečnosti (1957), spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa a až do své smrti v roce 1977 se živil jako obchodník se dřevem. Pohřben je v bavorském Röhrnbachu.
Kde ho na Šumavě připomínají
Jeho příběh dnes nese zpět na Šumavu především krátký dokument Radka Nakládala a badatele Jana Voldřicha, který ukazuje „pravého Krále Šumavy" v oblasti Kvildy a Nových Hutí, i besedy v Městské knihovně Vimperk. Kamery a mapu vpravo máte přesně z toho kraje — z hvozdů, kterými Nowotny vodil lidi ke svobodě.
