Knížecí Pláně (německy Fürstenhut, 1021 m) jsou dnes rozlehlá planina nad Borovými Lady u bavorské hranice — a jedno z nejsilnějších míst paměti na celé Šumavě. Kdysi tu stála celá obec: vyrostla na schwarzenberském panství koncem 18. století, kdy tu byl roku 1792 zřízen dřevařský revír a kníže Josef II. ze Schwarzenbergu dal roku 1800 souhlas, aby si zde 48 dřevařských rodin postavilo domky. Ves s kostelem, školou i hospodami žila z lesa — při sčítání v roce 1930 tu v 80 domech bydlelo 458 lidí.
Kostel, který zmizel
Kamenný kostel sv. Jana Křtitele se začal stavět roku 1861 a vysvěcen byl 27. ledna 1864. Když roku 1912 část vsi včetně kostela vyhořela, postavili ho znovu — v pseudogotickém slohu (1915). Poslední mše se tu sloužila roku 1950; v roce 1956 byl kostel odstřelen. Dnes jeho půdorys připomíná obnovený obrys základů se schwarzenberským znakem a velkým křížem.
Konec obce
Po roce 1945 většina německých obyvatel uprchla nebo byla odsunuta. Obec se ocitla v zakázaném hraničním pásmu — a to znamenalo definitivní konec: domy byly postupně zbořeny a z Knížecích Plání zůstaly jen terénní vlny v trávě. Krajina, která vypadá panensky, a přitom je celá ze vzpomínek.
Paměť místa
Roku 1992 obnovili němečtí rodáci hřbitov ze zbytků dochovaných náhrobků. Dodnes se tu konají česko-německé poutní mše a vzpomínková setkání Johanni-Treffen — ticho plání se jednou do roka promění v modlitbu ve dvou jazycích.
Dnešek
Jediným živým stavením plání je Hájenka — občerstvení a ubytování na místě bývalé knížecí hájovny (dnešní budova z roku 1999), o které jsme psali v článku Hájenka UZDRAVUJE. Kolem se rozkládají louky s dalekými výhledy, křižovatka turistických a cyklistických tras, v zimě upravované běžecké stopy z Borových Lad. Aktuální dění najdete v živém průvodci Knížecí Pláně — místní hub.
Trasa
Z Borových Lad vede na pláně značená cesta i cyklotrasa — zhruba 9 km tam a zpět s mírným, ale vytrvalým stoupáním; dá se navázat na Chalupskou slať. Celý výlet s praktickými detaily najdete v tipu Knížecí pláně — zaniklá obec, kterou drží jen ticho. Nejpůsobivější je pozdní odpoledne — a vezměte si vítr, fouká tu skoro vždycky.
