Lipno je největší vodní plocha v Česku — bezmála 49 km² zatopeného vltavského údolí, kterému se právem říká „jihočeské moře". Přehradní hráz u Lipna nad Vltavou zadržela Vltavu na dlouhých 42 kilometrů; první turbíny elektrárny se roztočily v roce 1959.
Hráz a podzemní elektrárna
Betonová hráz u Lipna nad Vltavou je asi 296 m dlouhá a 25 m vysoká a vede přes ni silnice směrem k Vyššímu Brodu. Skutečná rarita se ale skrývá v podzemí: vodní elektrárna je zasazená do umělé kaverny ve skále — dutiny tak velké, že by se do ní vešla celá katedrála sv. Víta. Voda sem padá tlakovým potrubím na dvě mohutné Francisovy turbíny.
Jihočeské moře
Nádrž je nejširší u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá do šířky několika kilometrů. Kolem dokola leží šumavské obce — Horní Planá, Frymburk, Černá v Pošumaví — a mezi nimi pláže, kempy a přístaviště. Lipno je rájem jachtingu, plavby a koupání; po jeho březích vede oblíbená cyklostezka a přes hladinu jezdí přívozy.
Lipno v zimě
Když hladina zamrzne, mění se jezero v jednu z největších přírodních bruslařských drah ve střední Evropě. Po ledě se dá bruslit z místa na místo celé kilometry — zážitek, jaký na jiné české přehradě nenajdete. Nad tím vším se zvedají zasněžené hřebeny Šumavy.
Zatopené údolí
Vznik Lipna měl i svou tichou cenu: pod hladinou zmizela část starého vltavského údolí — domy, mlýny, kaple i celé vsi, jejichž obyvatelé se museli vystěhovat. Právě odtud pramení nejsilnější zdejší pověsti, které si vypravíte otočením této karty.
Tip navíc
Atmosféru Lipna nejlíp vystihnou snímky z archivu — třeba Vánoční plavby po Lipně nebo úvaha Srdce Vltavy. Na jaře a v létě láká voda a pláže, na podzim mlhy nad hladinou a v zimě led — Lipno má co nabídnout ve všech ročních obdobích.
