Losenice je horská bystřina, která pramení pod vrchem Přílba ve výšce kolem 1118 m, protéká Kašperskohorskem a po 15,9 km se v Rejštejně vlévá zprava do Otavy. Je to pstruhová voda: čirá, studená, plná mechem obrostlých balvanů a dlouhých kaskád. Jenže Losenice není obyčejná říčka — po staletí se v ní rýžovalo zlato.
Zlatonosná řeka
Zlato v otavském povodí, kam Losenice patří, znali už Keltové. Ve středověku pak z místního zlatonosného revíru vyrostly Kašperské Hory (německy Bergreichenstein) — jedno z nejvýznamnějších zlatých horních měst v Čechách. Podél Losenice po té době zůstaly sejpy: nenápadné valy a hromádky přebraného štěrku, které rýžovníci nechávali po sobě přímo v nivě potoka. Kdo ví, kam se dívat, najde je v lese dodnes.
Co uvidíte v údolí
Údolí Losenice patří k nejhezčím zákoutím Kašperskohorska — balvanité peřeje, tůně se zlatavou vodou (barví ji rašelina, ne zlato) a padlé kmeny obrostlé mechem. Údolím vede turistická cesta z okolí Kašperských Hor a Radešova dolů do Rejštejna. U Radešova, v kempu Yukon, se rýžování zlata dodnes připomíná ukázkami a soutěžemi pro veřejnost.
Kašperské Hory a hrad Kašperk
Bohatství zlata dalo vzniknout celému městu i strážnímu hradu Kašperk, který nechal roku 1356 postavit Karel IV., aby chránil zdejší doly a obchodní stezku. Kašperskohorskou krajinou vedla i větev Zlaté stezky — dálkové solné cesty z Pasova do Čech, jejíž jméno připomíná, jak výnosný to býval obchod.
Tip navíc
Losenici nejlépe poznáte pěšky proti proudu od jejího ústí v Rejštejně, kde se stéká s Otavou. Nejfotogeničtější je po dešti a brzy ráno, kdy nad tůněmi visí mlha. Živý pohled na Kašperskohorsko a další místa v okolí najdete v kamerách vpravo, počasí pro místo hned pod mapou.