Modrava je horská obec v samém srdci Šumavy, v nadmořské výšce kolem 985 metrů. Počtem obyvatel patří k nejmenším obcím Česka — stálých obyvatel tu žijí jen desítky — zato její katastr je rozlehlý: patří k němu Filipova Huť, Březník i celé Modravské slatě. Málokde na Šumavě končí civilizace tak náhle: za posledními domy už začíná divočina národního parku.
Kde se rodí Vydra
Přímo v obci se stékají tři potoky — Roklanský, Modravský a Filipohuťský — a jejich soutokem vzniká řeka Vydra, nejdivočejší řeka Šumavy. Modrava je tedy doslova místem, kde se řeka rodí: pár kroků od návsi můžete stát u vody, která o kus níž hučí balvanitým kaňonem Povydří.
Klostermannova chata
Dominantou návsi je Klostermannova chata, postavená roku 1924 Klubem českých turistů podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse, jedné z největších osobností české meziválečné architektury. Chata dodnes slouží svému původnímu účelu — je útočištěm turistů na prahu nejodlehlejší části Šumavy.
Plavební kanál
Nedaleko obce začíná Vchynicko-tetovský plavební kanál, vybudovaný v letech 1799–1800 podle projektu Josefa Rosenauera. Kanál obcházel nesplavný, balvany zavalený úsek Vydry a umožnil plavit dřevo z modravských lesů. Jeho začátek u hradlového mostu — rechlí — patří k technickým památkám, kterými se Šumava může pyšnit před celou Evropou.
Březník a Klostermann
Z Modravy vede podél Modravského potoka cesta na Březník (Pürstling), do míst spjatých s Karlem Klostermannem: zdejší hájovna je dějištěm jeho románu Ze světa lesních samot. Modravsko je klostermannovská krajina v nejčistší podobě — lesní samoty, slatě a lidé, kteří s nimi uměli žít. V hájence dnes najdete expozici věnovanou spisovateli.
Modravské slatě
Modravské slatě jsou rozlehlý komplex rašelinišť jižně od obce — jedno z nejpřísněji chráněných území národního parku, kde platí omezení vstupu. Nahlédnout do světa slatí ale můžete legálně a pohodlně: po povalovém chodníku na Tříjezerní slati, malém rašeliništi se třemi jezírky na svahu nad Modravou.
Trocha historie
Osada tu stála už v 16. století — první obyvatelé se živili rybolovem a později dřevařstvím. V 19. století obec proslavila Bienertova pila, která zpracovávala rezonanční dřevo ze šumavských smrků pro výrobu hudebních nástrojů.
Trasy z Modravy
Modrava je východiště do nejodlehlejších koutů Šumavy: na Březník podél Modravského potoka (asi 7 km), na Tříjezerní slať i k plavebnímu kanálu. V zimě se odsud vyráží na běžkách — cesta na Březník bývá projetá ve stopě. Trasa na Březník je zakreslená v mapě vpravo.
Tip navíc
Vydru, která se na Modravě rodí, si prohlédněte o kus níž: výlet Povydří — kaňon, kterým teče nejdivočejší řeka Šumavy na soutok navazuje. A sousední Kvilda, nejvýše položená obec Česka, je odsud jen pár kilometrů proti proudu Filipohuťského potoka.
