Mrtvý luh je jedno z největších šumavských vrchovišť — rozsáhlé rašeliniště rozložené v ploché nivě horní Vltavy u Chlumu a Lenory, kousek jižně od Volar. Právě tady se Teplá Vltava, přitékající od Kvildy, stéká se svou bavorskou sestrou Studenou Vltavou a obě dávají vzniknout Vltavě. Řeka se luhem líně vine v nespočtu meandrů a slepých ramen.
Proč „mrtvý"
Jméno luhu nedělá smrt, ale zvláštní krása. Kyselá, chudá a stále podmáčená rašelina nepustí les tak, jak ho známe odjinud: stromy tu rostou pomalu, mnohé usychají a zůstávají stát jako šedé souše nad kobercem rašeliníku, suchopýru a kleče. Mezi nimi se lesknou tůně a černá, rašelinou zbarvená voda. Je to mokřad, který si žije po svém.
Přísně chráněné jádro
Mrtvý luh patří k nejcennějším partiím národního parku. Chráněn je už od roku 1948, dnes tvoří I. zónu Národního parku Šumava o rozloze zhruba 394 ha — a je nepřístupný. Do mokřadu se nesmí, aby zůstal takový, jaký je: útočiště vzácných ptáků i rostlin. Je součástí významného ptačího území, hnízdí tu druhy vázané na rašeliniště a otevřené mokřady.
Jak ho zahlédnout
I když do luhu vstoupit nelze, obejít ho jde. Podél nivy vede značená turistická trasa a přes okraj luhu i železnice z Volar do Lenory a Nového Údolí — z vlaku i od cesty se otevírají pohledy na rozlehlou pláň s mrtvými stromy a mlhou nad hladinou. Za vysoké vody Vltavu na tomto úseku splouvají i vodáci. Nejblíž to sem máte z Volar nebo od Soumarského mostu.
Kdy přijít
Nejsilnější je Mrtvý luh za ranní mlhy, kdy nad rašeliništěm plavou jen koruny souší, a na podzim, kdy břízy a modříny hoří žlutí nad rezavým rašeliníkem. Vezměte dalekohled — a stativ na ptáky. Kamery vpravo ukazují počasí v okolí luhu právě teď.
