Otava je zvláštní řeka: nemá vlastní pramen. Rodí se až soutokem Vydry a Křemelné pod Čeňkovou Pilou — dvě divoké šumavské říčky se tu potkají v jedné z nejmalebnějších říčních scenérií Šumavy a odtud už teče jako Otava. Její jméno má starobylý keltsko-germánský základ a naráží na to, co dodnes leží na dně: zlato.
Zlatonosná řeka
Otava byla po staletí zlatonosná. Ve zlatonosných píscích a náplavech se tu už od pravěku a středověku rýžovalo zlato — po rýžovnících zůstaly na březích charakteristické sejpy, hromady přebraného štěrku. Právě zlatý třpyt v písku dal řece jméno i pověst a lákal k Otavě prospektory po dlouhá staletí.
Kudy teče
Od soutoku míří Otava přes Sušici a Horažďovice do otevřené krajiny Pošumaví, protéká Pískem a u hradu Zvíkov se vlévá do Vltavy. Horní tok kolem Rejštejna a Sušice patří k nejkrásnějším úsekům — bystrá, kamenitá, obklopená lesy Šumavských plání.
Voda pro vodáky
Horní Otava je vyhlášená vodácká řeka. Sjíždí se od Čeňkovy Pily či Rejštejna dolů na Sušicko a dál; jarní „odemykání Otavy" i zimní vánoční splouvání ze Sušice patří k tradičním akcím, které řeku každoročně oslavují.
Tip navíc
Nad údolím Otavy se v Sušici tyčí Svatobor s rozhlednou — kamera na něm je i v panelu vpravo. Kdo chce vidět, kde Otava doslova začíná, měl by zamířit k Čeňkově Pile, k soutoku Vydry a Křemelné zakreslenému v mapě.
