Roklan, německy Großer Rachel (1453 m), je druhá nejvyšší hora Šumavy a Bavorského lesa — výš už je jen Velký Javor. Zároveň je to nejvyšší vrchol Národního parku Bavorský les: hora leží kousek za hraničním hřebenem, jihozápadně od Modravy, celá na bavorské straně. Na skalnatém vrcholu stojí dřevěný kříž a od něj se za dobrého počasí rozevře panorama od Ostrého a Javoru až po Trojmeznou — a při föhnu či inverzi se na jihu vynoří i řetěz Alp. O 900 metrů dál na severozápad sedí přes mělké sedlo jeho dvojče, Malý Roklan (1399 m).
Divočina po kůrovci
Vrcholové partie Roklanu jsou učebnicí divočiny: od roku 1995 tu velkou část smrčin sežral kůrovec a správa parku nechala přírodu pracovat bez zásahů. Mezi stříbrnými torzy uschlých velikánů dnes hustě odrůstá nový smíšený les — mladé smrky, jeřáby a buky. Málokde na Šumavě je proměna mrtvého lesa v živý vidět tak zblízka jako na stezce k vrcholu.
Roklanské jezero a kaple
Pod jihovýchodním svahem, zhruba 400 výškových metrů pod vrcholem, se leskne Roklanské jezero (Rachelsee, 1071 m) — karové jezero z doby ledové, jedno z devíti šumavských ledovcových jezer. Má 5,7 hektaru, hloubku až 14 metrů a nad hladinou se zdvihá strmá jezerní stěna. Pozor: jezero je samostatné zastavení kus cesty od vrcholu, nezaměňujte je s výstupem na Roklan. Na skalním ostrohu 142 metrů nad jezerem stojí celodřevěná Roklanská kaple — poprvé ji tu v roce 1885 postavil lesník Ludwig Leythäuser ze Spiegelau. Po válce v roce 1945 vyhořela, roku 1951 byla obnovena s řezbami Johanna Lentnera, v roce 1972 ji zničil žhář — a zase byla postavena znovu; poslední velká renovace skončila v roce 2000. Od kaple je jeden z nejkrásnějších pohledů na jezero.
Česká a německá perspektiva
Na vrchol se dnes dostanete jen z německé strany — nejčastěji od Spiegelau přes Gfäll, od Frauenau nebo od nádraží Klingenbrunn; podle trasy počítejte s 1,5 až 4,5 hodinami. Kousek pod vrcholem stojí horská chata Waldschmidthaus (1360 m), od roku 2017 ve správě národního parku; od září 2024 prochází velkou rekonstrukcí. Z české strany je Roklan především silueta na obzoru: klasický pohled na dvojvrchol se otevírá z Březníku u Modravy, od Filipovy Huti nebo ze Zhůří. Bývalá Roklanská chata (hájenka) na české straně kdysi sloužila turistům, ale cesta k ní přes Modravské slatě je od druhé světové války uzavřená — dnes leží v nejpřísněji chráněném území.
Tip navíc
Aktuální počasí, živé kamery a podmínky v okolí hory najdete na živém přehledu Roklan — živý hub. Nejhezčí české „setkání s Roklanem“ zažijete za jasného zimního rána na Březníku, kdy dvojvrchol svítí nad údolím Modravského potoka.
