Schwarzenberský plavební kanál je technická památka z konce 18. století. Stavba byla zahájena roku 1789 podle projektu schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera a měla vyřešit prastarý problém: jak dostat dřevo z hlubokých hvozdů jižní Šumavy k odběratelům. Kanál chytře spojil povodí Vltavy s povodím Dunaje a otevřel tak dřevu z české strany hor cestu až do Vídně.
Jak to fungovalo
Do umělého koryta vedeného po vrstevnici se napustila voda z horských potoků a do proudu se házela polena. Ta pak sama plavala desítky kilometrů podél svahů, přes rozvodí, dolů k bavorské řece a odtud do Dunaje. Šlo o důmyslné dílo, které kopírovalo terén tak, aby voda tekla pořád mírně z kopce — bez čerpadel, jen silou gravitace a šikovného měřičství.
Tunel u Jeleních Vrchů
Nejslavnějším místem kanálu je plavební tunel u Jeleních Vrchů, kterým dřevo protékalo skrz horský hřbet. Ražený tunel byl na svou dobu unikátem a dodnes patří k nejnavštěvovanějším bodům celé trasy. Právě sem míří většina výletníků, kteří chtějí kanál poznat na vlastní oči.
Kanál dnes
Doba plavení dřeva dávno skončila, kanál je však chráněnou technickou památkou a část trasy je upravená pro turisty — vede kolem ní pohodlná cesta pro pěší i cyklisty. V letní sezoně se na vybraných úsecích konají ukázková plavení dřeva, při kterých voda znovu unáší polena přesně tak, jako za časů Rosenauerových plavců.
Tip navíc
O zahájení sezony a ukázkovém plavení jsme psali v článku Schwarzenberský kanál slaví narozeniny a zahajuje sezonu. Přesnou polohu tunelu u Jeleních Vrchů najdete v mapě vpravo.
