Volyňka je šumavská řeka dlouhá 46 km a jeden z nejvýraznějších pravých přítoků Otavy. Pramení vysoko na svazích Boubínské hornatiny poblíž Kubovy Huti, ve výšce kolem 1050 m, a odtud sbírá vodu z hřebenů kolem Boubína a Bobíku. Její jméno dalo název i městu Volyně, kterým protéká.
Odkud a kam teče
Z pramenné oblasti pod Boubínem míří Volyňka na sever údolím, které si sama vyhloubila: prochází Vimperkem, dál kolem Sudslavic, přes Bohumilice, Čkyni, Volyni a Strunkovice nad Volyňkou, až se ve Strakonicích — přímo pod tamním hradem — vlévá do Otavy. Cestou z horské bystřiny postupně zesílí v klidnější podhorskou řeku.
Vory a mlýny
Údolí Volyňky bylo po staletí živé prací s vodou. Po řece se plavilo dřevo ze šumavských lesů a její tok poháněl desítky mlýnů, pil a hamrů. Jezy a náhony, které dnes působí malebně, jsou pozůstatkem této dávné vodní ekonomiky — kdo šel proti proudu, po pár kilometrech narazil na další mlýnské kolo.
Železnice v údolí
Údolím Volyňky vede také železniční trať Strakonice – Volary, která řeku od Strakonic přes Čkyni a Vimperk věrně sleduje. Vlakem z okna se tak dá projet skoro celý dolní a střední tok řeky — jedna z nejhezčích tratí Pošumaví.
Tip navíc
Volyňka umí být líbezná i divoká. Ukázaly to jak recesistická Neckyáda v Malenicích, tak i velká voda, kterou zachytil článek Povodeň ve Čkyni. Aktuální stav vody a počasí v údolí sledujte přes živé kamery a předpověď vpravo.
