Foto: archiv Šumava.eu
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připomíná zaniklé obce jedinečnými fotoalby
Zaniklé obce a pohnutá historie jejích obyvatel patří k neodmyslitelným tématům spojeným se Šumavou. Na celém území je skoro stovka míst, kde v minulosti stály desítky domů, kde byly návsi, kde žily až stovky lidí. Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se v rámci projektu „Historické album“ rozhodla originálním způsobem připomenout třicet z nich.
Málokoho by dnes vůbec napadlo, že na mnoha opuštěných místech stály kdysi domy, v nichž žili lidé. Málokdo ví, čím se živili a pro co vlastně žili. Krajinu a osídlení, ale i osadníky a jejich život všem návštěvníkům přiblíží „historická alba“.
„Myšlenka na využití potenciálu zájmu i obsahu tématu zaniklých obcí pro prezentaci Šumavy tady bylo dlouho a dnes nechápu, proč to trvalo 25 let od sametové revoluce, než toto téma je nějak uceleně a v jasné podobě představeno veřejnosti. Ale je dobře, že na to došlo nyní než nikdy,“ tvrdí autor projektu Historická alba Josef Štemberk, metodik marketingu NP a CHKO Šumava.
„Už od svého příchodu na Šumavu jsem se setkával s mnoha lidmi, které téma zaniklých obcí zajímalo a věnovali se mu. Někteří sbírají fotky a jinou dokumentaci, další jakékoliv texty o minulosti lidí na Šumavě a ještě jiní v terénu pátrají po stopách a snaží se přesně lokalizovat, co se dozvědí z pramenů. V našem projektu jsme se pokusili spojit vše dohromady, střípky z historie v textu i na fotkách jsou prezentovány přesně na místech, kde vznikly a kterých se týkají,“ doplňuje.
Informační tabule jsou unikátní i svojí formou. Mají podobu pultíku, na němž je jakoby nahodile otevřené rodinné fotoalbum, kde jsou kvalitní a zajímavé fotografie ke všem 30 vybraným místům, které jsme získali od sběratelů starých fotografií a v neposlední řadě také od Muzea Fotoateliéru Seidel. Deska je pak doplněna krátkou historií o vesnici v češtině a němčině.
„Jedna fotografie mnohdy řekne více než tisíc slov. Teď šlo o to, jak v terénu vystavit k nahlédnutí fotoalbum. Vzpomněl jsem si na jednu zaniklou farmu, kterou jsem navštívil v Národním parku Grampiany v Austrálii. I tam prezentovali historii místa pomocí rodinného alba. U nás bylo potřeba vymyslet, aby mohly být „knihy“ umístěny venku a odolávaly vlivům drsné Šumavy. Pomocí moderních technologií a materiálů se nám to myslím povedlo,“ říká Josef Štemberk.
„Historické album Šumavy o zaniklých obcí je velmi dobrá věc. Stále mám před očima, jak jsme s maminkou seděli nad Paštěmi a sledovali, jak domy padaly k zemi. Maminka tehdy brečela a já nechápala proč, teď už to chápu a právě proto je důležité tuto historii připomínat,“ hodnotí projekt Marie Malá, rodačka ze zaniklých Předních Paští.
Nejsevernějším představeným místem je Zhůří u Železné Rudy a na jihu leží, resp. ležela, Zadní Zvonková až u dnešního Lipna. Představena jsou notoricky známá místa jako Knížecí Pláně anebo Stodůlky, ale i zcela zapomenutá zákoutí jako např. někdejší Paště nebo poodhalujeme historii staveb na hrázi Plešného jezera.
„My nemůžeme zapomenout na to, co se tu událo za několik posledních století, že v těch místech byla v celkem nedávné minulosti jen divoká příroda. Je to další rozměr krajiny, který návštěvníkům připomene tu pomíjivost lidského života a lidské práce. V tom je ohromná síla sdělení,“ zakončuje ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený.
Projekt vyšel na zhruba 600 tisíc korun. Očekáváná dotace z Dispozičního fondu přeshraniční spolupráce Česká republika-Bavorsko je 10 tisíc Euro.
-tz nps jd-
Mezi hosty nechyběli ani šumaváci srdcem, duší i životem, Emil Kintzl a Marie Malá.
Foto: archiv Šumava.eu 
Foto: archiv Šumava.eu
„Měla jsem tu čest být nápomocna vzniku a spolu s výzmamnými hosty být přítomna slavnostnímu odhalení těchto alb. Jsou na třiceti místech. Zatím to beru jako nejhezčí prezentaci zmizelých míst,“ uvedla Marie Malá.
Foto: archiv Šumava.eu 
Foto: archiv Šumava.eu
Foto: archiv Šumava.eu
Foto: archiv Šumava.eu
