Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove
28. února:
Loučící se únor nám krásným a teplým počasím patrně chce připomenout, že jeho kalendářní následovník hned svým prvním dnem, tedy nazítří, odstartuje meteorologické jaro, …
… zatímco na astronomické si budeme muset počkat do čtvrtečního odpoledne 20. března – přesně do 15:46 .
27. února:
Únor byl, jak jste, milí příznivci fotokroniky, zaznamenali, převažující měrou věnován vzpomínkám na boubínské zážitky let minulých. Je však čas připojit i jeden zcela čerstvý, bohužel diametrálně od předešlých odlišný.
Také předposlední únorový den náležel k slunečným, na daný měsíc nezvykle teplým. Na Boubíně panovalo bezvětří, teploměr ukázal sice zákonitě nižší hodnotu nežli třeba ve Vimperku, ale v minulosti se touto dobou pohyboval převážně pod nulou. Chtělo by se hovořit o idylce, …
… kdyby se ovšem velmi tvrdě neprojevila plná oprávněnost uzavření rozhledny.
Tady už bohužel přichází nanejvýš výmluvně ke slovu pádnější důkaz nežli pouhé navrtávací sondy statika, na jejichž základě nebyla v loňském roce pro veřejnost uzavřena jen boubínská rozhledna (podobný osud potkal vícero jejích dřevěných sester podobného věku).
Jedná se o hlavní nosné prvky, jimž rekonstrukční zpevňující zásahy uplynulých let prodloužily životnost jen nakrátko. Taková je smutná realita.
Navzdory únorovým vlnám oteplení lze na vrcholu naměřit stále půlmetrové vrstvy sněhu, …
… třebaže už není řeč o souvislé pokrývce.
26. února:
I tentokrát se rodí slunečný den z velmi chladného jitra.
25. února:
Únorové jaro je samozřejmě jevem nepřirozeným, proto se nelze divit chladným, ba mrazivým nocím a ránům, jejichž zásluhou mimo jiné nemizí ve vyšších lesních partiích sníh stejně rychle jako v nižších, třebaže i tady jsou jeho úbytky nanejvýš citelné.
24. února:
Z celé řady svatomatějských lidových pranostik se jeví jako nejpříhodnější ta, která praví, že na svatého Matěje sluníčko se zasměje.
23. února:
Po včerejší dávné boubínské vzpomínce se nemůže dnešní aktuální situace jevit jinak než jako příkrý kontrast – inu další vpád jara má přinést na únor enormní oteplení, takže se nechme překvapit dalším vývojem příštích dnů.
22. února:
Zavzpomínejme v tomto měsíci naposledy na již dávné časy, …
… které se navzdory bohaté sběhové nadílce …
… jevily z pohledu stavu boubínské rozhledny zlatými.
Není zkrátka zima jako zima.
21. února:
Ani v uplynulých letech nepůsobila šumavská zima vždy jednoznačným dojmem, …
… leckdy už v únoru vykazovala známky blížícího se předjaří.
20. února:
Stále je lépe vzpomínat …
19. února:
Takové a podobné zážitky už si dnes vychutnává jen samotná rozhledna … a instalované videokamery.
18. února:
Z Boubína pozorované inverze vždy náležely ke skvostným zážitkům, …
… které již bohužel náležejí pouze minulosti, …
… naštěstí zachované fotografickou optikou, …
… zde konkrétně před deseti lety.
17. února:
Zimní idylka, za jakou by se nemusely stydět Vánoce.
16. února:
Boubínská sněhová nadílka nejednou vybízela pečlivě volit cestu (resp. postupně ji prošlapávat a odspoda utvrzovat stále toutéž stopou), protože sejít z ní znamenalo hluboce zapadnout.
Zážitky z rozhledny ale vždy stály za jakoukoli fyzickou námahu.
I původní, tehdy ještě neodcizené hromosvody představovaly ve spolupráci se sněhem a mrazem zajímavou podívanou, …
… nemluvě pak o situacích, v nichž vstoupilo na scénu zimní sluníčko.
15. února:
Noční Vimperk je za návratu zimy půvabný …
14. února:
Jakmile se k již včera zde vzpomenuté dávně únorové hře barev připojila zajímavě strukturovaná oblačnost, …
… člověk si jen uvědomoval, že je přítomen čemusi výjimečnému, co již nemá šanci v téže podobě vícekrát spatřit.
13. února:
Další díl vzpomínek, vnesených do aktuálního šumavského dění, věnujme hře světel a barev, …
… jaká za všech okolností představovala nefalšovanou pastvu pro oči …
… i fotoaparát.
12. února:
Uprostřed vzpomínek vkročilo na Šumavu předčasné jaro … a s ním duhy.
11. února:
K nezapomenutelným patří nesčetné návštěvy Boubína před soumrakem, …
… kdy byla intenzita barev nejpůsobivější.
Atmosféru zimní krajiny chystající se k spánku …
… je nutno zažít, ani sebelepší fotografie ji nemá šanci ve všech ohledech naplno podat.
10. února:
Samostatnou kapitolou bývala atmosférická zrcadlení neboli fatamorgány, zejména na alpských velikánech, ať již svrchu, …
… nebo uprostřed.
9. února:
Pojďme se opět společně navrátit na Boubín let minulých, tentokrát třeba za hrou světel vlivem slunečních paprsků, …
… jejichž souboje s mlhami patřívaly ke skvostným zážitkům.
8. února:
Současnou zimu by bylo možno oproti předešlým možno vyhodnotit jako průměrnou, i když se dle meteorologických předpovědí máme připravit na další teplotní výkyvy.
7. února:
Vimperk je konečně plně zbaven mlhy, ale lákavě se rýsující blankyt z toho ještě zdaleka nebude.
Možná budeme rádi, nenaplní-li se předpověď dalšího sněžení, …
… o němž vypovídá i odpolední oblačnost.
6. února:
Že by si vleklá mlha dala říci a zdvihla se z vimperských ulic?
5. února:
Potůčky v hloubi šumavských lesů …
… zachovávají svérázné kouzlo zimy.
4. února:
I před čtrnácti lety ovládala boubínský vrchol mlha, ale přece jen ne natolik pevnou rukou, která by zabránila aspoň symbolické promluvě slunečního loučení.
To pak nejlépe vyniklo za soumračného návratu zpět dolů.
3. února:
Slunci stále, co naplat, vstup zakázán, …
… zato mrazík – dnes čtyřstupňový – má zcela volné pole působnosti.
Zima se v duchu lidové pranostiky o únoru opravdu snaží, aby pole sílila, za což buďme rádi.
2. února:
Nežli hledět do vimperské mlhy, vydejme se raději vzhůru do světa sluneční záře, …
… a to o dvanáct let nazpět …
… na boubínský vrchol, …
… právě vyprovázející den pozvolna ke spánku.
1. února:
Devět tisící sto šedesátý třetí den jednadvacátého století se nám opět překlopil z předešlého slunečna do šedi, …
… na níž se nic nezměnilo ani ve vyšších polohách, než v jaké se nalézá Vimperk.
Ale i tak bylo vlastně všude krásně šumavsky, přesněji řečeno typicky zimně šumavsky.
