Vimperský inspektor zvládl i poslední fázi náročného týdenního soustředění v Livignu a jeho návratem domů se z něho stal opět zpravodaj domácí. Ale teď ještě slibované dokončení zahraniční mise:
Naposledy informoval o středečním náročném programu, pak ve čtvrtek zvládl krásnou vyjížďku nad městečkem v hodně nebezpečném terénu do místního Bikeparku, kde mladí borci ukázali své umění. Na pátek připravil trenér Jiří Lutovský vyjížďku k Švýcarským jezerům. První družstvo vyjíždělo o půl hodiny dříve, aby si vytvořilo náskok, po kterém ale přišlo v prvním stoupání. A zase to mládí – šlapali jako mašiny. Po těžkém sjezdu roklinou se přijelo k jezerům, kde se družstva rozdělila a silnější borci pokračovali dál do kopců a pomalu se vraceli do cíle.
První družstvo ve čtvrtek ujelo 47 km, silnější družstvo 70 km. Po cestě jsme potkali obyvatele hor, sviště a kamzíky. Sobota poslední den a poslední vyjížďka na 47 km. Po vystoupání na Forcola do 2315 m následoval krásný sjezd až na Švýcarské hranice, kde přišlo, co jiného, zase stoupání na Passo del Bernina 2330 m. Tam ovšem nemile začalo pršet a my klesali dolů v krásném terénu okolo železnice.
“Je to tu,” řekl trenér Jiří Lutovský před posledními 8 km stoupání. Šlo to pomalu, ale stálo to za to. Všude byly krávy s cinkajícími zvonci. Déšť přecházel místy ve sníh. Po vystoupání na Alp la Stretta do 2427 m nás dojela opět silnější skupina. Na vrcholku se muselo zvládnout několik lavinových polí, která nám tu hory pěkně “připravila”. Teď už jenom zvládnou sestup k hlavní silnici k Livignu. Místy se muselo kolo nést na ramenou a dávat hodně velký pozor na uklouznutí. Na pokoj jsme přijeli úplně mokří a zmrzlí; teplota byla hodně nízko.
Nejen reportáží děkuji vimperským Bikerům, že jsem se mohl spolu s nimi zúčastnit tohoto originálního soustředění. Bylo to hodně náročné, ale stálo to za to. Italští obyvatelé městečka Livigna jsou příjemní a velice ochotní. V obchodech nabízejí čerstvý sýr, uzeniny a jiné produkty.
Jedna zajímavost: u penzionu ve kterém jsme byli ubytováni, stála od neděle dvě horská kola, kterých si až do našeho odjezdu nikdo nevšiml. Myslíte, že by to bylo možné i u nás?
Za týden soustředění jsme najeli 270 – 300 km, ale o to tady nejde. Ale v jakém terénu a kolik výškových metrů! To číslo by bylo asi veliké. Kdo si tohle nevyzkouší nemůže vědět co to horské kolo je! Klobouk dolů před všemi mladými borci, co tam byli. Velký respekt před trenérem Jiřím Lutovským a vedoucím Vojtěchem Huříkem, kteří zvládali vše právě tak jako mladí. A nakonec pochvala kuchaři Jiřímu Lutovskému – každý den byl dobrý a chutný. Ať se vám daří Bikeři!
text a foto: Zdeněk Formánek
Poznámka redakce:. Skládáme všem účastníkům soustředění obdiv za předvedené výkony během náročného týdne a jsme rádi, že se “vimperský inspektor” vrátil ve zdraví zpět a bude čtenáře opět zásobovat zajímavostmi z tuzemských “nížin”. Příjemné léto, ať už doma nebo za hranicemi všedních dní, všem!
{gallery}vimperk/2013/cerven/livino/{/gallery}
