Udělali jsme chybu, přiznal nájemce Vltavy
Emocemi nabitá atmosféra veřejného setkání představitelů města Vimperk, nájemce hotelu Vltava a vimperské veřejnosti vygradovala krátce po zahájení v bouřlivou a hlasitou diskusi. V ní obyvatelé města dali už poněkolikáté jasně najevo, že si nepřejí mít ve městě ubytovnu pro sociálně slabé rodiny, do které se podle dosavadních informací měli stěhovat i českobudějovičtí Romové. Na straně jedné René Ščiran (jednatel společnosti Czech Ordinem RAS s.r.o.) spolu s Antonínem Štromajerem, zakladatelem o. p. s. Centrum sociálních služeb Český domov, na straně druhé radní Vimperku, vedoucí ÚO Policie ČR Prachatice a zástupce velitele městské policie Vimperk, stranu třetí zastupovalo zhruba 400 vimperských občanů.
Zleva: René Ščiran a Antonín Štromajer.
Ačkoliv byla při zahájení stanovena pravidla setkání i diskuse, brzy vzala za své a šlo o tvrdé výměny argumentů pro a proti. Především tedy proti záměru zřídit ve městě ubytovnu pro sociálně slabé rodiny. S ní by do Vimperku přibylo, podle veřejného mínění a původních informací, několik desítek nepřizpůsobivých občanů, zejména Romů. Toho se vimperští bojí – obávají se o bezpečí města i své a svých dětí. Špatné zkušenosti s romskou komunitou už mají.
Starosta Ing. Petrášek a místostarostka Ing. Martanová v úvodu seznámili veřejnost s dosavadními kroky, které radnice v této záležitosti od 16. srpna, kdy se o záměru dozvěděla, podnikla, sdělili která jednání byla vyvolána a s jakým výsledkem. Byla vedena jednání s vlastníkem objektu (ten se na veřejné setkání nedostavil), úřady práce ve Vimperku a Prachaticích, současnými nájemci, institucemi i současným novým zájemcem o provozování objektu, který by zde chtěl zřídit domov pro seniory (což městu nabízel nejméně třikrát, jak sám potvrdil), jednání s českobudějovickým magistrátem ad. Snahy radnice o řešení pokračují – na příští týden je sjednána schůzka se zástupcem vlády.
Prostupné bydlení – tak zní název pro činnost, kterou nájemci Vltavy zamýšlejí ve Vimperku zřídit – jedná se v podstatě o ubytování s režimem a dohledem pro sociálně slabé rodiny s dětmi, které jsou vybírány na základě požadavků jednotlivých odborů sociálních věcí a zdravotnictví jednotlivých městských úřadů, případně na doporučení oblastních charit, město dostalo nabídku na přednostní ubytování pro jím vytipované klienty.
Prostupné bydlení je založeno na principu individuálního postupu mezi jednotlivými stupni, přičemž průchod všemi stupni (Vimperku by se týkal zejména první – azylové bydlení; bydlení v ubytovnách s doprovodným sociálním programem, bydlení v ubytovnách, noclehárny) by neměl být podmínkou k získání samostatného nájemního bydlení (www.socialni-zaclenovani.cz) .
Ubytovny Český řád společnosti Czech Ordinem RAS s. r. o. se na tento typ bydlení zaměřují.
Nájemci Vltavy byli vyzváni k veřejné prezentaci a vysvětlení svého záměru činnosti ve Vimperku. Prostor pro ni se výrazně zúžil, protože vimperští občané se do nich pustili otázkami přímo na tělo.
„Sami práci nemáme, co tu budou dělat?“ znělo z publika rozčileně.
Kde je konkrétní problém? „Nechceme tady další Romy ani nepřizpůsobivé občany, kteří se běžně v takových ubytovnách nacházejí. Proč tady? Co tu budou dělat? Jak je chcete začleňovat, když jdou z místa na místo? Nejdřív jich bude pár a za chvíli jsou to desítky. Ve Vimperku není práce, o nás se taky nikdo nestará, co s nimi chcete dělat?“
K tomu se přidali i radní, kteří vyjádřili podiv nad tím, že společnost se jednak nejprve neobrátila na vedení města a pak, že si ani nezjistili základní fakta o něm – kolik lidí připadá na jedno volné místo, jaká je zde bytová situace, že chybí místa ve školách i školkách apod. Navíc nebyla dosud ani vyjasněna otázka toho, jaké sociální služby jsou v této chvíli pro projekt sociální integrace zaregistrovány a poskytováni, jaký prostor budou lidé ubytovaná ve Vltavě využívat ad.
„Udělali jsme chybu,“ připustil René Ščiran, „že jsme jako první neoslovili vedení města.“ „Za to jsme se na společném setkání, kde jsme vysvětlovali náš záměr, omluvili. Skutečně jsme podcenili problémy, které jste tu s nepřizpůsobivými obyvateli měli. Nicméně soukromý subjekt nemá za povinnost jít někam se ptát radnice a zkoumat, jestli si může něco otevřít. Kdyby nám to ale bylo úplně jedno, tak bych tu dnes nestál,“ uvedl zároveň.
Nicméně o aktuální situaci ve městě neměli přesnější informace ani na včerejším setkání.
Obhajoba záměru zřízení ubytování pro sociálně slabé, se jim nedařila – vimperští stále nacházeli „proti“, která městu, podnikatelům, bezpečnosti, sociálnímu řádu, v takovém případě ublíží. Podobně se vyjádřilo i vedení města ve smyslu, že několikrát jasně dalo najevo (a to i v předchozích neveřejných jednáních), že město o tento typ ubytování nestojí a své vlastní kapacity v rámci sociálního bydlení má dostačující.“
Jak je chcete zaměstnat? Otevřena byla i otázka veřejně prospěšných prací, které lidem na sociálních dávkách nelze nařídit.
„Najdeme jim práci třeba v Budějovicích, kolik je tu lidí na volné pracovní místo nás v podstatě nezajímá“ zaznělo od nájemců v reakci na otázky, co budou nájemníci Vltavy ve městě dělat, a tím si vysloužili další lavinu negativních ohlasů. Proč je tedy stěhovat do Vimperku?
„Zájmem města je i na tyto práce přednostně umisťovat místní obyvatele,“ uvedla místostarostka. „Navíc je vůbec problém sehnat někoho, kdo lidi na veřejně prospěšné práce zaměstná,“ doplnila.
Do roviny osobních invektiv se slovní přestřelka dostala poměrně brzy, po vznesení dotazu ze strany nájemců Vltavy – Kde jste vzali, kdo vypustil fámu o nastěhování 300 Romů?
„V současné chvíli jsou ve Vltavě ubytované tři rodiny (ne Romové) a funguje tam jeden Rom jako náš zaměstnanec, nikoli nájemce bydlení“ uváděl situaci na pravou míru Antonín Štromajer.
Po zhruba hodině a tři čtvrtě vyostřených nepřetržitých hlasitých protestů proti zřízení uvedeného ubytování, se nájemce Vltavy i provozovatel společnosti zvedl k odchodu.
„Nediskutujete, nevíme co chcete slyšet, to je veřejná “grilovačka“ a ne jednání o možnostech,“ nechali se při odchodu slyšet. Lidé je ale hned tak nepustili a ještě zhruba dvacet minut padaly na jejich hlavy negativní názory a argumenty a slovní přestřelka pokračovala vstoje.
V podstatě nezodpovězena tak zůstala i poměrně zásadní otázka – PROČ to vůbec dělají a PROČ právě ve Vimperku. „Nevěřím na lidumilství v podnikání a co se Romů týče tak už vůbec ne. Všichni víme, proč se tohle děje. Je to bezpracný pohodlný zisk bez ohledu na následky. To tady nepotřebujeme, jděte si to dělat jinam. Máme dost problémů s kriminalitou a drogami v místní komunitě, do toho chcete tedy přivést ty sociálně slabé?“ vřelo to mezi místními podnikateli.
Radní poukazovali i na to, že není možné sociálně začleňovat někoho, kdo o to vlastně nestojí – ať se týká práce, vzdělání, běžných společenských konvencí.
„Jedním z výstupů jednání s KÚ Jihočeského kraje, kdy Vimperk jako první jihočeské město oslovilo úřad s touto problematikou, je mimo jiné právě to, že v těchto oblastech nelze pracovat s někým kdo neustále migruje,“ potvrdila místostarostka.
Města se spojují, situace se vyostřuje.
Je třeba změnit zákon, aby sociální politika přestala být byznysem.
Na vině je špatný státní systém sociální politiky, která v současné době umožňuje dotování sociálního bydlení (bydlení sociálně slabé skupiny) – doplatky na bydlení jsou v podobných případech hlavním zdrojem příjmů podobných ubytovacích zařízení.
„Jen těžko můžeme ovlivňovat rozhodnutí soukromých osob o tom, jak budou využívat svůj majetek. To chceme v rámci možností a ve spolupráci s dalšími městy a obcemi změnit – iniciovat jednání na úrovni kraje a posléze vlády, která může změny v posílení pravomocí obcí v určených případech posílit,“ vyplynulo ze slov starosty a místostarostky při podrobnějším seznámení se současnými aktivitami města.
„Nemáme pravomoc regulovat soukromé podnikání, jako například herny. Zákon to obcím a městům neumožňuje. I proto se chceme připojit k výzvě a pokusit se toto změnit,“ uvedl starosta.
Záměr ubytovatelů nepřizpůsobivých lidí na dávkách je v drtivé většině poměrně jasný – díky tomu, že stále existuje možnost pro tyto lidi jak získat peníze na bydlení od státu, je soukromníci ubytovávají.
Lidé nevěřili ani prohlášení jednatele Ščirana o tom, že do Vimperku žádná další romská rodina nepřibude.
„107 Romů je ve městě ubytováno v soukromých objektech a v převážně většině jsou to ti, kteří dostali výpověď z městských bytů kvůli neplacení nájemného. Do azylových domů nechtějí, museli by se totiž podrobit 24hodinovému režimu, který odmítají,“ doplnila místostarostka.
Právě s romskými komunitami a nepřizpůsobivými občany ubytovanými v soukromých objektech jsou ve městě největší problémy.
„Usilujeme o navýšení pravomocí měst, která se s touto a podobnou problematikou potýkají přímo a řeší nedokonalosti systému na úrovni, na které je řešit nemůže.“
Jak potvrdila Ing. Martanová, aby bylo možné dosáhnout systémové změny, je třeba přijmout razantní opatření na úrovni státu. S návrhy se chtějí představitelé města společně se Svazem měst a obcí Jihočeského kraje a s magistrátem České Budějovice obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí, Radu vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, Agenturu pro sociální začleňování. Rada města na pondělním jednání doporučila zastupitelstvu projednání přistoupení k Výzvě starostům 2013, která jménem měst a obcí volá po nápravě situací, které mnohde díky protiromským náladám přerůstají v extremismus a následné policejní manévry. Toho se ve Vimperku dočkat nechtějí.
Bouřlivá atmosféra v sále střídala křik a vztek namířený proti dalším nepřizpůsobivým a sociálně slabým ve městě s uznalým potleskem – jak za snahu radnice, tak za projevy občanů jednotlivců, i za prohlášení ze strany místních podnikatelů.
Na závěr části veřejného setkání týkající se oficiálních kroků přečetla Mgr. Rückerová prohlášení vedení města adresované předsedovi senátu, v němž město vyjadřuje nespokojenost a obavy v souvislosti s nastěhováním problémových a nepřizpůsobivých lidí do soukromého objekt v centru města: nechceme být odkladištěm nepřizpůsobivých občanů z celé ČR; pronajímatelům a nájemcům hotelu Vltava se jedná pouze o byznys ze státních peněz; věříme, že učiníte kroky, které tyto situaci nejen v našem městě zamezí. Chceme, aby obyvatelé Vimperka žili v městě v bezpečí a beze strachu – stojí v prohlášení.
Vltava, Volyňka, Anna – potenciálně problematické objekty. Má je koupit a provozovat město?
„Nedovedu si představit, že by město mělo koupit všechny nevyužívané objekty a regulovat jejich využití. Není to jen o koupi, ale i o další správě a provozování. Takové finanční prostředky opravdu nemáme, nehledě na to, že to není řešení. To musí vycházet koncepčně z celého státního systému sociální politiky, který se spolu s dalšími snažíme ovlivnit,“ uvedli shodně starosta s místostarostkou.
„Znovu opakuji, že tento záměr i nadále vidím pro Vimperk jako zcela nevhodný,“ řekla Ing. Martanová krátce před tím, než bylo přečteno prohlášení města.
Projekt ve Vimperku je pozastaven, rozhodl se nájemce Vltavy bezprostředně po včerejším jednání.
Nezvážíte, zda nezměníte místo pro své podnikání? zněla otázka radní Věry Vávrové na nájemce Vltavy zhruba hodinu a půl po začátku vyhrocené debaty.
Na to jsem se zeptala Reného Ščirana jednatele Czech Ordinem RAS s. r. o. po skončení celého jednání. Už v jeho průběhu uvedl, že „pokud bude trvat takto obrovská nevole vůči tomuto záměru a panu Štromajerovi se nepodaří jej realizovat, veškerá rizika nesu já a projekt ve Vimperku nadále podporovat nebudu.“
Odpovědí na toto konstatování bylo skandování publika „My vás tady nechcem! My vás tady nechcem!“
Telefonicky René Ščiran sdělil:
„ V současné chvíli je projekt pozastaven, nebudeme přibírat další osoby do objektu – teď tam máme tři rodiny a jednoho našeho zaměstnance. Dnešek nevnímám nijak negativně, je to dobrá škola do života. Dopadlo to tak jak dopadlo a řekl jsem, že pokud se ten záměr nepodaří, nebudeme to lámat přes koleno.
Nemám zájem na tom být někomu trnem v oku a na projektu ve Vimperku netrvám. Myslím, že občané Vimperku mohou být naprosto v klidu. My proti nim nepůjdeme, ani to nemá smysl. Musíme dodržet smluvní vztah s vlastníkem (do roku 2015), pokusit se o dohodu vzhledem k aktuálnímu stavu.
Opakuji, že v tomto místě, ve Vimperku, v hotelu Vltava, je projekt pozastaven a do konce září bude jednoznačně řečeno definitivum z naší strany.“
Další část veřejného setkání se odehrávala už za přítomnosti zlomku počtu původních příchozích – většinou podnikatelů, kteří v pondělí, v počtu 26 zúčastněných založili občanské sdružení Pro Vimperk z důvodů právě této situace (Vltava). Jako další důvody založení jsou uváděny – nedostatečná činnosti MěÚ a MP, nedostatečná činnost vedení města, sdružení deklaruje jako účel vzniku: bezpečnost obyvatel města Vimperk a bezpečné podnikání ve městě.
Pro rychlé řešení otázek bezpečnosti požaduje zajištění bezpečnostní agentury, která bude monitorovat rizikové oblasti města. Ve více než hodinové diskusi bylo mj. řečeno i to, že sdružení dá podnět k jednání na nejbližší zastupitelstvo a ze strany města bylo přislíbeno, že nejpozději na listopadovém jednání se tato tématika bude podrobněji veřejně projednávat. Více o sdružení přineseme v samostatných zprávách.
Andrea Staňková
————
Ve fotogalerii najdete snímky dokumentující průběh včerejšího setkání.
