Vracejí je zpět do života

 

Stanice pro handicapovaná zvířata Klášterec

 

…je vybudována k širokému využití pro záchranu postižených divokých zvířat a k ekologické výchově návštěvníků. Zařízení jednotlivých kotců, výběhů a voliér umožňuje kvalitní poskytování péče pro každé divoké handicapované zvíře.

 

 

 

Byla otevřena v říjnu 2011 a byla zřízena proto, že tato služba zde chyběla. Zároveň měla postupně nahradit záchrannou stanici v Kašperských Horách. Rozloha oploceného areálu v Klášterci je zhruba 7 hektarů, což umožňuje další využití tohoto prostoru a rozvoj stanice i do budoucna. Zároveň je umístěna v blízkosti veterinární služby s kompletním vybavením. Stanice spolupracuje s paní doktorkou MVDr. Šárkou Janáskovou z Vimperka.

 

Jedná se o velký komplex budov a služeb. Kdo vám pomohl zařízení a jeho provoz zafinancovat?

 

Projekt, který zde vznikl obsahuje tři části. Hlavní budovu voliér s projekční místností, karanténou a odchovnou myší. Dále pak budova zázemí s ošetřovnou, přípravnou a skladem krmiv, kanceláří obsluhy a klubovnou. A třetí částí je rehabilitační rozletová voliéra, která slouží pro zvýšení fyzické kondice vyléčeného zvířete před jeho vypuštěním do volné přírody.

 

Projekt z 90 % financovala Evropská unie, pět procent Státní fond životního prostředí zbytek pak Správa NP a CHKO Šumava, pod kterou spadáme a jsme její zaměstnanci. Celý název této stanice je Ekologické centrum – Stanice pro handicapovaná zvířata Klášterec. Svůj název ekologické centrum získala hlavně proto, že veškeré zde využívané technologie se chovají šetrně k přírodě. V budovách stanice jsou to obnovitelné zdroje energie, či třeba kořenová čistička, která vypouští téměř čistou vodu. Získáváme energii z okolního prostředí. Ze slunce a ze vzduchu. Ze slunce díky fotovoltaickému a fototermickému systému, články jsou umístěny na střeše budovy. Tyto tři systémy se navzájem doplňují. Výsledkem projektu je využití série nejnovějších technologií, ochrana přírody a péče o handicapované živočichy.

 

Kolik zachráněných zvířat prošlo vaší stanicí a s jakým úspěchem?

 

Posláním stanice je poraněné živočichy zachránit, vyléčit a pokud je to možné, vrátit je do přírody tam kde jsme je vzali. Na místo nálezu. Za dobu působení máme v evidenci téměř stovku zachráněných zvířat. V minulém roce to bylo 54 v letošním roce 47. Mluvíme zde o číslech zvířat, která prošla naší stanicí.

 

Bohužel tu máme i jedince s trvalými hadicapy, kteří se již nemohou vrátit do přírody, nejsou schopni se o sebe postarat, nejsou schopni lovit a někdy nejsou schopni ani letu. Většinou jsou to zvířata po popáleninách od vysokého napětí. Dalším nebezpečím pro ně je silniční doprava.

 

Po přijetí zvířete zde máme k dispozici svojí ordinaci, kde poskytneme první pomoc, poté musíme zvíře umístit do karantény a pokud jsme si již jisti, že nám nezanese žádnou nemoc mezi ostatní jedince, přemístíme jej mezi ostatní zvířata. Pro tuto činnost a záchranu jsme vyškoleni. Zvládáme drobné zákroky na našem operačním sále, kde máme k dispozici operační stůl, sadu chirurgických nástrojů, dezinfekci, základní léky, antibiotika a obvazy. V případě vážnějšího poranění využíváme služeb veterinářky MVDr. Šárky Janáskové.

 

   

 

Jaká zvířata k vám mohou lidé přinést nebo vás volat k jejich záchraně?

 

Stanice je určena pouze pro divoká zvířata od netopýra po jelena.

 

Můžete nám sdělit, jak postupovat, pokud ve volné přírodě najdu nemocné či nějak postižené zvíře?

 

Na našich webových stránkách jsou telefonické kontakty. Když někdo najde nemocné nebo poraněné zvíře v lese, může zavolat i na číslo hasičů, policie nebo městské policie. Ti s námi spolupracují a zavolají nám, případně vám sdělí kontakt na nás. Naší povinností je mít 24 hodin službu na jednom telefonu, po celý rok a dále máme za povinnost se o zvíře postarat a dojet pro něj. Snažíme se, abychom lidi nezatěžovali, děkujeme, že mají tu vůli zvíře zachránit a pomoci mu, již tím zmíněním telefonem a upozorněním. Na základě telefonického rozhovoru se domluvíme, jak budeme nadále postupovat.

 

V období mláďat totiž vzniká velký problém, že lidé často seberou mládě jeho rodičům.

 

 

Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Zde je několik situací, kdy mládě pomoc potřebuje určitě:

 

> je-li zjevně zraněné

 

> je-li podchlazené nebo promoklé

 

> bylo-li napadeno psem či kočkou

 

> je-li silně napadeno parazity (blechy, vši, mouchy)

 

> jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci

 

> je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti, atd.)

 

> je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo

 

Jaká je šance na záchranu popáleného nebo autem sraženého zvířete a jaký druh poraněných zvířat se u vás vyskytuje nejčastěji?

 

Ke každému zvířeti přistupujeme s pokorou a láskou. Léčba zvířete a jeho vyléčení je jako v nemocnici – na začátku vůbec nevíte do čeho jdete a s jakým výsledkem. Chybí zde komunikace, musíte mít zkušenosti a znalosti. Často jsou zde charakteristické znaky, které vás navedou, zda je zvíře otrávené, či zasažené elektrickým proudem. Ale jaký bude jeho osud, záleží na jeho rekonvalescenci, síle a povaze jeho zranění. Jako rys ostrovid, známý jako David Coperfield. Ten byl v tak závažném stavu s tak závažným poraněním, že jsme rádi, že jsme ho zachránili. Nejčastějším zvířetem, které se k nám dostane jsou sovy a poštolky. Posledními našimi přivezenými zvířaty jsou poštolka a káně, které má následkem otravy mozkovou příhodu.

 

 

 

Když už mluvíte o rysovi a dalších zraněných zvířatatech, kolik z nich se z vaší stanice nikdy nevrátí do přírody?

 

Do současné doby zde máme trvale umístěno 21 zvířat, které se již nikdy nemohou vrátit do přírody.  Buď díky svému zranění, nebo neschopností si samo něco ulovit. Tato zvířata zde zůstanou až do konce svého života.

 

Může kdokoliv navštívit vaší stanici a co tu může vidět?

 

Naše stanice má pevně stanovené návštěvní dny. Pro veřejnost je otevřena od dubna do října každou středu od devíti do dvou hodin. V této době může přijít kdokoliv. Ať už je to jednotlivec či skupina. Vždy je provedeme celým areálem, dáme jim výklad a dostanou se ke zvířatům, která jsou zde trvale umístěna a jsou v dobré kondici. Dále mají možnost navštívit naší projekční místnost, kde shlédnou krátké shoty z provozu stanice. Tyto shoty se promítají podle toho, kdo se nám v kinosále sejde. Menším dětem jsou promítána spíše zvířátka, jak je ošetřujeme a staráme se o ně, pro ty starší jsou ukázky doplněny i o technické informace.

 

 

 

V případě, že není návštěvní den, dá se návštěva domluvit i individuálně po telefonu, zde však hrozí riziko, že pokud nám bude oznámen nález nemocného či zraněného zvířete, musíme odjet. Ale snažíme se vyhovět opravdu všem. Jsme rádi, že si nás najdou i zahraniční turisté, kteří jsou velice překvapeni našimi službami a servisem.

 

Jaké území máte na starosti a operujete v něm?

 

Území na kterém operujeme zahrnuje Sušicko a Klatovsko – ta spravujeme po hranice Správy národního parku a poté Vimpersko a Prachaticko, které máme na starosti celé. Je to velice rozsáhlé území, které  zasahuje až ke Krumlovu a Lipnu.

 

Vaše práce je zároveň nádherným posláním, které vás musí naplňovat. Zářným příkladem toho je jistě rys ostrovid, pojmenovaný David Coperfield. Jak se k vám dostal a jaký osud čeká právě jeho?

 

Zranění tohoto rysa bylo opravdu velké. Bylo po srážce s osobním automobilem. Měl velké štěstí, že se ho podařilo najít, neboť byl ukrytý v křoví a již velmi zesláblý. Právě jeho osud byl prezentován v novinách a v tisku. Zdravotnickou pomoc mu poskytla paní doktorka Šárka Janásková. Provedla mu několik operací a dnes je David již v dobré kondici. On je jedním z těch zvířat, která už nikdy nemohou do volné přírody. Je tu zvyklý, je zvyklý na lidi, na kontakt s nimi. Přemýšleli jsme, kam ho umístit a nakonec bylo rozhodnuto, že si ho zde ponecháme a v rámci dalšího projektu mu zde bude vybudován samostatný výběh. V současné době se začínají realizovat nové projekty Zoologického programu na Kvildě, kde bude ve výběhu jelen, či na Srní s výběhem pro vlka. Pod naší organizaci spadají i soví voliéry v Borové Ladě a pozorovací místa v přezimovacích obůrkách.

 

 

Neplánujete do budoucna i online systémy, které umožní internetovým divákům sledování zvěře ve volné přírodě či právě v chystaných voliérách a výbězích?

 

Rozletová voliéra je pod online dohledem. Je to voliéra, kde se pták učí opět létat, aby mohl být navrácen do přírody. Zde je kamera nutná pro trvalý dohled nad učícím se zvířetem. Zároveň je u této voliéry k dispozici krmení pro případ, že zvířata navrácená do přírody mají venku problém. Stává se to opravdu velmi zřídkakdy, že se zvíře vrátí pro potravu. Pokud ano, je to pouze dočasně a postupem času se limit zkracuje až se už jednou nevrátí.

 

 

Vypuštění zvířete je nádherný pocit. Když vidíte například poštolku kterou jste právě vypustili, jak to „zašroubuje“ a bere to směrem na Vimperk kde jsme jí vzali, je to radost.

 

 

 

Za rozhovor děkuji vedoucímu stanice panu Petrovi Juhovi i jeho spolupracovníkovi Petrovi Tomanovi.

 

Lenka Doubková